Zuzana Melicharová se ve svém profesním životě pohybovala ve světě bankovnictví a investic, když se ale více ponořila do oblasti e-commerce, zjistila, jak velký potenciál má. Rozhodla se proto, že jej spojí se svou velkou vášní, kterou byla dlouhodobě móda. A že rozjede vlastní značku oblečení, které bude svou kvalitou i etickým kodexem vybočovat mimo běžné standardy. Rozjela se tak do Mongolska za kašmírem, ze kterého nyní českým zákaznicím a zákazníkům nabízí přepychové svršky se jménem Justlove.

Jak se stane, že žena, která působí v bankovním sektoru a poté má v renomované pražské advokátní firmě na starosti soukromé investice, zakládání a řízení firem, založí značku zaměřenou především na luxusní kašmírové svetry? Začalo to prý jejím působením v online supermarketu Rohlík, kde viděla, co vše obnáší prodávat online a kolik příležitostí tato oblast nabízí.

„Do toho jsem věděla, že moje velká láska je móda. Svět fashion mě vždy neskutečně fascinoval, zároveň jsem si byla vědoma jeho stinných stránek a jako bankéřka také toho, že to není úplně jednoduchý byznys. Cítila jsem ale, že mě to táhne tímto směrem, měla jsem ale také jasno v tom, že pokud budu podnikat v módě, chci to dělat naprosto transparentně a bez kompromisů,“ vysvětluje Zuzana Melicharová.

Bylo tak zřejmé, že do fast fashion nenaskočí. Říká totiž, že by nechtěla být součástí světa, ve kterém je běžné vykořisťování lidí v šílených pracovních podmínkách a to, že než se oblečení dostane k zákazníkovi, putuje takřka přes všechny kontinenty, aby se pak spálilo na skládkách. Před založením vlastní značky si tak udělala jasno v tom, že chce podporovat textilky, které komunikují otevřeně, aby měla co největší jistotu, že se nepodílí na neetickém byznysu.

Rovnýma nohama do vlastní módní značky

„Na začátku jsem ale udělala to nejhorší, co jsem mohla. Ze dne na den jsem skončila ve svém stabilní zaměstnání, podsekla si všechny větve a vrhla se do podnikání po hlavě. Jenže kdybych to měla jako bokovku, nikdy by to nemohlo fungovat. Naplno jsem se tak mohla pustit do hledání výrobce. Nejprve jsem hledala lokálního, jenže jsem v Česku nenašla nikoho, kdo by měl technologie na kašmír a hedvábí,“ vypráví Melicharová.

To ovšem byly materiály, na nichž chtěla svou značku budovat, původně se ale plánovala zaměřit také na oblečení z bio bavlny. Začala tak hledat textilku v rámci EU a nejlépe jí sítem prošlo Portugalsko. Vytvořila si tak seznam firem, do země odletěla, půjčila si tam auto a jezdila od továrny k továrně. Nakonec našla textilku, se kterou mohla začít spolupracovat. Poslala jí první zakázku, peníze a… tři měsíce se nic nedělo.

„Peníze byly pryč a u sebe jsem neměla ani jeden produkt z bio bavlny. Říkala jsem si, co jsem to za bankéřku, když udělám takovou chybu. Hned na začátku to byla velká frustrace, kdy jsem si říkala, že tak rychle, jak jsem začala, taky skončím. A v tom největším deliriu jsem si uvědomila, že chci dělat přece hlavně oblečení z kašmíru a že musím dojít na začátek dodavatelského řetězce. Musím potkat tu kozu,“ směje se.

A dodává, že když doma řekla manželovi, že bude muset do Mongolska, aby se podívala na kozy, měl obavy o její duševní zdraví. Zuzana Melicharová se ale poučila ze svého předchozího portugalského nezdaru a nevydala se do vzdálené země jen tak. Obrátila se na svého známého z Mongolska, se kterým studovala MBA v Japonsku. Shodou náhod totiž psal diplomovou práci o kašmíru, jelikož jde o nejdůležitější surovinu jeho země – Mongolsko stojí přibližně za 60 procenty světové produkce této komodity.

