Vynález, který změnil svět tenisek aneb Jak inženýr NASA vystřelil Nike do vesmíru
Vzduchová bublina se stala naprosto stěžejní pro jednu z nejikoničtějších řad tenisek od Nike – Air Max.
Některé boty sice vypadají jako z jiného světa, ale jinak spolu nemají vesmír a tenisky mnoho společného. Proč by také měly. Koncem sedmdesátých let se ovšem ve Spojených státech upekla věc, která naprosto změnila segment takzvaných sneakers. Hlavní roli v unikátní spolupráci hrál legendární model Air Max od Nike, jehož stěžejní část, vzduchový vak v podrážce, navrhl inženýr vesmírné agentury NASA. A tomu teď Nike vzdává hold exkluzivní siluetou.
Zatímco dnes je naprosto běžné nosit tenisky k většině příležitostí, před padesáti lety byly určené především těm, kteří sportují. Proto musely být maximálně pohodlné, aby se sportovci nezranili. Nad dodatečným komfortem dumal koncem sedmdesátých let i Američan Frank Rudy, který pracoval coby inženýr NASA a se svými kolegy se zabýval vzduchovými technologiemi.
Když viděl, že prakticky všechny sportovní boty na trhu jsou tvrdé a například během basketbalových doskoků nebo běhání příliš efektivně netlumí dopady, rozhodl se navrhnout změnu. A kontaktoval rovnou tu nejvyšší ligu – Nike. Americkému sportovnímu gigantu, jehož tržní hodnota se dnes pohybuje okolo 170 miliard dolarů, představil něco, co se později stalo revolučním.
Protože se v NASA specializoval na vzduchové technologie, používané hlavně pro letectví, načrtl metodu, jak vytvořit jakýsi vzduchový vak, který by pružil lépe než běžná pryž. Podařilo se mu uzavřít plyny do gumových membrán a ve spolupráci se svými kolegy uzpůsobil proces lisování pryže tak, aby umožnil vytvořit dutou mezipodešev, do níž by se vzduchový váček vešel.
V praxi tak člověk při běhání nebo provozování jiných sportovních aktivit dopadal na zem měkčím způsobem. Otestoval si to jak samotný Frank Rudy, tak i Nike. Firma tento princip dlouho ověřovala ve svých laboratořích v americkém Beavertonu, kde sídlí. To se psal rok 1977. O dvanáct měsíců později pak vznikl první model tenisek, jenž touto technologií disponoval. A nebyl to zmíněný Air Max.
V roce 1978 se totiž technologie, která byla přímočaře pojmenována jako Air, dostala do zcela nového modelu pod názvem Air Tailwind. O dva roky později byla patentována a Nike ji měl plně k dispozici. A byť se celý tento nápad zdál jako naprosto jedinečný, není to tak docela pravda. Jak totiž vysvětluje Peter Kováč z Footshopu, který mimo jiné tenisky značky Nike prodává, kořeny sahají hlouběji.