Z Gočárových Automatických mlýnů startuje raketa. Umělec Janíček přetvořil zdejší silo na sci-fi zážitek

Automatické mlýny loni ožily, když se proměnily na kulturní zázemí Pardubic. První letošní výstava v jejich útrobách vás přenese do vesmírné lodi.

gg

Foto: Gočárova galerie

Janíček dal nový význam bývalému mlýnskému vybavení

0Zobrazit komentáře

Co můžou mít společného bývalý mlýn a kosmická loď? V Gočárově galerii, jejíž část se od loňského roku nachází ve zrekonstruovaném objektu Automatických mlýnů v Pardubicích, začala první letošní výstava s názvem Vnitřní systém, které se zhostil umělec Martin Janíček. Ten si vzal do parády prostor bývalého mlýnského sila, do něhož umístil exponáty tvořené částmi mlýnského vybavení. Vzhledem k tomu, jak je celý prostor vytvarovaný, tady Janíček rozproudil vjemovou hru, která návštěvnice a návštěvníky vtáhne do opuštěné vesmírné lodi.

Areál Automatických mlýnů skýtá mnoho členitých prostor, jejichž velkou část zabírají Gočárova galerie a Galerie města Pardubic. Díky tomu mají lidé možnost původní industriální objekt objevovat v novém kontextu, což se týká i hlubokého sila, které dříve sloužilo pro skladování obilí. V současnosti se v něm střídají umělecké expozice a té poslední se zhostil Martin Janíček.

Pro Janíčka je typický jeho site-specific přístup, což znamená, že pro každý jemu svěřený prostor vytváří výstavu na míru. Ve své tvorbě se zabývá sochou, zvukem a hudbou, zkoumá akustické vlastnosti různých materiálů a sám také vytváří nové nástroje. V případě Automatických mlýnů se rozhodl dát nový smysl součástkám, které byly ukryté v jejich útrobách, například objektům pro přepravu pytlů s moukou, krytům na silo či různým pohonům.

gocarova-galerie-nahled

Foto: Gočárova galerie

Bývalé silo se proměnilo pod taktovkou umělce Janíčka

„Ústředním motivem jsou zde modré elektrické rozvodné skříně z bývalého velínu mlýna – odtud se posílaly impulzy a zprávy. Dráty z nich jsou momentálně odstřižené. Tep vln a podnětů nyní směřuje k naší vlastní představivosti,“ popisuje instalaci Martin Janíček. Předměty mlýnského provozu dostaly díky němu nový význam, v čemž si pomohl také prostřednictvím hry světla a zvuku.

Důležitou roli na výstavě mají také vibrace. Janíčkovi totiž prostory sila táhnoucí se do výšky téměř deseti metrů připomněly raketu, s celou expozicí proto začal pracovat tak, jako by byla součástí sci-fi příběhu. Rozvibrované předměty tak mohou při zapojení fantazie návštěvnice a návštěvníky vtáhnout na cestu vesmírem. „Je to doplnění pocitu cesty v raketě nebo modulu vesmírnou tmou za Sluncem nebo na rudou planetu,” řekl Janíček pro ČTK.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výstava Vnitřní systém, která potrvá do konce března, je součástí celoročního projektu Gočárovy galerie zaměřeného na zvukový design s názvem Disegno auditivo. V silu tak během roku proběhnou čtyři výstavy zvukových umělců a umělkyň. Zahajující projekt Martina Janíčka vystřídá na začátku dubna Polina Katschenko, následovat bude Ladislav Železný a František Kyncl. Ke každé výstavě vznikne jedna zvuková skladba v délce zhruba 20 minut a koncem roku vyjde originální album.

Automatické mlýny se začaly v Pardubicích stavět v roce 1909 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Mouka se zde mlela více než 100 let a v roce 2014 byly zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky. V roce 2015 areál koupil architekt Lukáš Smetana s manželkou Marianou, kteří se rozhodli, že ze solitéra vytvoří prostor pro život a kulturu. Do rekonstrukce se zapojily i Pardubice a Pardubický kraj a po jejím dokončení se v mlýnech nachází dvojice galerií a technologické vzdělávací centrum Sféra a pardubické informační centrum.

S přispěním ČTK.

