Vyrůstal v paneláku a měl noční můry, tak o tom stvořil hororovou hru. Plnou věcí, co sami dobře znáte

„Přesně v takovém paneláku jsem vyrůstal. A občas se mi zdály noční můry. Očividne podle reakcí hráčů nejsem sám,“ říká tvůrce hry Panelak.

Michal MančařMichal Mančař

panelak-boxed

Foto: Pajos Games

Nová česká hra Panelak a její hororový panelák

0Zobrazit komentáře

Báli jste se někdy na chodbě paneláku? Třeba když jste se v noci vraceli domů a začalo problikávat světlo. Anebo když nejel výtah. Ať už jste v panelovém domě sami strávili dětství, nebo do něj jen zašli na návštěvu, musíte uznat, že paneláky mají svou specifickou atmosféru. Vytáhnout ji do hororových extrémů se rozhodl vývojář Pavel Oršel, který stvořil hru Panelak. „Je dělaná podle budovy, ve které jsem vyrůstal,“ říká.

Zajímá vás herní průmysl v Česku?

Tak se přihlaste k odběru našeho videoherního newsletteru Good Game!

Newsletter Good Game | Poslední vydání

Najednou se ocitnete před panelákem. A někdo volá o pomoc. Už takhle mrazivě začíná nová česká hra Panelak od sólo autora Pavla Oršela, ve které budete řešit logické hádanky, schovávat se před nebezpečím a prozkoumávat tohle podivné socialistické stavení. Které má skutečný vzor.

„Přesně v takovém paneláku jsem vyrůstal. A občas se mi zdály noční můry. Očividně podle reakcí hráčů nejsem sám,“ přibližuje pro CzechCrunch zdroj inspirace vývojář. „Ty sny mi utkvěly v paměti a přišlo mi zajímavé je aspoň částečně ztvárnit,“ dodává Oršel, který hru vytvářel ve svém volném čase, jinak se živí tvorbou animací, videí, vizuálních efektů a grafiky. Což není pro herní tvorbu špatný základ.

Na Panelaku pracoval Oršel sám, výpomoc přišla jen v podobě některých předpřipravených herních objektů. „Ale klíčové prvky, kterými jsem chtěl dosáhnout věrohodnosti, jsem tvořil od nuly,“ říká. To aby dosáhl co nejautentičtějšího dojmu opravdového paneláku z před padesáti let.

„Reálný vzor má nejen budova, ale také třeba vybavení, na které se hráč podívá a řekne si: ‚Tohle přesně si pamatuju.‘ Hráči ve hře narazí na interiéry, které dobře znají a sami je prožili. Vždyť vnitřní prostory některých domů stále vypadají, jako by se zasekly v osmdesátkách, i když před nimi parkují Tesly,“ popisuje Oršel. Kdo někdy do paneláku alespoň vešel, musí dát i jen po zhlédnutí obrázků ze hry tomu popisu za pravdu.

A podle prvních reakcí od prosincového vydání právě tahle stránka Panelaku hráče zaujala nejvíce. „Ačkoliv některé možná překvapily i složitější hádanky, nad kterými se musíte zamyslet a pořádně hledat,“ přibližuje hratelnost svého díla autor. Jestli vás tohle spojení také láká, Panelak na Steamu seženete za ani ne sedm eur, tedy zhruba 170 korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Panelak podle Oršelových slov vznikal jen tak pro dobrý pocit – ačkoliv se na mysl vkrádá otázka, kolik dobrých pocitů může hororová adventura vyvolat…! – bez konkrétnější cílové skupiny. V průběhu vývoje ale autora napadlo, že by hru mohla ozvláštnit nejedna „creepypasta“, jak se označují na internetu šířené strašidelné historky.

„Tak se ve hře objevily odkazy například na nutnost dodržovat určitá pravidla nebo na fenomén backrooms,“ přidává Oršel s odkazem na povídačky o nekončících chodbách a zákoutích, které se jeví jako zcela holé, ale tak úplně prázdné nebývají. „Kromě různých creepypast nemá hra přímé inspirace, každý si v Panelaku může najít něco svého. Nejvíc se snaží být prostě creepy,“ říká tvůrce.

Motivace stvořit vůbec nějakou hru bez ohledu na žánr byla pro Oršela poměrně přímočará: „Má hlavní myšlenka byla konečně dokončit nějaký osobní projekt. Vytvořit vlastní hru mi přišlo jako něco, co by mě mohlo bavit. A ano, bavilo mě to.“ Navíc už znal základy technologie Unreal Engine, i když programovat prakticky neuměl.

„Myslel jsem, že hru dokončím za pár měsíců, že to přece nebude tak složité. Nakonec mi trvalo téměř tři roky dostat ji do publikovatelné fáze,“ popisuje zrod svého díla. Práce probíhala povětšinou po nocích. Její výsledek posuďte sami. Ale nestěžujte si, až se budete večer bát jít domů.

A u prvního (a povedeného) pokusu by Oršel nemusel skončit. Už během vývoje mu totiž hlavou probíhaly nápady na další možné tituly. „Říkal jsem si, že se tentokrát pustím do nějaké pohodové arkády nebo akce, kterou by bylo možné hrát opakovaně. U adventury, jako je Panelak, totiž není důvod se ke hře vracet,“ vysvětluje.

Jenže zájem o Panelak ho překvapil. „Takže to skoro vypadá, že bych měl spíše tvořit pokračování,“ uzavírá Pavel Oršel. Tedy vlastně neuzavírá, ale spíš otevírá dveře ještě strašidelnějšího paneláku…