Vzduch v interiérech je pětkrát škodlivější než venku. Chytrý měřák Reair studentů VUT má zajistit, abychom dýchali lépe

Michal MarekMichal Marek

reair-1x

Foto: Igor Paliatka

Jiří Janoušek a Dominik Klement, tvůrci projektu Reair

0Zobrazit komentáře

Kvalita venkovního ovzduší je velmi častým tématem. O snahách vymýtit z našich měst škodliviny vypouštěné z výfuků aut i plánech omezovat nešetrnou výrobou slýcháme denně. O mnoho méně výrazným tématem je ale kvalita ovzduší v interiérech, kde člověk od raného dětství tráví valnou většinu svého života. Na to se snaží upozorňovat studenti brněnského VUT s heslem „Jste to, co dýcháte“.

Jiří Janoušek a Dominik Klement chtějí, abychom v kancelářích a školách dýchali zdravěji, a se svým speciálním měřákem Reair by to podle všeho mohli někam dotáhnout. Jejich studentský projekt, který již má své reálné uplatnění, totiž zaujal porotu mezinárodního programu Red Bull Basement, který hledá týmy kreativních a podnikavých studentů s vizí měnit svět.

Program, jehož mediálním partnerem v Česku je CzechCrunch, má za sebou výběrovou fázi a studenti z brněnského Vysokého učení technického se stali vítězi národního kola. Dostali se tak mezi osmatřicet mezinárodních finalistů a vzhledem k tomu, že se do talentového programu společnosti Red Bull celosvětově přihlásilo více než 3 800 studentských týmů z celého světa, je jasné, že se jedná o zajímavý úspěch.

reair_1

Foto: Reair

Reair využívá algoritmy hlubokého učení a učí se každodenní návyky uživatelů

Jiří Janoušek a Dominik Klement v rámci soutěže představili zařízení osazené několika senzory, které zvládne měřit koncentraci jedovatých látek, množství oxidu uhličitého a prachových částic ve vzduchu. Na základě nasbíraných dat pak Reair vytvoří individuální plán, jenž reflektuje stav prostředí, ve kterém se majitel zařízení nachází, a doporučí mu odpovídající kroky ke zlepšení situace.

Zajímavé je, že projekt Reair vznikl na základech IoT senzorů pro zemědělce, kterými Jiří s Dominikem nejprve měřili teploty, vlhkost a další parametry pro sledování kvality kukuřičných siláží a jiných uskladněných plodin. Od plodin se pánové postupně přesunuli i k senzorům pro hlídání výšky hladin vodních nádrží a postupně je začaly oslovovat firmy, které prodávají zelené stěny do interiérů a chtějí s pomocí senzorů hlídat vlhkost a řídit závlahu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tímto způsobem se studentská dvojice dostala do interiérů a začalo ji zajímat, jak zelené stěny ovlivňují kvalitu ovzduší. Měřili první důležité parametry kvality vzduchu (obsah oxidu uhličitého a těkavých organických látek), přičemž první měření jim hned ukázala, že kvalita ovzduší v interiéru je opravdu věcí, se kterou by bylo potřeba něco udělat. Proto vznikl projekt Reair.

„Každý den trávíme více než 90 % času v uzavřených prostorách a každý z nás vydýchá až 15 tisíc litrů vzduchu za den. Kvalita vzduchu v interiéru je až pětkrát škodlivější než ta venkovní a v každé nevětrané školní třídě několikanásobně překračuje zdravotní limity. S problémem snížené kvality ovzduší se navíc setkávají i firemní zaměstnanci,“ popisují Jiří a Dominik.

reair-red-bull-basement

Foto: Viktor Křapa

Jiří Janoušek a Dominik Klement

Nezdravé podmínky v místnostech bohužel dle tvůrců nastávají již při mírném poklesu kvality a vedou nejen ke snížení kognitivních funkcí obecně, ale hlavně produktivity, soustředění a celkové spokojenosti. Navíc se zvyšuje riziko šíření virů, což je aktuálně velmi palčivé téma. A problém je, že si člověk na špatný vzduch rychle zvykne – pak jej neregistruje a nemá ani motivaci situaci řešit.

