Na streamovací službě Disney+ včera vyšla minisérie Echo, která má být jiná než dosavadní tvorba Marvel Studios. Není vhodná pro děti, obsahuje totiž explicitní násilí. Studio přitom slibovalo, že krvavější akční scény nemají být jen jakousi lacinou atrakcí, ale součástí složitějšího, civilnějšího vyprávění, které dá vzpomenout na vychvalované marvelovské adaptace Netflixu jako Daredevil a The Punisher. Novinka ale nakonec trpí podobnými problémy jako zbytek komiksového univerza Disney.

Echo je prvním titulem spadajícím pod značku Marvel Spotlight. Ta má především označovat seriály či filmy, které nejsou úzce provázané se zbytkem univerza Marvelu a diváci je mohou sledovat samostatně, aniž by se ztráceli v širších souvislostech. Je to v zásadě reakce na kritiku.

Přesto se ale technicky jedná o spin-off spin-offu. Pětidílná minisérie se totiž odehrává několik měsíců po událostech Hawkeye, kde se poněkud upozaďovaný člen Avengers střetl s odnoží newyorské mafie. Vede ji Maya Lopez alias Echo, která se v minisérii pojmenované po ní po porážce v New Yorku vrací do svého rodného města. Dává zde dohromady plány na převzetí nadvlády nad kriminálním podsvětím po svém bývalém šéfovi Kingpinovi. Věci jsou ale trochu jinak, než si myslí. 

Přestože má Echo jasnou návaznost na jiné tituly a v první epizodě mohou být někteří diváci při pokusech tvůrců vše rychle vysvětlit trochu zmatení, funguje jako soběstačný příběh, alespoň z hlediska srozumitelnosti. Problém je v dalším aspektu, který má být charakteristický pro tituly Marvel Spotlight. Seriály spadající pod tuto značku se mají odehrávat takříkajíc „v ulicích“, tedy bez velkých intergalaktických hrozeb, mimozemšťanů a extrémně mocných superhrdinů.

Hlavně má jít o osobní příběhy civilněji pojatých postav, které řeší vlastní problémy a ne ty globální. Také Echo je proto hrdinka bez zjevných superschopností (dokonce je hluchoněmá a má jednu mechanickou nohu) a děj minisérie se točí kolem jejích vazeb na minulý život, k němuž se v nějaké formě vrací.

Potíž je ovšem v tom, že vše působí sterilně, uměle, postavy nemají větší hloubku ani neprocházejí větším charakterovým vývojem. Zápletka celé pětidílné minisérie by se dala shrnout do jedné, možná dvou delších epizod lepšího seriálu, které by teprve vytvořily předpoklady pro další vývoj a komplikace.

Bez přílišného vyzrazování zápletky se Maya vrátí do rodného města a setkává se s lidmi ze svého dětství, její plán na převzetí kriminálního impéria se redukuje na jedinou akční scénu a pak už jen vypořádávání se s jejími následky. Vzhledem k tomu, že nemáme čas si k novým postavám vybudovat vztah a nebezpečí netrvá dlouho, absentuje jakékoliv napětí. 

Foto: Marvel Studios

Vincent D’Onofrio jako Kingpin v minisérii Echo

Stejně tak překážky v Mayině cestě, které by ji jako postavu měly ukotvit a představit ji jako skutečného člověka, jsou také vždy jen chvilkovým zádrhelem bez větších důsledků, v zásadě úplné detaily. Její komplikovaný morální status hlavní hrdinky pracující pro brutální kriminální organizaci se prakticky vůbec neřeší, alespoň ne hlubším, seriózním způsobem.

Echo trpí příliš řídkým dějem, v němž vlastně k ničemu pořádně nedojde. Na druhé straně má ale k dispozici několik témat, u nichž jen klouže po povrchu, ať už jde o vztahy s rodinou, její etnické kořeny a přímou vazbu na mystické aspekty indiánského kmene Čoktů, nebo stanovisko, které zaujímá vůči Kingpinovi. Stejně jako je tomu vždy, Marvel opět představuje jen vágní linie, kterými nakonec nic neříká a snaží se pouze nezávazně pobavit.

To by nemuselo být nutně špatně, kdyby se ovšem nová minisérie nesnažila předkládat, že k něčemu hlubšímu směřuje. Tak, jak vyšla, nabízí několik krvavějších akčních scén s poměrně dobrou choreografií a unikátní hrdinku s potenciálem, k ničemu ho ale nevyužívá. Je to jen slepá odbočka, či přesněji řečeno malý dovětek, který možná pomůže překlenout děj směrem k chystané další řadě Daredevila.