Willy Wonka patří mezi nejznámější pohádkové hrdiny, přesto ale zůstává zahalen tajemstvím. Britský autor Roald Dahl excentrického ředitele nejslavnější (a nejlepší) továrny na čokoládu na světě napsal jako hotovou postavu, která sama neprochází přílišným vývojem, ale vede ostatní hrdiny Karlíka a továrny na čokoládu. Nový film Wonka se ovšem vydává zcela jiným směrem a chce ukázat, kde se geniální cukrář vzal. Podle prvních recenzí se mu to nedaří zcela dokonale, ale snadno mu to prý odpustíme díky kouzelné, radostné atmosféře.

Dahlova nejslavnější kniha z roku 1964 představuje příběh, v němž notoricky samotářský tajnůstkář Wonka do své továrny, jinak zcela uzavřené zrakům veřejnosti, pozve pět dětí se zlatými vstupenkami ukrytými v baleních čokolád. V průběhu velké prohlídky ději potají zkouší a vybírá svého následovníka. Vítězem se stane chlapec z chudé rodiny, který jako jediný prokáže silný morální charakter.

Karlík a továrna na čokoládu se od svého vydání dočkala dvou filmových adaptací. Snímek z roku 1971, kde Wonku ztvárnil Gene Wilder, byl před časem zařazen americkou národní knihovnou do kolekce National Film Registry jako kulturně, historicky či esteticky významné dílo, které je důležité uchovat. O několik desítek let později, v roce 2005, se pak k Dahlově předloze vrátil ještě Tim Burton a do role slavného čokoládovníka obsadil Johnnyho Deppa.

Novinka Wonka si z knihy přebírá v zásadě jen eponymní postavu a část námětu, má ale představovat přímý prequel filmu s Genem Wilderem. Cukráře a kouzelníka ukazuje v jeho mladých letech, kdy o vlastní velké továrně na sladkosti teprve snil a cestoval po celém světě a hledal ty nejlepší exotické přísady do svých receptů. A když je konečně připraven získat si davy zákazníků, musí se postavit čokoládovému kartelu, který ovládá trh a je rozhodnutý rozdrtit jakoukoliv konkurenci.

Námět a scénář filmu napsali Paul King a Simon Farnaby, kteří stojí za oceňovanou dvojicí příběhů o mluvícím medvědovi Paddington a Paddington 2. Ačkoliv se ve Wonkovi dějově výrazně vzdálil Dahlově předloze, jejich záměrem bylo zachovat jejího ducha. „Chtěl jsem udělat jen něco, na co by byl Roald Dahl hrdý,“ řekl King v rozhovoru pro The Irish Times s poznámkou, že sám jako malý kluk snil o nalezení zlaté vstupenky v balení čokolády.

Už podle prvních ohlasů kritiky, které se objevily před několika dny, výsledek z většiny splňuje vytyčené záměry tvůrců. A recenze, jež začaly vycházet včera, tvrdí totéž. Muzikálový prequel jednoho z nejslavnějších dětských románů má být díky své hravosti a pozitivnímu poselství ideální zábavou na období svátků, ale nejen to.

Robbie Collin ve stoprocentní recenzi pro The Telegraph novinku přirovnává k Paddingtonovi a s radostí poznamenává, že medvědovo kouzlo a laskavý, ovšem nepřeslazený humor je i v ní. Píše: „Jako každý dobrý cukrář se King obsedantně zaměřil na texturu a chuť. A právě díky těmto kvalitám – vyladěným pro masový trh, ale přesto vyváženým jako pro znalce – je film neodolatelně, sametově sladký.“ 

Foto: Vertical Ent.

Timothée Chalamet a Hugh Grant ve filmu Wonka

Podobné závěry se opakují v řadě textů, byť nebývají až tak nadšené. Mnoho pozornosti se vedle obecné atmosféry samozřejmě věnuje také výkonu Timothéeho Chalameta v hlavní roli, jehož herecký projev podle většiny velice dobře zachycuje Wonkovu mile poťouchlou osobnost.

Kritičtější hlasy, jako například David Rooney pro The Hollywood Repoter, nicméně u postavy postrádají větší hloubku. V Dahlově předloze měl Wonka také jisté temnější, arogantní a autoritářské rysy – „tady Willy působí sterilně, oproštěn od jakýchkoliv ostrých hran, díky nimž by byl zajímavý,“ píše Rooney.

Obecně mají dosavadní reakce na Wonku daleko k nadšení z Paddingtona, hodnocení se ovšem vychyluje pozitivně a většina diváků by si film měla po všech stránkách užít – a mohou být mnohem starší než dětští hrdinové v Karlíkovi a továrně na čokoládu. Film do českých kin vstoupí příští čtvrtek.