Vynález, který změnil svět tenisek aneb Jak inženýr NASA vystřelil Nike do vesmíru
Vzduchová bublina se stala naprosto stěžejní pro jednu z nejikoničtějších řad tenisek od Nike – Air Max.
Některé boty sice vypadají jako z jiného světa, ale jinak spolu nemají vesmír a tenisky mnoho společného. Proč by také měly. Koncem sedmdesátých let se ovšem ve Spojených státech upekla věc, která naprosto změnila segment takzvaných sneakers. Hlavní roli v unikátní spolupráci hrál legendární model Air Max od Nike, jehož stěžejní část, vzduchový vak v podrážce, navrhl inženýr vesmírné agentury NASA. A tomu teď Nike vzdává hold exkluzivní siluetou.
Zatímco dnes je naprosto běžné nosit tenisky k většině příležitostí, před padesáti lety byly určené především těm, kteří sportují. Proto musely být maximálně pohodlné, aby se sportovci nezranili. Nad dodatečným komfortem dumal koncem sedmdesátých let i Američan Frank Rudy, který pracoval coby inženýr NASA a se svými kolegy se zabýval vzduchovými technologiemi.
Když viděl, že prakticky všechny sportovní boty na trhu jsou tvrdé a například během basketbalových doskoků nebo běhání příliš efektivně netlumí dopady, rozhodl se navrhnout změnu. A kontaktoval rovnou tu nejvyšší ligu – Nike. Americkému sportovnímu gigantu, jehož tržní hodnota se dnes pohybuje okolo 170 miliard dolarů, představil něco, co se později stalo revolučním.
Protože se v NASA specializoval na vzduchové technologie, používané hlavně pro letectví, načrtl metodu, jak vytvořit jakýsi vzduchový vak, který by pružil lépe než běžná pryž. Podařilo se mu uzavřít plyny do gumových membrán a ve spolupráci se svými kolegy uzpůsobil proces lisování pryže tak, aby umožnil vytvořit dutou mezipodešev, do níž by se vzduchový váček vešel.
V praxi tak člověk při běhání nebo provozování jiných sportovních aktivit dopadal na zem měkčím způsobem. Otestoval si to jak samotný Frank Rudy, tak i Nike. Firma tento princip dlouho ověřovala ve svých laboratořích v americkém Beavertonu, kde sídlí. To se psal rok 1977. O dvanáct měsíců později pak vznikl první model tenisek, jenž touto technologií disponoval. A nebyl to zmíněný Air Max.
V roce 1978 se totiž technologie, která byla přímočaře pojmenována jako Air, dostala do zcela nového modelu pod názvem Air Tailwind. O dva roky později byla patentována a Nike ji měl plně k dispozici. A byť se celý tento nápad zdál jako naprosto jedinečný, není to tak docela pravda. Jak totiž vysvětluje Peter Kováč z Footshopu, který mimo jiné tenisky značky Nike prodává, kořeny sahají hlouběji.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Technologie tlumení dopadu nohy na zem pomocí vzduchu byla nepochybně přelomová. A nebýt společnosti Nike, možná by se o ní tolik nemluvilo. Ale nebyla to Nike, respektive Frank Rudy, který s obdobně fungující technologií přišel. Komerčně se totiž používala už dlouho před tím. A to u značky Karhu, která je dodnes na trhu a je velmi aktivní,“ popisuje Kováč pro CzechCrunch.
„Nike měla prvenství v tom, že se jejím inženýrům podařilo jako prvním dostat tuto technologickou vychytávku do stavu, aby byla viditelná z vnějšího pohledu na samotných teniskách,“ doplňuje Kováč, kreativní duše Footshopu. Ať je historie jakákoliv, Nike s technologií Air zažila masový úspěch, který se dostavil okolo roku 1987, kdy firma uvedla řadu Air Max.
Právě do ní Nike tuto technologii integroval, přičemž si rychle vydobyla pozici jedněch z nejoblíbenějších tenisek světa. Design, který navrhl tehdejší tvůrce kamenných poboček firmy Tinker Hatfiled, byl populární nejen na sportovním poli. Zástupy příznivců si našel i na tom streetwearovém, především pak v hiphopové subkultuře. Dodnes patří edice Air Max k nejznámějším teniskovým řadám Nike. A patrně to tak bude navždy.
„Existuje nespočet typů a druhů Air Maxů a jejich popularita se střídá v čase. Jsou samozřejmě ikonické modely jako Air Max 1, Air Max 90 nebo Air Max 97, jejichž nadčasový design v podstatě nedovoluje vypadnutí z komerčního koloběhu. Co se ale týká popularity ve smyslu komerčních výsledků, model Air Force 1 je stále výrazně v popředí. Ve Footshopu jsou obě tenisky hodně oblíbené,“ doplňuje Kováč.
Hold stvořiteli ikony
Protože bylo představení technologie Air pro Nike naprosto zásadní, ani po těch desítkách let firma nezapomíná na toho, kdo ji stvořil. Teď mu proto vzdává hold skrze nový model Air Max 97, který bude mít plátěný základ se světle šedým semišovým blatníkem, žluté a modré lemování s barevnými akcenty a na jazyku překrytý kožený kousek v hnědé barvě.
Mezi další detaily patří například ručně kreslená fajfka coby logo společnosti, která bude zdobit boční výřezy, modrotisková grafika umístěná na stélkách, nápis Est. 1997 na mezipodešvích se vzduchovými bublinami a žluté gumové podrážky. Zajímavým prvkem je pak visačka s tlakoměrem Nike Air. Novinka navíc naváže na čistší variantu odhalenou před měsícem.
„Je však otázka, kolik kusů jich má Nike v plánu vyrobit. V poslední době se ale stává pravidlem, že je množství dostatečné na to, aby se tenisky bez větších problémů dostaly do rukou lidí, kteří je reálně ocení a něco pro ně znamenají. Ne jen do rukou těch, kteří vidí možnost rychlého výdělku tím, že je hned nabídnou na sekundárním trhu,“ zakončuje Kovo.