Vycpané fretky střídají expozice plné života. Do českých muzeí si razí cestu virtuální a rozšířená realita

yord-vr-ar-muzea2

Foto: Yord

Díky virtuální realitě se stává návštěva muzea záležitostí plnou života

0Zobrazit komentáře

Víte, co se děje v muzeích v noci? Odpověď na tuto otázku přinesly hned tři filmy s Benem Stillerem v hlavní roli. Ovšem zatímco v hollywoodských příbězích v muzeu ožívají exponáty pouze po setmění, díky virtuální a rozšířené realitě může být v reálných institucích živo klidně i přes den.

Nehybné exponáty za skleněnými tabulemi byly často tím jediným, na co muzea návštěvníky lákala. Ve vytřeštěných skleněných očích vypreparovaných zvířat se však začaly postupem času odrážet obrazovky s videosekvencemi, později také tablety, díky kterým dostala výstava nový rozměr a návštěvníci ji mohli prožít interaktivním způsobem.

Nyní však začínají lákat muzea i na další zábavu, o kterou se stará virtuální či rozšířená realita. Ta dokáže vtáhnout do děje expozice i ty, kteří by se jinak bezmyšlenkovitě šourali uličkami a jediné, co by je zajímalo, by byly jejich bolavé nohy.

yord-vr-ar-muzea1

Foto: Yord

Virtuální a rozšířenou realitu zprostředkovávají tablety a speciální brýle

Co stojí za kouzlem virtuální (VR) a rozšířené (AR) reality, vysvětluje Adam Rajnoha, zakladatel a CEO studia Yord, které se na tvorbu zážitků ve virtuální a rozšířené realitě specializuje. „Síla virtuální reality je ve ztělesnění a ponoření se do momentu. Výhoda používání VR v muzeích je v tom, že se návštěvníci mohou cítit, jako by byli součástí někoho jiného a mohou se zapojit do interakcí namísto toho, aby jen pozorovali exponát v tradičním prostředí,“ vysvětluje.

Výsledkem intenzivnějšího zážitku a zapojení do obsahu, je daleko hlubší zapamatování si informací, které se muzeum snaží předat. Návštěvníci jsou také schopni snadněji a rychleji pochopit a lépe pronikat do souvislostí. To vše díky možnosti interagovat.

Studio Yord tímto způsobem oživilo již tři česká muzea. V Bruntále, kde se návštěvníkům přibližuje krása jesenické přírody, v muzeu značky Tatra v Kopřivnici a svými digitálními kouzli ozvláštnilo i výstavu Giganti doby ledové věnovanou mamutům a dalším obrovským tvorům minulosti, které je možné obdivovat v Černé v Pošumaví.

Bruntálská realizace vyměnila již poměrně zastaralé exponáty živočichů v dioramatech za moderní technologie. Pro expozici vznikla mobilní aplikace, která interaktivními prvky rozšiřuje její obsah. Po naskenování speciálních grafických prvků na panelech se v mobilu či tabletu návštěvníka zobrazí realistický 3D model zvířete, který může detailně zkoumat a dostat se do blízkosti, které nelze jinak dosáhnout.

rajnoha

Foto: Yord

Adam Rajnoha, zakladatel a CEO studia Yord

 

Lze si tak velmi detailně prohlédnout plachého jezevce nebo sledovat, jak z malého semínka vyroste celý strom. Návštěvník dále najde v aplikaci videa, fotografie, zvuky zvířat nebo doprovodné mluvené slovo. Je pro něj nachystaná také dostupná virtuální realita v brýlích Oculus, kde je připravena série 360stupňových videí vybraných zvířat lesního společenství. Celkově tak muzeum v Bruntále návštěvníkům nabízí přes 40 interaktivních exponátů.

V případě muzea Tatry návštěvníky čeká obsah technického rázu. „Muzeum se designem i konceptem ubírá cestou inovací, poskytuje rozšířenou realitu či videomapping a je zaměřené výhradně na užitkové a nákladní automobily. K vidění je několik desítek exponátů, pokrývajících celou historii slavného výrobce,” vysvětluje Rajnoha.

yord-vr-ar-muzea3

Foto: Yord

V Kopřivnici lze pronikat hlouběji do tajů techniky vozů

Prostřednictvím výstavních plachet s rozšířenou realitou se po načtení QR kódů návštěvníkům zobrazí fotografie historických a moderních vozů, videa, 2D animace fungování jednotlivých automobilů či přímo 3D modely vozů.

Nezapomnělo se ani na zahraniční návštěvníky, pro ně je po naskenování plachty připraven překlad textů. A ti nejmenší, ale klidně i větší, si mohou vyzkoušet jízdu s digitální Tatrovkou na dálkové ovládání, a to díky rozšířené realitě přímo v prostorách muzea.

Jak Rajnoha připomíná, potenciál virtuální či rozšířené reality se naplno ukázal i na současném Expu v Dubaji, kde s touto technologií pracuje hned několik pavilonů. „Například v brazilském pavilonu se účastníci procházejí přes simulovanou ulici deštného pralesa s mírně padající vodou, aby napodobili zvuky a vjemy Amazonie. A i další pavilony využívají virtuální realitu, aby umožnily účastníkům skutečně zažít jejich kulturu dynamickým a zábavným způsobem,“ přibližuje své zážitky z Dubaje Rajnoha.

Pomalu se tak dostáváme do doby, kdy vycpané fretky a kusy střepů budou vystavovány na odiv pouze pracovníkům muzeí, kteří zabrousí do depozitáře. Návštěvníkům bude život fretek a způsob tvorby, zdobení a využívání keramických nádob představován zcela jinou formou. Formou, díky které bude návštěva muzea skutečně živým zážitkem.