Není to tak dlouho, co internet pobavila umělou inteligencí vygenerovaná fotka papeže Františka oblečeného do bílého kabátu módní značky Balenciaga. Sám zesnulý papež přitom před umělou inteligencí varoval. A zdá se, že jeho nástupce papež Lev XIV. v tom bude pokračovat. Navzdory zástupu šéfů technologických firem, kteří se snaží získat Vatikán na svou stranu a ovlivňovat přes něj masy věřících, se Lev XIV. dívá na nové technologie podezřívavě. Podobně jako jeho jmenovec papež Lev XIII. na technologický pokrok za doby průmyslové revoluce.

Šéfové technologických firem přitom moc dobře vědí, že mít hlavu největší světové církve s více než miliardou členů na své straně, je pro ně důležité. Vatikán může ovlivňovat nejen masy věřících, ale i hlavy jednotlivých států. Jen během posledních deseti let tak letos zemřelý papež František stihl přivítat ve Vatikánu například zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga, šéfa Applu Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Anthropic Daria Amodeie a řadu dalších.

„Panovala spíše pozitivní nálada nebo víceméně shoda v tom, že budeme schopni klasickou umělou inteligenci uspořádat a využívat pro dobro, ale musíme nastavit správné řídící struktury,“ řekl podle The Wall Street Journal po setkání s papežem Markus Pflitsch, zakladatel švýcarské technologické společnosti Terra Quantum, která vyvíjí hybridní kvantové výpočetní systémy a software.

A právě o to, kdo a jak bude umělou inteligenci (AI) kontrolovat, zjevně Vatikánu jde nejvíce. V dokumentu, který letos v lednu představil ještě papež František, navrhuje svatý stolec etické pokyny pro zodpovědný vývoj a používání AI v různých oblastech, jako jsou vztahy, ekonomika, zdravotnictví, vzdělávání a válčení, a to vždy s ohledem na společné dobro a vztah k Bohu a zdůrazňuje nutnost AI regulovat. Zároveň varuje i před zneužitím umělé inteligence.

„Ve všech oblastech, kde jsou lidé povoláni činit rozhodnutí, se i zde vznáší stín zla. Morální hodnocení této technologie bude muset zohlednit, jak je řízena a používána,“ píše se v dokumentu. Svět ale zjevně pochoduje trochu jiným směrem, než by si církevní činovníci v Římě přáli. Podle serveru Politico už i Evropská unie, která byla historicky v čele regulace umělé inteligence, mění svůj postoj a zaměřuje se spíše více na konkurenceschopnost. „Na summitu o umělé inteligenci v Paříži letos v únoru se světoví lídři více bavili o uzavírání dohod než o nastavování ochranných mantinelů,“ píše server.

Jako za průmyslové revoluce

O papeži Františkovi se vědělo, že neumí moc používat počítač. Proti technologiím obecně ale nebyl. Používal sociální síť X a ve vatikánských kuloárech se mu říkal „snapchat pope“ vzhledem k selfie fotkám, které prý pořizoval s návštěvníky Vatikánu. Nový papež má k technologiím o trochu blíže, už jenom proto, že má vysokoškolský titul z matematiky. Jak bude ale přistupovat k těm nejnovějším technologickým výdobytkům, dal jasně najevo už výběrem svého papežského jména.

Chicago-born Pope Leo XIV is wearing a White Sox hat at the Vatican pic.twitter.com/VtdIdF1aID

— Front Office Sports (@FOS) June 11, 2025

Jméno Lev je totiž odkaz na papeže Lva XIII., který vedl svatou církev ke konci devatenáctého století, za doby průmyslové revoluce. Říkalo se mu „papež pracujících“ a tlačil na vlády, aby přijímaly zákony, které budou bránit dělníky. Dokument Rerum Novarum, který sepsal v roce 1891, podpořil výzvy k zakládání odborů, zavedení důstojných mezd a bezpečnějších pracovních podmínek. Také ale potvrdil právo na soukromé podnikání a vlastnictví.

„Najímání práce a obchodování se soustředilo do rukou relativně malého počtu lidí; takže hrstka velmi bohatých mužů mohla uvalit na četné masy chudých dělníků jho sotva lepší než samotné otroctví,“ píše se podle listu The Wall Street Journal v dokumentu, který prý inspiroval i umírněnou konzervativní politiku v Evropě po druhé světové válce. Ta věřila v kapitalismus, ale s pevně nastavenými mantinely.

Asi se dá říci, že „hrstka velmi bohatých mužů“ ovládá technologický pokrok i v současnosti. A papež by možná rád zopakoval podobný přístup, který se církvi kdysi osvědčil. „V naší době nabízí církev všem pokladnici svého sociálního učení jako odpověď na další průmyslovou revoluci a na vývoj v oblasti umělé inteligence, který představuje nové výzvy pro obranu lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce,“ pronesl podle agentury AP papež Lev v květnu krátce po svém zvolení.

Záměry nového papeže potvrdil The Wall Street Journal i kardinál Giuseppe Versaldi, který se s papežem prý zná řadu let: „Lev XIV. chce, aby se světy vědy a politiky okamžitě pustily do řešení tohoto problému, aniž by dovolily, aby vědecký pokrok postupoval s arogancí a ubližoval těm, kdo se musí podřídit jeho moci.“

Svět teď čeká na to, jak nový papež využije svou autoritu, aby dosáhl kýženého cíle. Zároveň ale stále není jasné, jak by měl dohled nad umělou inteligencí fungovat. ​​„Tyto nástroje by neměly být démonizovány, ale je nutné je regulovat. Otázkou je, kdo je bude regulovat? Není věrohodné, aby je regulovali jejich vlastní tvůrci. Musí existovat vyšší autorita,“ uzavírá Versaldi.