Stránky, na kterých pracuje, má v hlavě uložené do největších podrobností. Z hlavy zná přesnou podobu mnoha aplikací, ví, kde jsou jaká tlačítka i další prvky na obrazovce. A vedle toho je ještě přeborník na klávesové zkratky pro hned několik různých programů. Adam Samec je tester přístupnosti a vývojář v Microsoftu. Píše kód ve stejném vývojovém prostředí jako jeho kolegové, a přesto je jeho práce jiná. Jeho specializací je upravovat web a aplikace pro lidi se zrakovým postižením. A všechno tohle dělá, aniž by výsledek sám viděl.

Adam je totiž nevidomý. Na stránce i v aplikacích se orientuje právě pomocí klávesových zkratek, které zná zpaměti. Co má před sebou, mu říkají takzvané odečítače obrazovky – strojový hlas popisuje, kde se právě na obrazovce nachází a co je v daném místě napsáno. Díky kombinaci pomůcek a svých schopností kontroluje, aby všechny funkce sloužily i pro ostatní lidi, kteří je nikdy neuvidí. A navrhuje zlepšení, pokud tomu tak není.

Odečítač obrazovky překládá všechno, co je na obrazovce, takže mluví prakticky neustále. I když Adam mezitím řeší práci s dalšími vývojáři, tak u toho stále vnímá, co mu stroj různými hlasy a poměrně velkou rychlostí říká. „Je to trochu jako z jiné planety,“ říká Sergii Mykhailov, jeho kolega a softwarový inženýr. „Vždycky se divím, jak to stíhá. Číst – protože pro něj je to čtení – a psát zároveň. Je to, jako by rozuměl ještě dalším jazykem. Tak trochu japonština,“ usmívá se.

Adam je v Microsoftu součástí týmu Accessibility, jedné z významných oblastí, kterými se tu zabývají. To, na čem pracuje, je extrémně důležité, vysvětluje Mykhailov. „Z hlediska standardů pro tvorbu webových stránek nebo aplikací může být všechno správně. Ale z hlediska praktické použitelnosti ne. Je to něco, co nemůžeme nechat na potom, je třeba řešit to hned od začátku,“ říká.

Pro Microsoft je tato oblast důležitým aspektem. Svůj přístup k technologiím, inovacím i kyberbezpečnosti firma ukázala na konferenci Microsoft Envision Czech Republic & Slovakia, jímž je CzechCrunch mediálním partnerem. Kompletní záznam z akce si můžete stáhnout na tomto odkazu.

Umělá inteligence, která vidí

Přístupnost není jen věc, která se hezky vyjímá ve firemním CSR, nebo záležitost, kterou je třeba splnit ze zákona – což obojí platí. Ale i prostor, kde firma může pomoct i sama sobě. Zhruba jedna miliarda lidí po světě má nějaké znevýhodnění, což pro jakoukoliv firmu znamená obrovské množství možných zákazníků. Tedy pokud se jim dokáže přizpůsobit. Typy znevýhodnění jsou různé, od zrakového přes sluchové, ale i další fyzické jako různá omezení hybnosti.

Ale skupinu těch, pro které je možné – nebo spíš potřeba – služby přizpůsobovat, jde rozšířit ještě daleko výrazněji. Můžeme do ní počítat třeba všechny starší lidi, pro které jsou technologie hůř čitelné, nebo osoby, které mají vzdělávací nebo poznávací problémy. Software Microsoftu například ulehčuje život dětem s dyslexií, kterým za normálních okolností písmenka v textu „tančí“. Systém je ale rozbije na slabiky a usměrní. A do možných uživatelů přístupných služeb může spadat doslova kdokoliv. Třeba ti, kteří si zlomili ruku a nějakou dobu nejsou schopni zařízení klasicky ovládat.

„Všichni jsme se naučili všechno dělat online, ale málokdo si uvědomí, že zrakově postižení lidé nemůžou jen tak objednávat na e-shopu,“ přibližuje Mykhailov jednu z mnoha běžných situací, kde zůstává pro vylepšení výrazný prostor. Tytéž technologie můžou posloužit komukoliv. „Jeden z našich inženýrů rád říká, že když má dvě děti na rukou, může použít alespoň svůj hlas a tak komunikovat s počítačem,“ usmívá se.

Produkty vyvíjené Microsoftem umějí jen namířením telefonu rozpoznávat text i objekty v reálném světě. Třeba Seeing AI, která je mimochodem k dispozici zdarma, Adam popisuje jako „švýcarský nůž pro nevidomé v aplikaci“.