Tvůrci Reair se tedy rozhodli vyvinout řešení, které sestává z hardwaru měřícího data a ze sofwarového systému, do kterého jsou vstupy přenášeny, analyzovány a vizualizovány. „Chtěli jsme se na začátku zaměřit hlavně na hardware a jeho výrobu pro kanceláře i do chytrých domácností. Pochopili jsme ale, že pouze zobrazení naměřených dat nebude postačovat a budeme muset správně vysvětlit a interpretovat data, aby byla snadno pochopitelná pro běžné uživatele,“ popisují autoři projektu.

Vznikl proto systém, který není jen „hloupým“ měřákem, ale využívá algoritmy hlubokého učení a učí se každodenním návykům uživatelů. Po několika dnech již podle tvůrců dokáže odhadovat situace a předcházet vzniku nových problémů. Cílem Reairu je zkrátka najít nejvhodnější a nejúčinnější řešení, jež by pomohlo vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro každodenní život nejen v kancelářích.

reair_2

Foto: Reair

Reair se z 3 800 přihlášených projektů probojoval mezi 38 finalistů

Abychom byli konkrétní, doporučení pro zlepšení ovzduší v místnosti mohou být různá – od častějšího větrání přes vysázení rostlin až třeba po použití přírodních materiálů v takzvaném aktivním designu. Problémem podle Reairu často bývají také nekvalitní materiály použité na vnitřních zařízeních, které uvolňují jedovaté látky.

„Naším hlavním cílem je vzniku problémů předcházet. Chceme základní problémy odhalit dříve, než nastanou, a zabránit tak jejich vzniku. Správně vyladěné pracovní prostředí začíná u nastavení teplot a vlhkostí a pokračuje nastavením vzduchotechniky a klimatizace. Nejjednodušším způsobem, jak si alespoň na chvíli kvalitu vzduchu vylepšit, je pravidelné větrání,“ líčí dvojice.

3dsimo-team-min

Přečtěte si takéMultifunkční klíč ke štěstí. České nástroje a stavebnice 3Dsimo odemykají brány nekonečné kreativní zábavyMultifunkční klíč ke štěstí. České nástroje a stavebnice 3Dsimo odemykají brány nekonečné kreativní zábavy

A pokud je problém složitější? „Pokud výsledky našich analýz odhalí složitější problémy, které nemůžeme odstranit například optimalizací a správným rozvržením obsazeností prostorů, spolupracujeme s firmami, jež nám problémy pomohou vyřešit. S odborníky na vzduchotechniku, interiérovými návrháři, architekty, technology budov nebo firmami na zeleň navrhneme dostupné možnosti.“

Vážnost celému studentskému projektu dává i fakt, že má Reair za sebou měření ve firmách jako Kiwi.com, Kentico Software nebo Impact Hub a momentálně je ve fázi, kdy má první prodeje a řeší integrace na dlouhodobé měření do dalších společností. A ačkoli se problém ovzduší netýká jen kanceláří, největší potenciál vidí tvůrci právě ve firmách. Zvýšení kvality vzduchu a tím i pracovních podmínek totiž firmám může přinést reálné finanční úspory.

