Vývoj plicních ventilátorů je hotový, hlásí skupina COVID19CZ. Začnou se vyrábět první stovky kusů

Peter BrejčákPeter Brejčák

corovent

Foto: CoroVent

Český plicní ventilátor CoroVent jde do výroby

0Zobrazit komentáře

Svoji roli v projektu plicních ventilátorů CoroVent máme završenou, hlásí představitelé iniciativy COVID19CZ. Děje se tak dvanáct dní po ohlášení úspěšné veřejné sbírky na výrobu unikátních plicních ventilátorů pomáhajících pacientům se selháním plic z důvodu koronaviru. Ve sbírce bylo vybráno 15 milionů korun jen během jediného dne.

„Naši misi na záchranu lidských životů v projektu plicních ventilátorů považujeme za ukončenou. Na začátku jsme měli nápad, propojili jsme na tři desítky odborníků a přišli s návrhem dostupných plicních ventilátorů,“ popisuje Pavel Doležal ze startupu Keboola, který během posledních tří týdnů jako jeden z mnoha věnoval projektu většinu svého času bez nároku na odměnu.

Cílem projektu bylo zajistit lokální výrobu dostupných plicních ventilátorů pro české nemocnice, kterým by při velkém nárůstu těžce postižených pacientů koronavirem mohly tyto ventilátory chybět. Dobrovolníci, tvořeni zástupci desítek českých IT firem a dalších expertů, zároveň přístroje uvolňují jako open source, aby se k jejich výrobě mohli dostat i další zájemci po celém světě.

corovent

Foto: CoroVent

Funkční prototyp českého plicního ventilátoru CoroVent

Další rozvoj projektu CoroVent teď přechází do rukou ČVUT, která v rámci své Fakulty biomedicínského inženýrství držela nad výrobou přístroje odborný dohled. Samotná výroba je plánována v třebíčské společnosti Dawell ze skupiny MICo. Ta se sice specializuje na vývoj a výrobu mobilních odporových a indukčních ohřevů, ale svoji výrobní linku dokázala rychle přizpůsobit i pro unikátní plicní ventilátor.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Povedla se nám neskutečná věc. Ukázali jsme, co technologie, data, zkušenosti a nadšení lidí dokáží. Společně jsme vytvořili komunitní projekt, který díky zapojení know-how ČVUT a dalších šikovných českých hlav přišel s funkčním prototypem vlastního ventilátoru. Zajistili jsme pro něj nejen první část financí na výrobu prvních 250 kusů, ale také složité dodávky a převozy dílů mezi pracovišti,“ popisuje Doležal práci na projektu, se kterým chtějí pomáhat nejen v Česku, ale i ve světě.

pavel-dolezal-keboola1

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Pavel Doležal, spoluzakladatel a CEO startupu Keboola

„Celý projekt jsme také vnímali jako příležitost udělat z CoroVentu mezinárodní projekt a výkladní skříň českého průmyslu. Aby se jím mohl stát, musí se z dnešního komunitního projektu stát standardní průmyslový projekt. I podle slov pana ministra Havlíčka (ministr průmyslu a obchodu – pozn. red.) musí jeho řízení převzít zkušená průmyslová firma,“ pokračuje spoluzakladatel Kebooly.

„Při správném uchopení se mohou vyrobit stovky tisíc kusů přístrojů v řádu týdnů.“

I z těchto důvodů je tak práce komunity na projektu na konci. COVID19CZ nadále bude poskytovat součinnost, odpovědnost za CoroVent ale přebírá ČVUT, které má k dispozici zmiňovaného výrobce MICo. Společně pak spolupracují na výrobě a rozšíření přístroje s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Průběžně firmě MICo předáváme všechny domluvené kontakty s dalšími zeměmi. Celý projekt má neuvěřitelnou sílu a při správném uchopení a spolupráci mezi ČVUT, MICo a podporou státu se mohou vyrobit stovky tisíc kusů přístrojů v řádu týdnů. A to nejen u nás, ale po celém světě, všechny s českou vlajkou hrdě hlásící, že tentokrát jsme to my, kdo zachraňuje svět,“ dodává Vojta Roček spoluzakladatel startupu Stories, který koupil gigant Workday.

corovent4

Foto: CoroVent

Vojtěch Roček a zařízení CoroVent

Hlavní organizační tým projektu s Pavlem Doležalem a Vojtou Ročkem tvořil Tomáš Kapler, který stojí za samotnou myšlenkou tvorby ventilátorů. V projektu využil zkušenosti lidí z IT a technologických firem a stál za oslovením ČVUT.

Základem plicních ventilátorů, jejichž výroba je snadno realizovatelná ve velkých objemech z relativně běžně dostupných dílů, byl pak výzkum profesora Karla Roubíka a jeho kolegů Václava Orta a Šimona Walzela z Fakulty biomedicínského inženýrství. Expertíza pomohla podpořit také důvěru tvůrčího týmu v to, že přístroj bude možné certifikovat pro použití v nemocnicích.

jiri-hlavenka-boxed

Přečtěte si takéInvestor tu není od toho, aby táhl firmu až nahoru. V Kiwi.com to ale byla velká jízda, říká Jiří Hlavenka v CzechCrunch PodcastuInvestor tu není od toho, aby táhl firmu až nahoru. V Kiwi.com to ale byla velká jízda, říká Jiří Hlavenka v CzechCrunch Podcastu

V třebíčské továrně Dawellu se teď začnou vyrábět první stovky plicních ventilátorů, společnost MICo je připravena začít s produkcí ještě tento týden. Klíčové je i to, že výsledná cena ventilátorů je zhruba třetinová oproti jiným komerčním řešením, i proto je očekávána vysoká poptávka po přístrojích v zahraničí, kde jsou aktuálně plicní ventilátory potřebné mnohem více než v Česku. Pokud by se ale i u nás situace s těžce nakaženými osobami COVID-19 zhoršila, budou tuzemské ventilátory CoroVent připravené také pro české pacienty.

