V Německu většina pozorovatelů už týden nevěřícně kroutí hlavou, do jaké šlamastyky se dostal Wirecard, kdysi chlouba německého technologického sektoru. Zda ve Wirecard své účetní knihy skutečně záměrně falšovali, se teprve ukáže, ale už teď je jasné, že velký skandál s chybějícími penězi srazí fintechovou společnost k zemi.

Před týdnem Wirecard oznámil, že 1,9 miliardy eur, s nimiž firma ve své rozvaze počítala na svěřenských účtech dvou asijských bank, nejsou k nalezení – a právě tehdy začal strmý pád. Wirecard později přiznal, že tyto peníze pravděpodobně skutečně neexistují, a dnes představenstvo firmy vyhlásilo insolvenci.

Chybějící téměř dvě miliardy eur byly klíčové i z toho pohledu, že představují zhruba čtvrtinu celkové rozvahy firmy, takže pokud neexistují, je to pro Wirecard existenční problém. Představenstvo proto dnes vyhlásilo insolvenci z důvodu možného předlužení firmy, která patřila mezi německou technologickou smetánku.

Z prestižního indexu až na dno

Ještě před týdnem měl Wirecard na burze hodnotu 23 miliard eur a patřil do prestižního akciového indexu DAX, kde před dvěma lety nahradil tradiční finanční dům Commerzbank. Teď si však Wirecard, který po celém světě zpracovává elektronické platby a je například partnerem Visa i Mastercardu, připisuje jiný, mnohem méně slavný zářez.

Foto: Wirecard

Dlouholetý šéf Wirecardu Markus Braun

Insolvenci vyhlašuje Wirecard jako vůbec první člen třicetičlenného žebříčku nejhodnotnějších německých firem, což je špatná vizitka pro něj i celou zemi. „Německo zažívá jeden z největších finančních skandálů svých dějin. A jeden z největších krachů,“ napsal ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého je celá kauza selháním německého finančního regulátora BaFin.

„Ten nejen, že včas neodhalil, že Wirecard je zjevným ‚letadlem‘, ale ještě tomuto ‚letadlu‘ pomáhal doletět o něco dále. A o něco dále tedy například balamutit akcionáře Wirecardu,“ míní Kovanda s odkazem na to, že BaFin například loni v únoru zakázal spekulace na pokles ceny akcií. O podezřelých účetních praktikách Wirecardu, zejména v Asii, přitom list The Financial Times psal již poslední rok a půl a i proto mnoho investorů očekávalo propad.

Až poslední odhalení auditorů z EY, že téměř dvě miliardy eur, tedy více než 50 miliard korun, na zmíněných účtech nejsou, ale dalo věci do pohybu. Ve firmě skončil její šéf Markus Braun, který byl následně zatčen a posléze propuštěn na kauci, a akcie Wirecardu zamířily ke dnu. Od minulého týdne se propadly o 97 procent a hodnota firmy teď nedosahuje ani na půl miliardy eur.

Jak informovala agentura Reuters, Wirecard požádal ve čtvrtek mnichovský soud o insolvenci s tím, že s ohledem na úvěry ve výši 1,3 miliardy eur, které mají splatnost na konci měsíce, není zajištěno jeho přežití. Firma se sice pod krizovým vedením snažila s věřiteli vyjednávat, ale neúspěšně. Podle zdrojů Reuters dluží Wirecard až 4 miliardy eur.

Německá společnost nyní zvažuje, zda má vyhlásit insolvenci také u svých dceřiných firem, mezi něž patří i Wirecard Bank. Ta by měla mít ve vkladech zhruba 1,4 miliardy eur a německý regulátor BaFin do ní již rovněž nasadil krizový management. Další zdroj Reuters nicméně tvrdí, že zhruba dvě třetiny prodejů byly v účetních knihách falšovány, takže není možné, aby svůj dluh Wirecard uhradil.

Právě z falšování účetních knih podezřívá státní zástupce dlouholetého výkonného ředitele Markuse Brauna, který bude nyní vyšetřován na svobodě, a podezřelý je rovněž Jan Marsalek. Bývalý provozní ředitel Wirecardu ve firmě definitivně skončil tento týden a právě on měl na starosti asijské operace, kde zřejmě docházelo k finančním machinacím. Jedna velká německá technologická pohádka tedy dost možná končí.