Z Evy Herzigové je avatar. Odteď můžu být na focení v Paříži, a přitom doma s dětmi, říká modelka

Rodačka z Litvínova je první globální modelkou, jíž technologie SuperHuman od Epic Games pomohla do digitální podoby. Bude chodit i po virtuálních molech.

Filip HouskaFilip Houska

eva-herzigova_1

Foto: Unsigned Group / Dimension Studio

Digitální podobizna modelky Evy Herzigové

0Zobrazit komentáře

Zahraniční novináři ji označovali jako Marilyn Monroe Východu, to kvůli podobnosti se slavnou americkou celebritou. Už jen takové přirovnání naznačuje, jak velké jméno česká modelka Eva Herzigová ve světě plném drahých šatů, cvakání fotoaparátů a líbezných úsměvů má. Padesátiletá rodačka z Litvínova si ale svou značku začíná budovat i ve světě virtuálním. Je první supermodelkou, která má vlastní digitální podobiznu vyrobenou díky technologii, s níž přišli tvůrci populární střílečky Fortnite.

Calvin Klein, Hugo Boss, Versace. Pak také Vogue, Harper’s Bazaar, Elle nebo Playboy. Eva Herzigová má zkušenosti s jedněmi z nejslavnějších společností, které na módním poli působí – ať už jde přímo o výrobce, nebo o časopisy. I to jí vysloužilo status velice známé modelky, která se navíc nebojí zkoušet nové věci. A překlopení jejího já do ryze digitální podoby to jen potvrzuje.

Za neobvyklým projektem stojí její agentura Unsigned Group ve spolupráci s produkčním studiem Dimension, které se chopilo pokročilé modelovací technologie MetaHuman od vývojářské firmy Epic Games, tvůrců hry Fortnite, aby Herzigovou nasnímali a převedli její já do digitálního světa. Prakticky tak z ní udělali avatara, jehož možnosti jsou skoro neomezené.

„Není to o tom, že bych chtěla zmrazit svou image nebo se snažit být mladší. To mě nikdy nenapadlo,“ říká slavná česká modelka pro magazín Vogue. Spíš se chtěla přiblížit mladé generaci lidí, pro kterou je digitální svět bližší než pro kohokoliv jiného, a zároveň mít možnost prezentovat svou tvář veřejnosti, aniž by se musela fyzicky účastnit focení, potažmo módních přehlídek.

Jak už z principu virtuálních podobizen vyplývá, pokud se člověk pečlivě nasnímá a převede do počítače, grafici a animátoři s ním mohou po kreativní stránce dělat nejrůznější věci. A nemusí jít pouze o oblékání do nových šatů – vyhrát se dá také s úpravou vlasů, vylepšením úsměvu, korekcí pohybů a tak podobně. Vlastně lze na virtuálních modelech postavit i celou módní přehlídku.

V případě Herzigové bylo pro potřeby naskenování obličeje použito až sedmdesát senzorů, které zachytily i sebemenší detaily. Ostatně se stačí podívat na přiložené obrázky nebo video, ze kterých je patrné, že jde o velmi precizní práci. Tělo modelky pak bylo vyrobeno v programu pro 3D modelování objektů – a důraz se kladl i na to, aby výsledek měl ty správné, autentické proporce.

Pro dynamiku celé věci byly následně použity systémy Vicon pro zachycení jejích pohybů. Tým tak díky nim dokázal nasbírat velké množství dat, na jejichž základě může Herzigovou rozpohybovat tak, jak bude zrovna potřeba. Sama modelka uvádí, že během procesu tvorby svého virtuálního avataru musela dělat „tolik různých grimas, že si připadala jako na hodině herectví“.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Působilo to jako mateřský zážitek. Tvořit každý aspekt mě jako mě. Pleť, způsob, jakým se hýbu, mračím, usmívám. Vzhled, pozadí, věk… Vše se dá změnit a upravit. Má digitální verze může odjet do práce, nechat se fotografovat a stylizovat těmi nejúžasnějšími kreativními mozky v Londýně, Paříži, Miláně a New Yorku, a já přitom mohu doma vařit večeři se svými dětmi,“ říká Herzigová.

Projekt má nicméně řadu neznámých. Ačkoliv pro CzechCrunch zatím Herzigová neodpověděla na dotaz, kde a jak bude její avatar využíván, objevují se otázky, kdo bude mít nad správou virtuální podobizny kontrolu a jak se budou vyplácet odměny za to, když bude použita. Od věci není ani otázka ohledně smrti reálného předobrazu – co se pak bude dít s kopií?

Tour de France z obýváku v datech. Uživatelé českého Rouvy streamují měsíčně pět petabajtů videí

Technický ředitel Rouvy Matúš Kocka mluví v podcastu TechCast o tom, jak moc je aplikace pro domácí cyklistiku náročná na infrastrukturu.

techcast_new_1
0Zobrazit komentáře

Rotoped byl v minulých dekádách nepostradatelnou součástí obýváků mnoha domácností. Postupně se z něj ale stal spíš improvizovaný věšák na oblečení. Není divu – monotónní šlapání a koukání do zdi nevydrží být zábavné příliš dlouho. Šťávu do tohoto domácího sportu ale přináší aplikace jako české Rouvy.