„Je to v podstatě vidící umělá inteligence,“ přibližuje. „Není to na čtení knih, ale na to, aby nevidící člověk zjistil, co je uvedeno na účtence, na faktuře nebo jiném dokumentu, ale i na balení potravin. Strojový hlas vám například řekne, co je na víčku od jogurtu,“ vysvětluje. V prostoru stroj může lidem říkat, že je před nimi židle nebo kde jsou dveře, jak jsou vzdáleny postavy, ale umí rozpoznat i světlo a tmu, takže může nevidomé upozornit, jestli se v pokoji svítí.

Pro sluchově postižené se Microsoft soustředí na přepisy řeči do textu. A když se spolu prostřednictvím videohovoru bavíme, všechna naše slova taky pečlivě sepisuje. Mykhailov k tomu hned s úsměvem doplňuje, že systém chápe i přízvuky a nemá problém ani s tím jeho, řeč zaznamenává naprosto standardně. Co je však důležitější, vysvětluje, je to, že se tak i lidé se sluchovým omezením můžou účastnit běžného meetingu. Jen zkrátka místo poslouchání ostatní lidi doslova čtou.

„Pražské vývojové centrum vyniká svým týmem inženýrů zaměřených na asistivní technologie, je vybavené i specializovanou laboratoří pro vývoj těchto technologií podporujících spolupráci, například Microsoft Teams,“ vyzdvihuje Violeta Luca, generální ředitelka Microsoftu pro Českou republiku a Slovensko.

Vynikající vývojářský talent

I když má Microsoft v Praze vývojové centrum od roku 2011, jeho základy tu stojí od roku 2007, kdy sem nastoupil první zaměstnanec. Tehdy ještě do společnosti Skype, kterou později Microsoft koupil právě i s místními pracovníky. V tu chvíli jich bylo několik desítek.

V roce 2016 v pražském vývojovém centrum pracovalo už přes 200 lidí a firma se rozhodla otevřít další divizi se stovkou nových zaměstnanců. Jejich počet od té doby stále roste – v posledních dvou letech o víc než 250 procent, čímž Microsoft získal místo nejrychleji rostoucí IT společnosti na českém trhu. „A díky více než tisícovce zaměstnanců je největším vývojovým centrem Microsoftu ve střední a východní Evropě. Svědčí to o vynikajícím vývojářském talentu, který v České republice máme,“ doplňuje Luca.

Nabírá se tu i letos. „Kromě průběžného náboru napříč našimi týmy se rozšiřujeme o nové organizační celky,“ naznačuje Thomas Rizzo, který vývojové centrum v Praze vede, má na starosti jeho směřování a technologie, které se tu řeší.

Záběr je široký. Odsud se vyvíjejí produkty a služby, které denně používají stovky milionů uživatelů po celém světě. V Česku pracuje například tým Microsoft Teams Calling and Meetings, s jehož prací se virtuálně setkáte pokaždé, když se připojujete ke schůzce v Microsoft Teams a nastavujete její možnosti. Třeba skupinové místnosti, různé reakce nebo zvednutí ruky.

Zdejší týmy se podílejí i na vývoji Microsoft Azure, .Net, Dynamics 365 i aplikací typu Skype. Pracují na cloudových službách pro různá odvětví i umělé inteligenci, ale taky v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo třeba na funkci Emission Impact Dashboard pro M365. Ta umožňuje zákazníkům získat lepší přehled o emisích oxidu uhličitého, které vznikají při jejich pracovní činnosti.

Při tom všem si nepředstavujte „jen“ klasické programátory a vývojáře nebo UI a UX designéry. Zdejší pracovníci mapují uživatelské cesty produkty Microsoftu, sestavují heat mapy a kontrolují, jestli je daná funkce v aplikaci jednoduše dohledatelná a jak moc ji uživatelé opravdu používají.

Anebo třeba datoví vědci. Ti modelují, srovnávají, analyzují a předpovídají trendy, a to uživatelské i systémové. „Naši datoví vědci používají modely strojového učení, které pomáhají s předpovídáním budoucích trendů,“ přibližuje Rizzo.

Microsoft má mimo domovské Spojené státy více než dvacet vývojových center. To v Praze přitom patří mezi největší vývojová centra z celosvětového pohledu. „Microsoft přispívá již třicet let k digitální transformaci České republiky a pražské vývojové centrum je důležitou součástí této cesty,“ věří Luca.

Češi jsou tu nejpočetnější národností, dohromady tu však pracují lidé z více než šesti desítek zemí světa. „Tato kulturní rozmanitost nám umožňuje pracovat z Prahy na globálních produktech pro celý svět,“ říká Rizzo.

„Pražské vývojové centrum, jeho pestrý a ambiciózní tým jsou jedním z důležitých motorů naší vize, aby se Česká republika a celý region střední a východní Evropy staly srdcem digitálních inovací, které umožní lidem, firmám a komunitám dlouhodobě prosperovat a naplňovat svoje ambice včetně těch globálních,“ přidává Violeta Luca.