„Pracuje pro jednu velkou místní firmu, takže má dobré kontakty, dokonce mě propojil s člověkem ze Světové exportní banky, která dělá rating jednotlivých dodavatelů. Vyfiltroval mi tak ty, kteří jsou ověření, díky čemuž jsem měla seznam asi dvaceti producentů. Na jeho základě jsem se tak nechala vyvézt mongolskou stepí, abych se mohla podívat na ty kozy,“ přibližuje Melicharová.

Díky osobnímu kontaktu a vlastnímu dojmu si Zuzana Melicharová vybrala dvě rodinné manufaktury a osud její značky byl rozhodnutý. Portugalci sice nakonec oblečení dodali, podnikatelka už ale v té době věděla, že se chce soustředit ryze na kašmírové produkty, které vzniknou přímo v místě, odkud kašmír pochází. Že se má zaměřit právě na luxusní materiál jí nadto ukázali i Češi. Kašmírové produkty ty z bio bavlny naprosto převálcovaly, a to i přes výrazně vyšší cenu.

Svetr z půl kila čistého kašmíru

Cenovou politiku má ale zakladatelka značky Justlove, zřejmě i vzhledem k jejímu pozadí v bankovnictví, dotaženou do nejjemnějšího detailu. Pro každý produkt vytvořila cenový rozpad, na němž je transparentně vidět, kolik stojí materiál, práce, transport, jaké jsou náklady na provoz firmy a jak vysoké jsou investice do podpory vědy či jakýchkoli dalších dobročinných projektů. Z každého kousku na ně totiž putuje jedno procento ceny.

„Kašmír je spojený s tím, že jde o extra luxusní materiál – což je pravda. Moje strategie je ale nabídnout hodně vysokou kvalitu trošku širšímu publiku. Chtěla bych, aby nad investicí do našich svetrů přemýšlela i žena, která by nad ní dříve neuvažovala. Aby si místo dvaceti svetrů z fast fashion našetřila na jeden za sedm osm tisíc a věděla, proč stojí tolik, kolik stojí. Vidím přitom, že kupní síla u nás je. Ten nejprodávanější svetr je totiž u nás ten nejdražší,“ vysvětluje Melicharová.

Zmíněný nejdražší svetr váží půl kila čistého kašmíru. Melicharová navíc pracuje s nejkvalitnějšími kašmírovými vlákny kategorie A, která mají tloušťku 15–15,5 mikronu. Jen pro srovnání: ovčí vlna má kolem 30 mikronů a merino vlna 20. Ještě jemnější než ten nejkvalitnější kašmír je vikuní vlna, na kterou se chce značka Justlove také zaměřit.

„Nyní jednám s Peru, kam bych se chtěla podívat příští rok. Tam žijí lamy vikuně, ze kterých se získávají nejcennější vlákna. Lze je totiž česat jen jednou za dva roky, kašmírskou kozu lze česat jednou ročně. Přidali jsme také nepálskou kolekci, jelikož producenti kašmíru jsou i v Nepálu, kam jsem se už také stihla vypravit. Spolupracovat budu s malou manufakturou, stejně jako je tomu v Mongolsku,“ říká Melicharová.

Značka Justlove totiž tímto způsobem vnímá pojmy „lokální“ a „zodpovědný“. Když kašmír pochází z Mongolska a Nepálu, má smysl ho zpracovávat přímo na místě, kde s ním umí nejlépe zacházet. V Peru bude podle Melicharové situace obdobná.

Svetry, které vznikají pod taktovkou Justlove, jsou aktuálně k sehnání jen na e-shopu, vlastní prodejnu Melicharová otevřít neplánuje. Spíše se chce zaměřit na oslovování concept storů, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Vnímá totiž, že v zahraničí je velká kupní síla, i když i ta česká je na tom také velmi dobře i co se týče regionů: 60 procent objednávek totiž putuje do velkých měst a 40 procent do těch malých. Za první rok působení značka míří k obratu pěti milionů.

„V rámci prvního roku jsme se toho hodně naučili z různých chyb. Stále máme jen jeden prodejní kanál, takže je určitě kam růst. Velký potenciál vidíme stále ještě na domácím trhu, kde se chceme více rozkročit, což nás určitě posune dál,“ uzavírá Zuzana Melicharová.