Drtivá většina technologií, které posíláme do vesmíru, je závislá na lidských operátorech, kdy jeden člověk běžně ovládá jednotky až desítky družic. A brněnský startup Zaitra věří, že to dokáže výrazně vylepšit. „Naší ambicí je, aby na jejich fungování v budoucnu mohl v podstatě pouze dohlížet a mohl jich tak mít pod kontrolou až o řád více,“ přibližuje spoluzakladatel Marek Marušin. Počet družic přitom raketově roste. Podle dat britské vlády letos v dubnu kolem Země kroužilo asi devět tisíc satelitů, za šest let jich má být víc než šedesát tisíc.

Zaitra při jejich obsluze spoléhá mimo jiné na umělou inteligenci. „Umožňuje, aby se tato zařízení stala plně autonomní, dokázala sama sbírat a odesílat co možná nejrelevantnější data, pohybovala se tak, aby zamezila případným srážkám a volila ideální trajektorii pohybu,“ vysvětluje Marušin s tím, že takové využití nemusí platit pouze pro družice, ale třeba také pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) či pro sondy zkoumající povrch Marsu.

To je ale zatím pro startup hudbou budoucnosti. V současnosti umožňuje operátorům, aby jimi ovládané družice lépe filtrovaly požadovaná data – za pomoci AI dokáží rozpoznat a nevnímat například šum způsobený mraky, kouřem a podobnými faktory. Nebo monitorují stav satelitů a včas upozorní na případnou hrozící závadu. Na to pak navazuje hardwarová část řešení Zaitra, která umožňuje nasazení těchto chytrých algoritmů jako součást palubního vybavení.

Již dnes Zaitra funguje přímo na nanosatelitech na oběžné dráze a jeho technologie využívá například Evropská kosmická agentura (ESA). Komerční společnost Spacemanic je díky startupu schopná v reálném čase detekovat překážky v okolí satelitu a předejít tak kolizi. Do budoucna pak počítá s tím, že algoritmy budou úhybné manévry navrhovat samy. Další firma TRL Space využije hardware i software na největší komerční družici od vzniku Česka nazvané Troll, která má být vynesena do vesmíru raketou Falcon 9 od SpaceX již v lednu příštího roku.

Foto: Zaitra

Tým startupu Zaitra

Marušin startup před čtyřmi lety rozbíhal s kolegy Radem Pitoňákem a Martinem Javorkou. Přiznává přitom, že v počátcích pro svou technologii hledali vhodný use case. „Trvalo nám to několik let, ale dnes už jsme na jasné trajektorii. Pomohla nám k tomu také demonstrace potenciálu našich technologií přímo na oběžné dráze. Věříme, že odtud už vede cesta k realizaci naší vize a my uvidíme naši technologii třeba i v roveru na Marsu,“ popisuje.

Na této cestě startupu pomáhají také investoři a veřejné instituce. Zaitra získalo čtyři granty o celkové výši zhruba 25 milionů korun, zásadní pomoc přišla od zmiňované agentury ESA a Technologické agentury ČR (TAČR). K tomu se přidaly také soukromé fondy – německý Sunfish Partners, český Czech Founders VC a jako andělský investor také Jan Široký, bývalý technologický ředitel Mews. Ti dali dohromady v tzv. pre-seed kole téměř 18 milionů korun.

Ve výsledku tak startup získal přes 42 milionů korun, prostředky plánuje využít na rozvoj technologií a expanzi na trh ve Spojených státech. Tam chce oslovit firmy typu Boeing, Airbus, ale i velké institucionální hráče, jako je právě NASA.

„Získané finance nám pomohou nejen v rozvoji technologií, ale také šíření vize na další důležité trhy, zejména americký. Potvrzením správnosti naší cesty jsou taktéž zákazníci z řad komerčních společností. V našem sektoru totiž už jednotky takových poptávek dokáží generovat velmi solidní obraty,“ doplňuje Marušin.

„S rychlým nárůstem počtu startů satelitů a očekávaným růstem globálního satelitního průmyslu je technologie Zaitra velmi dobře připravená řešit nové výzvy. Inovativní řešení budou hrát při formování budoucí infrastruktury vesmíru velmi výraznou roli,“ dodává partner německého fondu Sunfish Partners Max Moldenhauer.