Stabilní, bezpečný a levný. ROSA představuje mezičlánek mezi klasickou helikoptérou a letouny budoucnosti

rosa3

Jaunt Air Mobility

ROSA je zcela unikátním létajícím strojem

0Zobrazit komentáře

Není to ani vrtulník, ani letadlo a vlastně ani klasický letoun s kolmým vzletem a přistáním. Vzdušný vehikl ROSA si bere od každého trochu, čímž vzniká jedinečný stroj, který by mohl představovat přechodný článek mezi helikoptérami a letouny budoucnosti.

Projektů, které pracují na vývoji letounů s kolmým startem i přistáním, tzv. VTOL (Vertical Take-Off and Landing) letounů, popřípadě jejich elektrických variant (eVTOL), existuje celé množství. Některé jsou prozatím jen u počítačových vizualizací, některé dávají dohromady první prototypy a jiné už za sebou mají řadu testovacích letů.

Žádný z nich však není tak daleko, aby jeho stroje již reálně létaly ve vzduchu a zajišťovaly přepravu pasažérů. Důvod tkví nejen v nedokonalé technice, ale především v náročné a drahé certifikaci.

ROSA

Foto: Jaunt Air Mobility

Horní rotor zajišťuje vertikální vzlet i přistání , elektrické rotory o stabilizaci a horizontální let

Některé společnosti s VTOL letouny sice uvádějí datum spuštění svých leteckých služeb v pětiletém horizontu, jedná se ale prozatím jen o vize, jejichž realizace bude více než složitá. Je zde však jeden letoun, který by se mohl stát určitým mezistupněm v evoluci osobní letecké mobility. Jedná se o letoun ROSA od společnosti Jaunt Air Mobility, který je bezpečný a díky jeho konstrukci by mělo být i méně problematické získání všech potřebných certifikací pro komerční provoz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na první pohled vypadá ROSA jako celá řada podobných eVTOL projektů, ovšem s tím rozdílem, že je vybaven horním rotorem, který je běžně k vidění u helikoptér. Právě toto technologické řešení je důvodem, proč je letoun bezpečnější než klasické VTOL letouny, jelikož horní vrtule dokáže pomocí autorotace zajistit bezpečné přistání v případě kolize v nižších letových výškách. Navíc technologické řešení, na kterém je rotor umístěn, se dokáže naklánět a tím stroj vyrovnávat.

Horní rotor zajišťuje vertikální vzlet i přistání a čtveřice elektrických rotorů, umístěna po dvou na křídlech stroje, se stará o stabilizaci a horizontální let. Letounu nechybí ani ocas podobný těm u helikoptér, ovšem s tím rozdílem, že u něj nenajdeme žádný rotor. Navíc vrchní rotor se dokáže otáčet velice pomalu, díky čemuž je celý stroj o 50 až 66 % tišší než běžný vrtulník či některá letadla.

rosa1

Foto: Jaunt Air Mobility

Jaunt Air Mobility spolupracuje i s Uberem

Díky konstrukci spadá ROSA do kategorie gyrodyne, díky čemuž lze předpokládat, že získání potřebných certifikací od regulačních orgánů pro něj bude podstatně jednodušší než pro jiné typy VTOL letounů. S tím souvisí také nižší náklady potřebné pro uvedení takového stroje do reálného provozu.

Jak uvádí magazín New Atlas, ceny certifikací se mohou pohybovat okolo půl miliardy dolarů (přibližně 12,7 miliardy korun). V takovém případě bude pro poskytovatele přepravních služeb v takto certifikovaném stroji velice náročné nabízet přepravu za dostupné ceny.

methan_nasa

Přečtěte si takéPrůmysl, bažiny i dobytek pod drobnohledem. NASA vytvořila 3D mapu pohybu metanu v atmosféřePrůmysl, bažiny i dobytek pod drobnohledem. NASA vytvořila 3D mapu pohybu metanu v atmosféře

ROSA, neboli Reduces Rotor Operating Speed Aircraf, je dílem Jaunt Air Mobility, který jej vyvinul z již dříve představeného prototypu Carter Aviation Slow Rotor Compound. Společnost Jaunt Air Mobility se může opřít o zkušené zaměstnance, mezi kterými je i generální ředitel Keydon Stanzione a její technologický šéf Martin Peryea, tedy muži s bohatými zkušenostmi ze svých původních angažmá u Boeingu a Bellu.

rosa

Foto: Jaunt Air Mobility

Letoun má vrchní rotor podobně jako helikoptéra

Okolo celého projektu je stále řada neznámých, které se týkají například infrastruktury či technologických řešení napájení elektromotorů akumulátory s dostatečně vysokou kapacitou. Ovšem plán získat do roku 2023 potřebné certifikace a v roce 2025 zahájit provoz přepravní služby by v tomto případě mohl být daleko reálnější než u konkurence.

Společnost navíc hlásí řadu poměrně silných partnerů, mezi kterými nechybí Uber, BEA Systems, Honeywell či Aerospace Structures.

rosa2

Foto: Jaunt Air Mobility

Letoun by měl převážet první pasažéry v roce 2025