Michelangelo, hokej a žirafa v Benátkách. Národní galerie představila program pro letošní rok

Loni do Národní galerie Praha přišlo přes 400 tisíc lidí. Letos návštěvníky naláká Michelangelo a další staří mistři, umění pařížské školy nebo hokej.

umeni-kolaz

Foto: CzechCrunch

Co všechno na vás čeká v Národní galerii?

0Zobrazit komentáře

Národní galerie Praha (NGP) představila plán výstav pro nadcházející rok, který nabídne pestrý průřez uměleckou tvorbou, od velkých mistrů včetně Michelangela přes výtvarně ztvárněný hokej až po pařížskou uměleckou scénu či projekt, kterým bude letos prezentovat Českou republiku umělkyně Eva Koťátková na 60. bienále umění v Benátkách. Důležitou součástí letošní dramaturgie bude také prostor, který se národní instituce snaží dávat ženám v dějinách umění a tématům současných globálních krizí.

V průběhu loňského roku zavítalo do sbírkových expozic a krátkodobých výstav Národní galerie Praha téměř 434 000 návštěvníků, což je o 15 procent více než v roce 2022. Roste i počet členů Klubu přátel, který dosáhl téměř pěti tisíc. Letošní výstavní plán si tak dává za cíl pokračovat v koncepci rozvoje, kterou vedení galerie spustilo minulý rok.

„Naše dramaturgie do roku 2026 se zaměřuje na témata solidarity, české exilové umění, zastoupení žen v dějinách umění nebo otázky environmentální krize. Kromě toho probíhá digitalizace našich sbírek a věnujeme se strategickým investicím, jako je vybudování nového depozitáře v Jinonicích, který NGP naléhavě potřebuje,“ nastiňuje generální ředitelka galerie Alicja Knast.

První projekt je pro letošní rok naplánován na březen, kdy se představí skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“, která vychází ze sbírky Muzea současného umění ve Skopji. Diváky vtáhne do dějin poválečného moderního umění, zároveň jim ukáže, jakou roli hrají solidarita a umění v době poznamenané konfliktem a nejistotou – což jsou témata, která jsou v současné době bohužel velmi aktuální.

hokej

Foto: Jan Brueghel / NGP

K vidění bude například výstava věnovaná hokeji

V dubnu si na své přijdou milovníci hokeje, kteří si tyto sportovní radovánky budou moci poněkud netradičně užít v paláci Kinských, ovšem jen prostřednictvím výstavy „Na led! Hokej a bruslení ve výtvarném umění“. Ta představí historii bruslení 17. a 18. století v Nizozemsku a jeho postupný přesun i do českého kontextu. Mapuje také vývoj hokeje a jeho význam v české národní identitě.

Polovina května přinese do NGP mistra Michelangela Buonarrotiho. Jeho dílo bude totiž součástí výstavy „Od Michelangela po Callota. Umění grafiky manýrismu“, která zmapuje vývoj manýristické grafiky. Grafické práce představí i další mistři ryteckého umění, například Parmigianino, Schiavone, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius či Jacques Callot a další. Díky spolupráci s Musée du Louvre se podařilo zapůjčit unikátních díla včetně Michelangelovy kresby, jež u nás zatím nebyla veřejně vystavena.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Letos zároveň proběhne jubilejní 60. ročník bienále umění v Benátkách, které potrvá od 20. dubna do 24. listopadu 2024 a kde bude Česko reprezentovat umělkyně Eva Koťátková a její projekt „Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí“. Odborná porota se rozhodla pro tento výběr díky tomu, že se Koťákové podařilo vytvořit aktuální počin, který má schopnost zarezonovat i v globálním kontextu, zároveň nahlíží na československou historii z perspektivy ekologie a dekolonizace.

Valdštejnská jízdárna se pak na podzim promění pod taktovkou pařížské umělecké scény. „Výstava École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná pařížská škola“ totiž představí jména jako Georges Kars, Othon Coubine a François Maurice Eberl a nabídne i dosud neznámá díla a práce jiných světoznámých umělců včetně Modiglianiho a Soutina. Kromě výstavních projektů se ale bude NGP věnovat i vědeckým projektům, digitalizaci sbírek či rozvoji investičních projektů, jako je zmíněné Centrum péče o sbírky v Jinonicích, budoucí nový depozitář, jehož stavba by měla začít v roce 2026.