Ať už do vesmíru startují Evropané, Američané, nebo Číňané, téměř vždy je to díky honosným komplexům v rovníkových polohách. Jde to ale i jinak – ve výrazně skromnějších podmínkách, kde místo floridských močálů tvoří panorama za burácející raketou aljašské hory. Právě na tamním ostrově Kodiak teď zaznamenala svůj první významný úspěch vesmírná společnost Astra.

Její jedenáctimetrová raketa, tentokrát se sériovým číslem LV0007, se totiž vůbec poprvé dostala při sobotním startu na oběžnou dráhu. Představitelé Astry tak věří, že v budoucnu dokáží zprostředkovat relativně levnou a rychlou cestu, jak dostat až 500 kilogramů nákladu na nízkou oběžnou dráhu. Po vypouštění malých satelitů, které této váhy ani nedosahují, je totiž stále větší poptávka.

Sobotní start přišel po neúspěšném srpnovém pokusu, kdy raketa s číslem LV0006 sice úspěšně zažehla motory, ale ihned po odlepení od startovací rampy se vznášela jen pár metrů nad zemí a posouvala se do strany místo vzhůru. Tehdy nakonec dosáhla výšky jen 50 kilometrů, ovšem v sobotu už její nástupce dosáhl orbitu ve výšce 500 kilometrů.

Foto: Astra

Raketa od společnosti Astra startuje i z Aljašky

Žádný skutečný náklad prozatím Astra nevynesla, ale s cenou za start okolo 2,5 milionu dolarů (56 milionů korun) se řadí k aktuálně nejlevnějším způsobům, jak dostat na oběžnou dráhu náklad. V jednom čase pracuje na výrobě několika svých jednorázových raket, v podstatě z nich dělá spotřební zboží a chce do budoucna zajistit, aby rezervace letu do vesmíru byla stejně jednoduchá jako koupě letenky.

Historie Astry se přitom datuje až do roku 2005. Tehdy – ještě pod jménem Ventions – se jednalo o firmu, která spolupracovala na dílčích projektech ve spolupráci s agenturami NASA a DARPA, kdy druhá zmiňovaná je zodpovědná za vývoj nových technologií pro americké ministerstvo obrany. Astra samotná vznikla v roce 2016 a dodnes má své hlavní sídlo v kalifornském městě Alameda.

Generálnímu řediteli firmy Chrisi Kempovi se podařilo do Astry přilákat i velká jména. Letos se k ní jako vedoucí inženýr přidal Benjamin Lyon, který dříve zastával stejnou pozici v Applu. Z pozice investorů se zapojili Airbus Ventures, spoluzakladatel Salesforce Marc Benioff či bývalý šéf Disney Michale Eisner. Od července letošního roku už ale Astra funguje jako veřejně obchodovatelná společnost na burze Nasdaq s tržní kapitalizací přes 2,4 miliardy dolarů.

Aktuální sérii raket, s níž Astra operuje, nazývá prostě Rocket 3. Současně ale vyvíjí i její vylepšenou verzi nazvanou Rocket 4 a na základě kontraktu od amerického letectva pracuje i na Rocket 5. Další let s pořadovým číslem LV0008 je v plánu na prosinec letošního roku, již s nákladem v podobě pěti malých satelitů.

Foto: Astra

Základna Astry v kalifornské Alamedě

Zajímavostí je, že příští rok se i Astra přesune do tropů. Její rakety budou startovat z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech a budou vypouštět malé satelity projektu TROPICS, které se zaměří na monitorování počasí v tropech. Kromě toho se ale Astra angažuje i zcela v odlišné vesmírné aktivitě, v níž se angažují i největší světové firmy.

Jak upozornil server SpaceNews, společnost nedávno zažádala také o povolení vypustit 13 600 satelitů, které by měly poskytovat globální telekomunikační služby, podobně jako například Starlink od společnosti SpaceX. Právě ten si kvůli špatnému signálu na chatě pořídil i šéf Avastu Ondřej Vlček a v komentáři pro CzechCrunch se podělil o své zkušenosti. Vedle SpaceX Elona Muska chce své internetové satelity také Jeff Bezos a jeho společnost Amazon. Astra však k tomuto počinu zatím neposkytuje žádné detaily, není ani jasné, zda tyto satelity vyvíjí.

Nejedná se každopádně zdaleka o jedinou společnost, která působí na trhu s malými, jednorázovými, a pokud možno co nejlevnějšími raketami. Pokud dnes firma či univerzitní tým chce vypustit na oběžnou dráhu svůj malý satelit, může využít třeba služeb novozélandského startupu Rocket Lab. Ten má za sebou již dvaadvacet letů a už více než stovku vypuštěných satelitů pomocí své rakety Elektron. O své místo na slunci se také pere americký startup Firefly Aerospace. Jeho třicetimetrová raketa by měla umět vynést až tunový náklad, ovšem zatím má za sebou jen jeden neúspěšný let.