Vypustili nedokonalý produkt a bylo to dobře. Českou aplikaci pečující o duši si stáhlo 900 tisíc lidí

Mladí zakladatelé platformy pro duševní zdraví Vos.health nakročili blíž k tomu, aby se jejich projekt stal globálním.

Iva BrejlováIva Brejlová

Vos.health

Foto: VOS.health

Ondřej Kopecký a Jiří Diblík, zakladatelé aplikace VOS.health

0Zobrazit komentáře

Teď už můžeme do světa, hlásí Ondřej Diblík a Jiří Kopecký, když hovoří o stavu svého projektu. Tedy, oni ve světě už nějakou dobu jsou: jejich aplikaci na podporu duševního zdraví Vos.health si stahují lidé ze Spojených států, Austrálie i Velké Británie. A samozřejmě z Česka, kde je doma. Dohromady už si ji vyzkoušelo téměř 900 tisíc uživatelů. Přesto po zhruba roce a půl, kdy ji vypustili, říkají, že teprve teď se posunula. Počet uživatelů roste rychleji než dřív a mladí podnikatelé toho chtějí využít.

„Potřebujeme makat na produktu,“ říká Diblík a Kopecký u toho téměř nespouští oči ze svého monitoru. Za poslední rok prý s aplikací hodně pohnuli. Dřív byl Vos.health spíš deník, který se ptal uživatele každý den na předem stanovené otázky. Lidé si tak mohli postupně porovnávat své vlastní odpovědi v průběhu času. Cílem bylo ale vytvořit výrazně propracovanější wellness plán, ke kterému se ovšem spoluzakladatelé dlouho prokousávali.

„Teď je to komplexní produkt v péči o duševní zdraví, který lidi opravdu používají. Přečkali jsme počáteční těžké chvíle, kdy nebyl tak dokonalý, jak jsme si na začátku mysleli. Startupisti se mnohdy bojí cokoliv pustit, než to bude dokonalé. Ale to je podle mě chyba. Museli jsme se hodněkrát spálit a zkusit zas budovat. Učili jsme se, co lidi vlastně chtějí. A ve finále jsme do toho doiterovali. Vytvořili jsme produkt, který roste,“ věří Diblík.

Vyšší statisíce korun

Vos.health kombinuje data o počasí, záznamy spánku i aktivit nebo další informace, které si lidé do telefonu zadávají nebo je nechávají měřit. Ukazuje vývoj nálady i její stabilitu. Poskytuje dechová cvičení, afirmace nebo deník – zmiňovanou funkci, na které projekt vlastně začínal. Jednou z nejnovějších možností je spojení s psychology, se kterými se tu dá chatovat.

Různé intervenční metody vyvíjejí autoři ve spolupráci s vědci. Kromě základního týmu osmi lidí ostatně projekt spolupracuje s dvanácti psychologickými poradci a dalšími odborníky. Podle chování a požadavků uživatelů přidávají další funkce. Zakladatelé jsou si nicméně vědomi, že spousta možností, které chtěli spustit, ještě není hotová. Hovoří o napojení na nositelná zařízení na těle nebo o umělé inteligenci. Ta je dlouhodobým plánem, o kterém tu mluví.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Aplikace dává uživateli neustále personalizovaný plán. Díky mase lidí, která ji používá, jsme schopni umělou inteligenci pomocí velkých dat učit. Když jsou to statisíce záznamů, může poznat, jak člověk funguje. Protože máme uživatelů takovou spoustu, máme i spoustu podnětů,“ popisuje Diblík.

Ze zmíněných skoro 900 tisíc uživatelů je jich každý týden aktivních něco mezi 90 a 100 tisíci. Podle Kopeckého každý rok jejich počet stoupá o třetinu. Za používání aplikace se po krátké zkoušce platí, startup tak má měsíční obrat v řádu vyšších statisíců korun. „Od začátku roku držíme meziměsíční růst okolo 30 procent, a tržby se pohybují v řádu vyšších statisíců. Do konce roku predikujeme ještě podstatné zrychlení,“ očekává Kopecký. To díky slibovaným funkcím. Proto při našem rozhovoru Kopecký hledí na monitor. „Potřebujeme další investici,“ dodává Diblík.

Ten náš příběh

Diblík a Kopecký pro svůj projekt zatím nasbírali celkem 25 milionů korun: prvních pět milionů od Mitonu, dvacet pak před necelým rokem přidal Reflex Capital. Nyní znovu jednají s investory. Očekávají, že se jim podaří ještě letos uzavřít nové investiční kolo. 