„Z dlouhodobějšího hlediska chceme firmám pomoci vyladit jejich pracovní prostředí a pomoci jim více pochopit, jak nás ovlivňuje to, co dýcháme. Chceme jim i pomoci správně rozvrhnout obsazenost kanceláří, aby nedocházelo k jejich přeplňování a tedy i rychlému zhoršování kvality ovzduší uvnitř. Máme ambice pomáhat zlepšovat kvalitu pracovního prostředí v mezinárodním měřítku,“ uzavírají Jiří s Dominikem.

reair_3-min

Foto: Reair

Největší potenciál vidí autoři projektu v kancelářích. Firmy totiž na zvýšené produktivitě reálně vydělají

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Na začátku jste společnost jedině vy. Investoři Eszter Szabó a Jiří Hlavenka otevřeně radí startupům, jak získat peníze

Iva BrejlováIva Brejlová

shine-hl

Foto: CzechCrunch

Angel investoři Eszter Szabó a Jiří Hlavenka

0Zobrazit komentáře

Na trhu je dost peněz pro startupy, shodují se investoři. Jenže na svůj rozjezd je ve skutečnosti dostane jen malé procento z nich. Je to kouzlo, chemie, ale také tvrdá práce. O konkrétní rady, jak uspět ve velké konkurenci a zaujmout (nejen) andělského investora, se v naší sérii Funding Talks podělily velké osobnosti startupového pole.

Série Funding Talks je součástí naší vzdělávací platformy CzechCrunch Shine, která má za cíl podporovat začínající zakladatele a jejich týmy na cestě k úspěchu. V rámci jednotlivých dílů této série (najdete je zde) chceme ukázat celý životný cyklus startupů a pokračujeme s angel investory.

O tom, jak se to má s takzvanými andělskými investory, se podělily ekonomka a zakladatelka Business Women Angels Eszter Szabó a podnikatel a investor Jiří Hlavenka, který dal jako jeden z prvních peníze mimo jiné například do Kiwi.com.

Láska na první pohled. A nebo také ne

Není novinkou, že spojení investora a startupisty je připodobňováno manželství, a ani Szabó a Hlavenka se takovému označení nevyhnuli. „Je to chemie. Musí mezi námi zafungovat určité spojení,“ říká Szabó o momentu, kdy se rozhodne investovat. Je si přitom vědoma toho, že i takový pocit může být zavádějící.

Obecně se prý ale nechává hodně ovlivňovat už při pohledu na investora. Nejde samozřejmě o jeho vzhled, ale schopnosti, které vyzařuje. Právě zakladatel je klíčovým prvkem, který určuje, jestli mladá firma peníze dostane, nebo investor upřednostní někoho jiného.

jiri-hlavenka2

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Investor a podnikatel Jiří Hlavenka

„Je to kouzlo. Nemá pravidla. V jednu chvíli si řeknu, že do toho jdu, ale stojí za tím mnoho faktorů, v zásadě je ale třeba věřit tomu, že mám dost důvěry v zakladatele i projekt. A pak spolu budujeme to zmiňované manželství,“ popisuje Hlavenka. Obě strany si musejí rozumět, sdílet společnou kulturu, a především cíle. „Bez společných cílů je to toxická investice,“ říká rezolutně Hlavenka, který o investicích hovořil také v našem CzechCrunch Podcastu.

Ponětí o tom, jak moc je příprava třeba, přiblíží čísla. Tak například na Hlavenku se valí 200 až 300 startupových pitchů ročně. K investici si ale vybírá dva nebo tři startupy. „Někdy věřím hodně datům, uvědomím si, že to má velký potenciál. Jindy to nevnímám tak výborně, ale vidím, že zakladatel je perfektní,“ uvádí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Není přitom občas na škodu změnit obchodní model, čehož se mohou například někteří začínající podnikatelé bát. Dokud však celý projekt vede důležitá osoba, investor se od startupu neodvrátí. „Jednou jsme ten model změnili třikrát,“ zmiňuje.

Nepodcenit přípravu

Eszter Szabó říká, že nikdy neinvestuje sama. Při rozhodování o tom, komu peníze dá, si spolu s dalšími nechává představit společnost, a to velmi zevrubně. „Někdy si povídáme dvě hodiny, mnohdy víc. I zakladatel se může ptát, máme vlastně konzultace, ve skupině se posloucháme všichni navzájem,“ popisuje.

