Nesvítí se, není zapnuté topení, chybí vychlazené pivo a kuchyň nabízí přinejlepším utopence s pytlíkem brambůrek. Pokud byste narazili na takový typ hospody, pravděpodobně byste se jí vyhnuli obloukem. Plzeňský Prazdroj ovšem ví, že rostoucí ceny energií jsou tím nejvážnějším problémem, který hospody trápí a ohrožuje, proto zkusil experiment, kdy jeden podnik omezil na základním fungování. A rovnou nabídl i řešení, jak by provozovatelé na ty nejčernější představy o svých hospodách mohli reagovat.

Šlo o zajímavě zpracovanou kampaň. „Dalo se čekat, že reakce hostů budou negativní,“ říká tiskový mluvčí plzeňského pivovaru Zdeněk Kovář k iniciativě, na které spolupracoval s agenturou Svengali Communications. „Mnozí, kdo měli do hospody namířeno, do ní nevstoupili. Ti odvážnější pak většinou vyjadřovali pochopení s šetřením, ale opakovaně by do takové provozovny s omezenými službami nechodili. Nejvíce jim vadilo, že neměli možnost se ničím zahřát,“ doplňuje.

Dostali se s ní do televize, na internetu se řešilo, proč by vůbec někdo chtěl do potemnělé a studené hospody chodit. Kampaň se vydařila dobře a málokdo tušil, že jde o předem připravený plán, jímž chtěl Plzeňský Prazdroj vyvolat emoce a přiblížit problematiku, které nejeden gastronomický podnik v posledních měsících čelí – hrozbě z tak vysokých nákladů na energie, že by zkrátka nemohl spolehlivě fungovat.

„Cílem kampaně s názvem Chytrej výčep bylo ukázat, jak může Plzeňský Prazdroj pomoci hospodám snížit spotřebu energií a vody,“ doplňuje Kovář pro CzechCrunch a rovnou vysvětluje, co je za pivovar řešením, díky němuž mohou provozovatelé peníze ušetřit. Prim bude hrát šetrnější výčepní zařízení, které má hospodám snížit náklady na energie až o třicet procent i množství spotřebované vody. Aby ale nový výčep vznikl, musí se nejdříve v hospodách nasbírat potřebná data.

Foto: Plzeňský Prazdroj

I takto smutně to v hospodách někdy může vypadat

K tomu slouží speciální senzory, které měří toky energií a vody při cestě piva ze sudu nebo tanku až na výčepní pult. Ve vybraných hospodách jich bude nainstalováno zhruba třicet, dohromady tak ve všech zapojených podnicích poběží přes 1 200 čidel. Měření bude probíhat zhruba rok, poté se spotřeba vyhodnotí a navrhnou se patřičná úsporná řešení – a tím vznikne i Chytrej výčep. Zařízení, které na první pohled bude stejné jako dosud, ale bude mít nové „vnitřnosti“.

První podniky již Prazdroj očipoval, jedním z nich je pražský Katr, kde se uskutečnil i experiment s vypnutou hospodou. „Do konce března se zapojí celkem čtyřicet pět podniků v Česku,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu z Prazdroje. Vybraným hospodám nechá svou technologii zdarma, přičemž v plánu je obdobným systémem zásobovat i další.

„Doslova zrentgenujeme výčep a zmapujeme spotřebu energií v celém výčepním vedení, počínaje uložením piva ve sklepě nebo chladicím boxu přes jeho teplotu a tepelné ztráty po cestě ze sudu či tanku až po načepovanou sklenici. Zaměříme se i na spotřebu elektřiny k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ popisuje detaily Zaoral.

„Všechny vytipované hospody a restaurace dohromady představují reprezentativní vzorek různých typů podniků v Česku. Chtěli jsme postihnout širokou škálu typů provozoven od velkých městských až po malé vesnické. Cílem je získat skutečně relevantní data a následně inovovat výčep tak, abychom pomohli hospodským napříč Českem,“ doplňuje. V celém projektu zároveň není sám – roli v něm mají i Microsoft a ČVUT.

Zatímco Microsoft pomáhá Chytrýmu výčepu s financováním softwaru a datovou analýzou, ČVUT, respektive jeho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), stojí za návrhem zařízení. „Na projektu dále spolupracujeme s technologickou firmou Smart Technology, která nám dodává ultrazvukové průtokoměry, což je jedna ze stěžejních komponent, a také se společností Adastra, která zajišťuje veškeré softwarové práce,“ dodává dále Zaoral.

Foto: Plzeňský Prazdroj

Instalace senzorů pro Chytrej výčep

Snížení spotřeby energie až o třicet procent je nicméně poměrně ambiciózním plánem, podle Zaoralových slov je ale zcela reálným. Vychází hlavně z minulých zkušeností, zejména z prostředí provozů pivovarů samotného Plzeňského Prazdroje, kde se za poslední dekádu také podařilo snížit spotřebu energie a vody o více než třetinu.

„S obdobnými typy měření a vyhodnocování dat prostřednictvím senzorů pracujeme také u projektu Pro Chmel, který má pomoci s efektivním zavlažováním chmelových rostlin. Tam čipujeme vlastní rostliny a používáme půdní sondy a meteostanice,“ doplňuje.

První reálné výsledky se budou objevovat v průběhu následujících dvanácti měsíců. S vybranými hospodami pak má Plzeňský Prazdroj nadále spolupracovat, aby integrace úsporných řešení proběhla co nejlépe. A to vše – samozřejmě – bez ovlivnění kvality čepovaného piva. Přes to v Plzni nejede vlak.