Mladí podnikatelé se také dostali do evropského žebříčku 30 pod 30 magazínu Forbes. „Zapůsobil asi mix dvou věcí. Náš příběh, že se známe odmalička a začali jsme podnikat mladí. A že spojujeme technologie s tím, abychom lidem pomohli. Kdyby se posuzoval čistě byznys, velikost firmy, tržby nebo zaměstnanci, našla by se spousta jiných společností,“ dodává Kopecký.

Spolu s nimi se do evropského žebříčku letos probojoval i Jakub Langr, generální ředitel a jeden ze zakladatelů společnosti Hypermile. Všichni se tak zařadili po bok Jana Řežába, Olivera Dlouhého nebo Josefa Průši, kteří se do evropského výběru úspěšných podnikatelů do 30 let v posledních letech dostali také.

Vos.health

Foto: VOS.health

Jiří Diblík a Ondřej Kopecký spolu založili Qusion i projekt Vos.health

Diblík a Kopecký se zatím objevují i v dalších výběrech. V mezičase se dostali mezi tři nejlepší v evropském akcelerátoru startupů propojujících zdraví a technologie od Pfizeru. Loni strávili téměř pět měsíců v sanfranciském akcelerátoru, kam je poslal CzechInvest a kde se snažili napojit na americké investory. Se svou firmou Qusion, která měla už za předminulý rok obrat 15 milionů korun, zabodovali v Deloitte Fast 50 v kategorii Growth Stars. Dostali se do užšího výběru soutěže Začínající podnikatel roku a letos vyhráli App Parade.

Vedle toho nasedli na trendy a aktuální témata. Vydali NFT sérii a zkombinovali ji s osvětou o mentálním zdraví. Nabídli podporu Ukrajincům a najali tamější psychology. „Vidíme světový vývoj nálad a zaznamenali jsme ve chvíli napadení Ukrajiny znatelný globální pokles napříč zeměmi. Zajímavé je, že ve Spojených státech to byl jen krátkodobý výkyv,“ krčí rameny Kopecký.

Co dál? „Rozšiřovat,“ kývají oba zakladatelé jednoznačně. A personalizovat – tak, aby aplikace skutečně uměla analyzovat jednotlivá anonymní chování uživatele a říct mu svá doporučení. Dále se ještě o něco víc propojit s experty. A především se po ideálně letošním investičním kole dostat i na další, globálnější. „V příštím roce bychom si chtěli dojít pro velkou sérii A, kde by investoři mohli být třeba ze Spojených států,“ těší se Diblík.

Každé dva týdny ukazujeme, co zajímavého se děje nejen v českých startupech.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Budoucnost bank? Pobočka i aplikace budou jedno, klienti už vyrostli s mobilem, říká šéf Capgemini

Z mezinárodního průzkumu mezi bankéři vyšlo, že jejich instituce neumí pracovat s velkými daty tak jako jejich fintechoví konkurenti. Co s tím?

Luboš KrečLuboš Kreč

valvoda

Foto: Capgemini

Ondřej Valvoda, managing director Capgemini v Česku

0Zobrazit komentáře

V supermarketech je to běžné – obchody často prodávají potraviny pod svými značkami, které pro ně vyrábí někdo jiný. Ve světě bankovnictví jde ale o celkem nový koncept zvaný banking-as-a-service čili BaaS. Třeba australská neobanka Volt se nedávno dohodla s online agregátorem hypotečních služeb AFG, že společně spustí appku, která jeho klientům pomůže spravovat finance a žádat například o úvěr. Všechno poběží pod značkou AFG, Volt Bank své služby dodá v režimu známém jako white label, tedy jako službu na pozadí.

Podle nejnovější analytické zprávy World Retail Banking Report 2022 od společnosti Capgemini, která se zaměřuje na poradenství a IT, je právě banking-as-a-service jeden ze směrů, kterým se budoucnost bankovnictví bude ubírat.

„Je to velmi zajímavý fenomén, který se už objevuje i v Česku. A bude sílit,“ dodává managing director Capgemini v Česku Ondřej Valvoda s tím, že příkladem zdejších vlaštovek může být třeba projekt odložených plateb a kreditek MallPay, s nimiž od počátku pomáhala (a dnes je vlastní) ČSOB.

