Ti, co tráví čas jen v Karlíně (podobně jako naše redakce), jsou pomýlení. Svět kávy podle nich začíná u Emy, vede přes Můj šálek kávy a končí u Etapy. Nic proti tomu. Jenže pražský Karlín je jiný vesmír a jeho hranice končí na Palmovce. A přesně tam se trefila s novým počinem Jihlavanka, která tu otevřela něco jako kávové bistro, odkud si kafe vezmete s sebou.

Kdo z onoho karlínského vesmíru vystrčí nos ven, zjistí, že Jihlavanka je u nás nejprodávanější praženou kávou a v segmentu mleté kávy obsadila 55 procent trhu. Není proto divu, že se společnost Tchibo, která Jihlavanku už několik let vlastní, rozhodla otevřít kiosek pod touto značkou. A není ani divu, že to je na Palmovce. Kvůli cedulce „Přijdu hned“ jsme stáli před podnikem asi dvacet minut, během kterých se do dveří postupně vrhalo kolem dvaceti lidí.

„Jihlavanka je ikonická lokální značka, kterou zná prakticky každý. Jedná se o nejprodávanější značku kávy, vidíme v ní tedy velký potenciál a máme s ní velké plány. Naším cílem je značku omladit, přizpůsobit novým trendům, jako je například růst zrnkové kávy, ale zároveň být věrní jejím hlavním principům, jako je poctivost, jednoduchost i dobrý poměr ceny a kvality. Vytvořit síť coffee-to-go kaváren pod touto značkou se přímo nabízelo,“ líčí pro CzechCrunch generální ředitel společnosti Tchibo pro Česko a Slovensko Jan Suchánek.

Jihlavanka café na Palmovce je zatím první svého druhu. Výběr lokality byl proto podle Suchánka pragmatický. Kavárna se nachází přímo na tramvajové zastávce, odkud koleje vedou dál nahoru směrem do Libně. Kousek odtud je navíc výstup z metra. Rozhodující ale prý byla i výše nájemného. „Koncept Jihlavanka café jsme totiž postavili na vysoké efektivitě. Tedy poměrně nízkých vstupních a provozních nákladech v kombinaci s vysokou frekvencí zákazníků,“ říká manažer společnosti.

To se ve finále odráží i na cenách, které jako by vypadly z menu starého aspoň patnáct let. Za espresso tady zaplatíte 29 korun, za lungo o deset víc, malé cappuccino stojí 54. Mladší generace ocení flat white za 69 nebo možnost dát si místo klasického mléka do kávy to ovesné. Nízké ceny jsou kromě levnějšího nájmu podle Suchánka také výsledkem toho, že jde o prodejnu samotného výrobce.

Cílovka podniku je ale evidentně široká. Jihlavanka totiž láká i na starého dobrého turka, kterého si tu lze dát za 39 korun. A jak chutnal? Já jsem byla s kávou spokojená, poprosila jsem o slabší provedení turecké varianty a obsluha mi to bez váhání splnila. Jediná stížnost míří na mléko, které se tu k turecké kávě nepodává, jedině ve variantě malých smetánek, které ale nejsou tak chutné a navíc představují zbytečný odpad.

Můj o dost mladší kolega nad espressem trochu ohrnoval nos, raději by si ho prý dal v nedalekém podniku Alf & Bet, který mu sedí mnohem víc. Navíc je to značka už zmiňované sítě espresso barů Ema.

Starší generaci nadbíhá i celkové ladění podniku, které je dost retro. Navíc to umocňuje celková nabídka. Kromě turka jsou to například Kávenky, oplatky Vesna, Tatranky i Horalky. Menu zahrnuje také dukátky se šodó. Neplést s buchtičkami, s těmi nemají nic společného, jde spíš o malé lívanečky. Chuť člověka okamžitě přenese do školní jídelny.

O něco moderněji to vypadá ve vitríně, kde jsou k dostání skořicový šnek nebo jeho varianta s vanilkovým krémem, malé koblihy, překvapí sýrový burek a také preclík v německém stylu. Nabídku pak doplňuje výběr zrnkové kávy od Jihlavanky.

To všechno je za vřelé ceny. Počítá se s tím, že si většinu nákupu člověk odnese s sebou, čemuž napovídají kelímky stejně jako plastové příbory. K sezení jsou tu jen dvě barové židle a odpovídá tomu i výběr jídla. „Prvním faktorem je u něj rychlost, snadnost a finanční náročnost přípravy. Prostory Jihlavanka café jsou malé a personál se má věnovat zejména zákazníkům, aby šlo vše rychle od ruky. Velký důraz klademe také na to, aby velkou část naší nabídky tvořily typicky české pochutiny,“ říká Suchánek. Firma teď vyhodnocuje zájem zákazníků a podle toho případně změní nabídku.

Jihlavanka café má reagovat na zahraniční typy podniků, kde si lidé mohou rychle koupit kafe s sebou. Inspirace přišla například z rumunského konceptu 5 to go, který má více než šest set poboček. „V Česku samozřejmě nalezneme celou řadu kávových okének, kiosků či větších podniků nabízejících kávu s sebou. Ovšem to je jiný příběh. Jedná se většinou o individuální podniky, případně malé lokální sítě s různou kvalitou nabídky anebo jsou to větší kavárny, nabízející nápoje v jiné cenové kategorii a často umístěné v nákupních centrech,“ popisuje generální ředitel Tchibo pro Česko.

I proto má být Jihlavanka café na Palmovce jakýmsi odrazovým můstkem, zkouškou, zda je možné velkou síť s kávou s sebou vybudovat i v Česku. „Je to jednoduché: úspěch znamená takový obrat a náklady, které vygenerují dostatečný zisk. Síla konceptu tkví ve vysokém počtu poboček a zákazníků, efektivitě a úsporách z rozsahu,“ líčí Suchánek.

Zatím je vše v testovací fázi. Tchibo chce ale s Jihlavankou vyzkoušet různé přístupy, ať už jde o velikost kaváren, typ provozovny nebo její umístění. Zkoušet bude dopravní uzly a rušné ulice tak, jako je tomu na Palmovce, variantou jsou ale i nemocnice nebo nádraží. Aktuálně má společnost vyhlídnuté lokality ve středně velkých městech. Jednou z nich by měla být i Jihlava, která dala kávě jméno. Zájem o to má i samotné město.