Rouvy je primárně simulační hra, pracuje s moderním hardwarem, augmentovanou realitou a místo osamoceného šlapání v obýváku díky ní můžete projet virtuálně Tour de France. Zdánlivě jednoduchý trenažér je ve skutečnosti technologický oříšek, o němž mluvil v novém díle našeho podcastu TechCast technický ředitel Rouvy Matúš Kocka.

Základním předpokladem proto, abyste se ze svého domova mohli vydat na tratě po celém světě, ale byl ústup rotopedů s mechanickou brzdou. „To nastalo kolem roku 2017, kdy přišla zařízení, která mají elektrickou brzdu. Do nich si můžete připevnit svůj standardní bicykl, místo jeho zadního kola. Tento trenažér pak dokáže dynamicky měnit odpor,“ popisuje Kocka. Na tato zařízení se Rouvy připojí pomocí bluetooth a na trenažéru mění odpor podle sklonu trasy, na níž cyklista zrovna jede. A na obrazovku před ním, třeba televizi, se mu zároveň promítá, jak to na dané cestě reálně vypadá. A vidět jsou i ostatní uživatelé, kteří zrovna stejný úsek projíždějí taky.

Výsledný sportovní výkon je tak podobný tomu, jaký byste podali na opravdové trase. Rouvy naposledy oznamovalo milník dvou milionů aktivních uživatelů po celém světě, v Česku se domácí cyklistce podle technického ředitele firmy věnují přinejmenším tisíce lidí. Trh ale podle něj rapidně roste.

Ve středoevropských podmínkách nám může význam podobného ježdění na kole unikat, ale faktem je, že v jiných částech světa mají aplikace jako Rouvy úplně jiný potenciál. „Pokud chce člověk dělat silniční cyklistiku, má peníze a narodil se někde v Amazonii, tak nemůže, protože tam na to nejsou cesty. Nebo na Manhattanu. Může jít ven, ale on chce jezdit v Alpách do průsmyku Stelvio,“ jmenuje Kocka výhody Rouvy. Přiznává nicméně, že se jedná o velmi specifický trh, který má poněkud velkou vstupní bariéru – člověk musí mít totiž kolo, trenažér i chytré zařízení na sledování vlastního tepu. A až poté se může stát zákazníkem Rouvy.

To vyniká i tím, že domácím cyklistům nepromítá umělý svět, ale skutečné video z daných tras, které natáčí skuteční cyklisté. I proto má firma v týmu čtyřicítku vývojářů. „Vyvíjíme v Unity, máme jeden kód aplikace, ale pro pět platforem včetně tvOS, což je taková třešnička na dortu. Kdo někdy vyvíjel pro tvOS, tak ví, že to bolí,“ směje se šéf technických záležitostí v Rouvy. Základní stavební prvky celé datové infrastruktury tvoří cloudové služby od Googlu.

Virtuální realita? Cyklisti by zvraceli

Jedním z nich je i takzvaný Cloud run – v podstatě služba, která dokáže dynamicky škálovat cloudové kapacity podle toho, kolik cyklistů zrovna musí obsloužit. Zatímco v minulosti se o škálování museli neustále starat vývojáři, v cloudové době je celý proces jednoduší. Výkyvy přitom mohou přicházet skutečně zásadní, protože ani zákazníci Rouvy nejsou po světě rovnoměrně rozprostření, takže vytěžují servery jen v určité časy. Podle Kocky celý systém funguje jako jakákoliv jiná multiplayerová hra. Tím spíš ve chvíli, kdy spolu jezdci mohou virtuálně závodit a například jich několik stovek najednou dokončí jeden závod – a jejich aktivity se začnou současně nahrávat na servery.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naši zákazníci si navíc neradi video stahují dopředu, takže ho musíme streamovat. Největší streamovanou kvalitu máme ve 2K a měsíčně si u nás cyklisté spustí ve videích pět petabajtů dat,“ počítá Kocka. To je pět tisíc terabajtů neboli pět milionů gigabajtů. V současné době ale jeho tým řeší i další technologické výzvy. Zatímco přidat do skutečného videa virtuální avatary ostatních hráčů není problém, složitější je z něj věci odstraňovat. Kupříkladu když cyklista, jenž trasu snímá, musí objet zaparkované auto. S tím má v Rouvy pomáhat umělá inteligence – ostatně podobně jako už dnes dokáže z videí odstraňovat obličeje nebo poznávací značky aut. Obojí totiž upravuje legislativa na ochranu osobních údajů.

james-bond

Přečtěte si takéJe tu nový James Bond. Trailer na 007 First Light ukazuje zrod agentaJe tady nový Bond, James Bond. V prvním traileru uvidíte, jak se z drzého mladíka stává agent 007

Logicky by mohla vypadat expanze Rouvy do virtuální reality, ale ve skutečnosti se do těchto vod firma nechce po zralé úvaze pouštět. Důvodem je nejen mnohem nákladnější vývoj, ale potenciální nevolnost z pohybu. „Jako hráč byste se prostě pozvracel,“ podotýká pragmaticky Kocka.

Patnáctý díl TechCastu o virtuální cyklistice si můžete pustit na SpotifyGoogle PodcastechApple Podcastech nebo na YouTubu. Dozvíte se v něm také:

  • Jaké cloudové služby používá Rouvy v běžném provozu.
  • Čím ve virtuálním světě Rouvy nahrazuje billboardy.
  • Jak se jednomu vývojáři v týmu povedlo změnit všem uživatelům hesla.
  • V čem se za poslední léta zvýšila kvalita videí z tras.