Bankovní služby poskytované jiným firmám zároveň sbližují tradiční finanční domy s fintechovou scénou, která v posledních letech šlape klasickým subjektům na paty. Startupy jako Revolut, GoPay či Twisto, které využívají i stovky tisíc českých klientů, ukázaly, že finanční služby mohou být rychlé, čistě digitální a přívětivé. A zároveň dokládají, jak důležitá je efektivní práce s daty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„To je jedna z velkých slabin tradičních bank. Sedí na ohromném množství dat, ale neumí s nimi pracovat. Neumí z nich například vyčíst, jaké nové segmenty by mohly oslovit, jaké nové služby a produkty by mohly nabídnout,“ dodává Valvoda s odkazem na průzkum, který si Capgemini spolu s agenturou Efma udělalo.

Z něj vyplývá, že přes 90 procent manažerů bank je přesvědčených, že je omezují zastaralé IT systémy. A 73 procent z nich doplňuje, že nedokážou dostatečně kvalitně analyzovat vlastní data. „Přitom si vezměte, na jaké hromadě dat banky sedí. Vědí o nás v podstatě všechno,“ zdůrazňuje Valvoda.

mallpay-karta2

Foto: Mallpay

Platební karta startupu Mallpay

Při srovnání s fintechovými firmami pak pro banky vychází nelichotivě i hodnocení zákaznické loajality, takzvané NPS skóre. Průměrná hodnota například pro americké banky v roce 2021 byla kolem 34 bodů ze sta. Jenže brazilská neobanka Nubank, do níž nedávno investoval i Warren Buffett, nebo nejhodnotnější evropský startup, švédská platební služba Klarna, se mohou pochlubit 90, respektive 80 body. „Komunikace je klíč,“ říká Valvoda, podle kterého by se banky měly víc soustředit například na prvky gamifikace.

Co má na mysli? „Příkladem může být Revolut, který vám dá finanční bonus, když pomůžete přivést nového zákazníka. To jsou docela snadné cesty, jak klienty nejen zaujmout, ale i je vtáhnout. Velké banky to začínají dělat také, ale menší startupy jsou v tom mnohem agilnější a úspěšnější,“ vysvětluje Valvoda.

Jedním dechem ale dodává, že speciálně české banky mají i vůči své západní konkurenci náskok a určitě nepatří k nejslabším. Jejich NPS skóre se v poslední době dost zlepšila a v průměru se umísťují nad zmíněnou hodnotou 34 bodů. Navíc je prý patrné, že aspoň ty největší se snaží naskočit na technologickou vlnu: Komerční banka, ČSOB i Česká spořitelna investují do startupů, zavádějí produkty s prvky umělé inteligence, velkým počinem je projekt bankovní identity, který umožňuje přistupovat ke státním službám, jako je vyplnění daňového přiznání, s pomocí bankovního ověření.

smida-boxed

Přečtěte si takéMůžeme se Klarně podívat do očí, říká zakladatel Twista Michal ŠmídaProdej Twista beru jako úspěch. S novým majitelem se konečně můžeme podívat Klarně do očí, říká Michal Šmída

Průzkumu Capgemini, původem francouzské nadnárodní společnosti, se po celém světě zúčastnilo přes osm tisíc klientů a přes 140 vysoce postavených bankovních manažerů. Hodně prostoru se věnovalo tomu, jak obě strany vnímají online služby – vyšlo z toho, že mobilní bankovnictví i to internetové je pro obě strany důležité, ale zároveň je nedokonalé. Hlavně jeho plynulost.

„To zmiňovalo hodně lidí, asi třetina. I velké množství bankéřů to potvrdilo. V kostce jde o to, že klienti očekávají, že v mobilní aplikaci vyřídí všechno, co vyřídí na počítači nebo na pobočce. Taková je prostě doba, ale banky to většinou neumožňují,“ říká Valvoda. Poukazuje tak na bolest řady bank, které klienty ještě stále přesměrovávají z mobilní aplikace buď k návštěvě pobočky, nebo aspoň k přihlášení do banky na počítači, aby si tam klient například stáhl některé dokumenty a smlouvy, jež jsou v aplikaci nedostupné.

„Tohle je něco, co musí banky vyřešit. Dnes už přes 50 procent jejich klientů tvoří lidé, kteří v podstatě vyrostli s mobilem, je to pro ně naprosto samozřejmá věc. A pokud tohle banky nepochopí a nepřizpůsobí se jim, mladá fintechová scéna je převálcuje,“ upozorňuje Ondřej Valvoda.