Zapsala se do sklářské historie a dodnes patří k nejznámějším uměleckým kusům. Jmenuje se Hruška a stvořena byla v dílně Moseru. Vymyslel ji Lukáš Jabůrek, tehdejší umělecký ředitel karlovarské sklárny. Před pár lety se osamostatnil. Pořád ale zdobí svět – těžkými vázami, dechberoucími mísami a dalšími uměleckými díly, o které je zájem i za hranicemi.

Před Vánoci představil limitovanou edici karafy a skleniček, kterou vytvořil ve spolupráci se sklárnou v Květné. Má odrážet eleganci a také chuť slivovice. Vznikla totiž pro lihovarníka Rudolfa Jelínka. Inspirace přišla ze stejného zdroje, od kterého ji bere i slivovice – ze švestek. Nádoby jsou vytvořené ručně a mají pískované a zlacené detaily.

Lukáš Jabůrek zkrátka vytváří unikáty. Před pár lety se však postavil na vlastní nohy. Dílnu si založil v Jirkově, v rodinném areálu, kousek od rodného Chomutova. Zatímco teď široko daleko žádného konkurenta nemá, dřív se to tu hemžilo skláři. „Ústecký kraj má velkou sklářskou tradici. Před válkou jich bylo několik v Chomutově i okolních kopcích. Byly tu husté lesy, které sloužily sklárnám jako zdroj paliva. To všechno ale skončilo po druhé světové válce, s odsunem Němců,“ líčí Jabůrek s tím, že domů se vrátil rád.

Sklář tak v rodném kraji obnovuje starou tradici. Pracuje tu na speciálních kusech i náročnějších autorských projektech. K těm nejnovějším patří edice broušených váz, která vznikla pod názvem Stvořeno mrazem. Sběratelské kusy mají různý design, jedna váza je z čistého křišťálu zdobeného speciální technikou ledování, která na povrchu vytváří drobné praskliny. Druhá je z uranového skla.

Právě uranové sklo Jabůrkovi v posledních letech učarovalo. Několik váz připravuje do nové limitované edice. „Uranové sklo mám moc rád, má úžasnou vlastnost, barvu mění podle intenzity světla a denní doby. Vypadá jinak, když je pod mrakem, a jinak, když svítí slunce. V interiéru tak pořád pracuje a mění odstíny, což dodává prostoru zajímavou dynamiku,“ líčí Jabůrek. Vázy se řezají diamantovými kotouči, pak se leští do vysokého lesku, díky čemuž krásně vyniknou.

Typickým znakem Jabůrkovy tvorby jsou produkty z větších kusů skla, které většinou nejsou hladké, naopak jde o sklo, které má v sobě bublinky nebo různé závoje, jindy je opískované. Některé výrobky jdou do standardního prodeje jako například kolekce váz a mís Ruby, Citrine nebo Spring, které vynikají neskutečnými barvami. Zároveň jde o broušené kousky, které si s barvami i hrají. Jabůrek takto vytvořil také Čertovu vázu, ze které skoro sálá peklo, Květy ráje či Opulent, která je dozdobená skleněnými květinami.

Mnoho z nich je děláno na zakázku. Jabůrek se vydal cestou jedinečných kusů, které navrhuje klientům na míru. Často i přímo do interiéru. Klienti si ho zvou do nových nebo zrekonstruovaných domovů a chtějí něco, co by tam přímo zapadlo. Kusy, které vyrábí, jsou přitom poptávané nejen v Česku, ale mimořádnému zájmu se těší také v cizině. Jabůrkova díla tak míří do Anglie, Švýcarska, Ameriky nebo Jižní Koreje.

Zrovna tak ale vyrábí originální výrobky pro známé značky. Kromě Rudolfa Jelínka v minulosti spolupracoval například s pivovarem Pilsner Urquell. Pro něj stvořil edici deseti aukčních lahví, které jsou z ručně foukaného, broušeného, rytého a zlaceného čirého křišťálu, nebo pak limitovanou edici litrové dárkové lahve v typicky zelené.

Lukáš Jabůrek ale stojí i za výrobou různých ocenění. Pro nejlepší světové kardiology tak vzniklo skleněné srdce z ručně foukaného a broušeného křišťálu. Bylo tak úspěšné, že proniklo i do standardní nabídky. „Zákazníci se hodně vrací, a tak k jednotlivým kouskům přidávám další. Kardiologové se ozvali sami, že by k srdci do interiéru rádi ještě něco přidali, vznikla tak mísa a váza ve stejné barevné kombinaci a vypadá to krásně,“ líčí Jabůrek. Pro karlovarské Vodíkové fórum zase vytvořil ocenění ve tvaru kapky, do níž jsou 3D laserem vypáleny symboly molekul vodíku. Cenu z rukou jirkovského skláře předává také Technologická agentura ČR.

Ze skla se dá ale vytvořit mnoho věcí. Kromě svíček, které má Jabůrek rovněž v portfoliu, třeba i urny. „Pracoval jsem na zajímavém projektu pro zákazníka v Michiganu, chtěl vytvořit do sítě obchodů s funerálním zbožím designové křišťálové urny. Pracovali jsme na tom asi dva roky a vzniklo několik kolekcí ručně foukaných a broušených uren. V Americe jsou křišťálové urny hodně poptávané, hlavně designově a barevně zajímavé – ne smutné. Urny, které se stanou součástí interiéru,“ líčí Jabůrek.

Tak vznikly kolekce skleněných uren, které dnes vyrábí sedm skláren. Zakázky na tyto schránky má do Kanady, Ameriky i do Nizozemska. V Česku něco takového není možné kvůli legislativě, potenciál to má ale například u domácích mazlíčků. Nějaké už vyráběl, byly ve tvaru srdce a měly rytiny zvířat. Jedna vyšla na sto tisíc korun, i přesto byl o ně zájem.

Zatímco po skle je podle něj pořád větší poptávka, samotných řemeslníků ubývá. Namísto toho nastupují sklářští designéři, kteří však konečný produkt nevytváří. Spousta lidí ale podle Jabůrka poptává věci na klíč, od návrhu až po hotový produkt, který chtějí v precizní kvalitě. A právě tam přichází on. I proto v období covidu a během inflace poptávka po skle ještě vzrostla, lidé ho totiž kupují jako investici.