S tím, jak přibývá elektromobilů, je čím dál palčivější otázka, jak a kdo bude recyklovat baterie z nich. Velké ambice neskrývá nenápadná česká společnost IBG, která se na poli elektroenergetiky pohybuje od devadesátých let. Kromě toho, že z vyřazených akumulátorů už dnes staví bateriová úložiště, která pomáhají vyrovnávat nápor u nabíječek elektroaut, chystá stavbu i celé recyklační linky.

U plaveckého bazénu v pražském Chodově se na jaře otevřel v českých podmínkách unikátní hub, u kterého lze nabíjet až dvanáct aut naráz. Stojí za ním Pražská energetika a mladoboleslavská Škoda Auto, respektive její experimentální pracoviště Škoda Auto DigiLab. Klíčovou část projektu – vyrovnávací bateriové úložiště – pak dodala právě společnost IBG z Kralup nad Vltavou.

„Úložiště v hubech, jako je ten na Chodově, slouží k podpoře e-mobility v době velkého provozu na dobíjecích stanicích, aby se nemusely stavět silnější nebo předimenzované přípojky. V úložišti se energie naakumuluje v době, kdy je v lokalitě s několika dobíjecími stanicemi menší provoz. V situaci, kdy přijede k dobíjecím stanicím více elektromobilů najednou, pomůže bateriové úložiště distribuční síti, aby všechny nabíječky mohly poskytnout 100 procent výkonu,“ vysvětluje Stanislav Cingroš z IBG.

Samotné úložiště je ale poskládané z baterií, které už přestaly sloužit svému původnímu účelu, říká Cingroš: „U manipulační techniky je životnost baterií pět až šest let, v elektromobilech může dosáhnout až deseti let. Po jejím vyjmutí z primárního zařízení se zjistí zůstatková kapacita a pokud se při měření pohybuje nad stanovenou hranicí, může být využita v takzvaném druhém životě, tedy pro výrobu bateriových úložišť.“

Podnik, pro který Cingroš pracuje, se bateriím věnuje od začátku devadesátých let, jeho majitel a šéf Aleš Zázvorka patří k průkopníkům oboru. IBG dnes působí kromě Česka také na Slovensku a v Maďarsku a jeho roční tržby se pohybují kolem miliardy korun. Rád by ji ale posunul ještě o pořádný kus dál a chce vybudovat první velkou recyklační linku na lithiové baterie v Evropě.

Už se kvůli tomu dokonce spojil s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, která sídlí v Ústí nad Labem. Právě severočeské město se netají tím, že by rádo přilákalo výzkumníky a projekty zaměřené na elektromobilitu a autonomní řízení.

Na severu by měla stát i recyklační linka, kterou v IBG chystají, projektová dokumentace má být hotová na jaře 2023. „Máme vytipováno několik lokalit v severních a západních Čechách. Jsou to většinou brownfieldy, kde již provozy podobné tomu našemu v minulosti stály. Tím urychlíme a zjednodušíme výstavbu, protože jinak procesy k získání povolení na výstavbu takového provozu mohou trvat i několik let,“ doplňuje Cingroš, který v IBG působí na pozici manažera nových udržitelných projektů.

Foto: IBG

Majitel IBG Aleš Zázvorka

Dosud do recyklací v IBG investovali na 50 milionů korun, jde hlavně o výdaje spojené s recyklací, které se věnují už dnes: „Svoz, třídění, druhotné využití, recyklace lithiových baterií, do toho jsme investovali kolem 50 milionů. Další investice budou následovat do poloprovozní linky. Projektová dokumentace k ní by měla být hotová nejpozději na jaře příštího roku. Přesnou cenu linky si ale zatím netroufám odhadnout.“

U testovacího prototypu se prý počítá s recyklační kapacitou do objemu přibližně dvě stě tun ročně a cílem bude vytěžit jednotlivé materiály, včetně elektrolytu, který experti z IBG dokáží z baterií separovat. Tím, že ze starých baterií dostanou lithium, kobalt, nikl, budou látky moct prodávat automobilkám či výrobcům baterií, po roce 2030 se totiž budou muset do nových baterií podle nařízení EU přimíchávat recykláty.

IBG kromě Pražské energetiky a Škody Auto spolupracuje například také s polostátní skupinou ČEZ, které už v roce 2020 dodal velkokapacitní baterii, která měla za úkol pomáhat udržovat stabilitu přenosové sítě a byla umístěna u elektrárny v Tušimicích.