Podle ní je v regionu střední a východní Evropy řada velmi kvalitních vývojářů. Ale už jen minimum těch, kteří skutečně dokážou vybudovat společnost. Z pohledu investora je tak v začátku důležitý čas. Tedy ten, který je zakladatel ochoten věnovat do přípravy, přemýšlení o plánech, zkoumání trhu, a prezentaci.

„Ptáme se na to, na co se vás bude ptát každý. Jsou to zjevné otázky. Ale připravte se. Připravte si svůj příběh,“ radí mimo jiné Szabó. Taková příprava ovšem zabere hodně času, a tak Szabó zmiňuje, že je výhodou, když je zakladatelů víc. „Ale zase ne příliš mnoho lidí,“ upřesňuje hned. A potvrzuje mnohé poučky: dva jsou tak akorát.

Na kompletní záznam z akce Funding Talks #2: Angels s Eszter Szabó a Jiřím Hlavenkou se můžete podívat níže:

I tak ale mnoho informací může chybět. „Často mi chybí analýza trhu. Často mi říkají, že mají super nápad, ale neřeší, jestli už někdo přišel s něčím podobným. Zjistěte si, kde je váš byznys, stav konkurence,“ říká Hlavenka. Pokud nepřišel zakladatel na takové představení s dostatečnou přípravou, má u investorů velký černý puntík.

Hlavenka ale zmiňuje, že je důležitá také upřímnost. „Musíte vědět i to, kde je vaše slabina. Jsme zvyklí, je to normální. Když se mi snažíte říct, že je všechno báječné, nebudu tomu věřit,“ dodává.

Počítejte však s tím, že ani s úspěšným získáním peněz nutnost dokazování investorům nekončí. Přestože většinou nebudou říkat přesně, co mají firmy dělat, očekávají, že pracovat budou. A především, že budou poskytovat výsledky.

Ostatně Hlavenka dodává, že je to velké plus i pro samotné firmy. „Jednou se vás všichni budou ptát, jak se společnosti daří. I zakladatel se učí, že tyhle věci jsou důležité,“ upozorňuje.

Pokud vás zajímá více o tom, jak startupové akcelerátory fungují, podívejte se na celý záznam – najdete v něm podrobné rady, jak se na případný běh připravit, jak oslnit, i co se vlastně děje po něm.

Další akce ze série o investování do startupů se koná již dnes, 8. prosince, která se zaměřuje na seed investment. Uslyšíte známou investorku Reshmu Sohoni z britského venture kapitálového fondu Seedcamp a Andreje Kisku, partnera Credo Ventures, jedné z nejstarších venture kapitálových firem v Česku. Veškeré informace včetně přímého přenosu najdete zde.

***

Cílem série Funding Talks je ukázat celý životní cyklus startupů a projít si vše od akcelerátorů, andělských investorů přes seedová investiční kola a Series A, Series B a další až po IPO, tedy vstup na burzu. V diskuzích se zkušenými investory z Česka i zahraničí vysvětlíme klíčové momenty, které startupy v jednotlivých fázích čekají, jak vypadá investiční proces nebo kolik peněz mohou od investorů získat.

CzechCrunch Shine je komunita ambiciózních lidí, kteří se chtějí spojit se startupovým světem. Vedle podpory podnikatelů a nadějných studentů se zaměřuje na pořádání tematických akcí, workshopů a také internshipy a mentory.

Naší misí je vzdělávat a zároveň propojovat celý startupový ekosystém, a to nejen u nás, ale také v rámci regionu střední a východní Evropy, abychom mohli startupům ukázat, jaké mají možnosti za hranicemi, a investorům zase to, že se i u nás rodí miliardové projekty. V naší sérii Funding Talks se tak můžete těšit na zástupce Credo Ventures, Eneru, StartupYardu, Digital+ Partners, Index Ventures a mnoha dalších.