Stát finančně podpoří české videohry. Jakou částkou? Kdo na podporu dosáhne? A měl by vůbec hry podporovat? Na tyhle otázky odpovídají zástupci českého herního průmyslu. A připomínají třeba to, že dotace neznamenají nalévání peněz nesmyslným projektům: „Vznikla díky nim i Baldur’s Gate 3.“

Senát schválil dotace pro videohry. Stačí podpis prezidenta. To je velmi zjednodušený popis proměny fondu kinematografie, ze kterého bude nově fond audiovize. A mimo jiné podpoří – ačkoliv mnohem menší částkou než filmy – i tvůrce českých videoher. O tuhle změnu se kromě jiných zasadili také předseda Asociace českých herních vývojářů Pavel Barák, zkušený manažer z herního průmyslu Vladimír Geršl, hlava studia 2K Czech a brněnského spolku Herní klastr Roman Hladík a zástupce ministerstva kultury Hynek Stehlík.

Právě tato čtveřice vystoupila v diskuzním panelu CzechCrunche na konferenci Game Developers Session. Téma diskuze – veřejná podpora herního průmyslu. Panel navíc přímo navazoval na oznámení vývojářské asociace o tom, že obrat a zisk českého herního průmyslu se výrazně zasekl a klesl. O čem ve stínu stagnace zástupci herní branže hovořili?

Hry jsou stále výdělečné odvětví. Proč by se měly dotovat?

Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů: Česko je jedna z mála evropských zemí, které hry nepodporují. Zároveň platí, že 90 procent obratu zde vytváří jen top desítka největších studií. Abychom se i za deset let bavili o tom, že herní průmysl je u nás silný, potřebujeme podpořit i menší, začínající firmy. A na ty státní podpora míří.

Vladimír Geršl, herní producent a šéf Cyber Sail Consulting: Je to první krok ke srovnání laťky s ostatními zeměmi, který povede k tomu, že tu bude vznikat víc startupů. To je jedna věc. Ale druhá je také to, že změna fondu znamená větší upevnění herního průmyslu ve veřejné sféře. Že hry jsou vnímané pozitivněji a jako součást kultury. Podívejte se na Polsko, kde zástupci státu darovali tehdejšímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi kopii Zaklínače 3.

Jakou formou budou hry státem podporovány?

Roman Hladík, šéf studia 2K Czech a předseda spolku Herní klastr: Jedna věc je schválení zákona, další je nastavení fondu. Teprve v následujícím roce se budou organizace jako Asociace herních vývojářů nebo Herní klastr zasazovat o to, aby podmínky podpory dávaly smysl pro vývojáře.

Nicméně nebavíme se jen o vývoji nových her. Rozvíjí se nám tu totiž podhoubí průmyslu, střední i vysoké školy, studentské projekty, noví vývojáři. Státní podpora bude velice důležitá právě pro ně, protože risknout založit firmu a rozjet nový projekt je nesmírně obtížné. V zahraničí často vidíme, že vznikne startup, zazáří a na jeho základech vznikne velké a úspěšné studio. Navíc veřejné finance podpoří třeba i konference nebo další oborové akce a infrastrukturu.

Hynek Stehlík, ministerstvo kultury: Změna fondu přichází především kvůli vývoji online platforem, které vydělávají v Česku čím dál víc peněz, ale do systému nepřinášely nic. Fond pracuje na principu takzvaných parafiskálních poplatků, kdy jednotliví aktéři odvádí peníze například z každé prodané vstupenky do kina. Jenže hry tyto poplatky z různých důvodů nemohou odvádět. Proto dosáhnou na podporu formou takzvané dotace s podílem na zisku, někdy nesprávně „investiční“ dotace. Jakmile hra začne být ekonomicky aktivní, začne peníze vracet do fondu.

Jak vysoká bude finanční podpora pro videohry?

Pavel Barák: Podobně jako detailní nastavení fungování podpory to bude předmětem diskuze. Ale držel bych se nohama na zemi. Je to odhad, ale očekáváme nižší desítky milionů, zhruba do 50 milionů korun ročně. Nejsou to žádná závratná čísla, ale i jednotky milionů pro jeden menší projekt mohou znamenat důležitou podporu v té úvodní fázi, než přijdou před investory a získají privátní financování. Ještě bych dodal, že alokace financí na herní průmysl je v porovnání s filmem opravdu malá, ačkoliv herní studia v Česku proinvestují klidně čtyři miliardy korun.

Na jaké hry dotace míří?

Vladimír Geršl: Já jsem při prosazování změny zákona vycházel ze zkušeností, když jsem vedl studio například v Dánsku. Státní podpora tam umožnila to, že hry nemusely být a priori zaměřené jenom na výdělek, nemusely to být jen ty „brutální střílečky“, jak bohužel stále zaznívá. Tvůrci si mohli dovolit experimentovat, cílit třeba na lidi s handicapem. Celkově to zlepšovalo obrázek herního průmyslu pro veřejnost.

Pavel Barák: To ale neznamená, že podpora míří jenom na takové projekty. Ta kritika, že se podpoří jen nějaké nesmyslné hry, které nemohou být úspěšné, není vůbec na místě. Nebo projekty, které jsou zpolitizované a budou mít jen nějaké schválené politické poselství. Nedávno se vyhlašovaly The Game Awards, prestižní herní ocenění. Když se podíváte na historicky nominované nebo úspěšné hry, tak vám můžu prakticky garantovat, že pokud šlo o hry ze západní Evropy, měly nějaké veřejné financování. Třeba Baldur’s Gate 3, nejlepší hra loňského roku.

A co kritika poukazující na možné pokřivení trhu či zneužití dotací…?

Roman Hladík: Díky novele zákona o audiovizi dochází ke zrovnoprávnění her s filmem. Není to taková samozřejmost, jak se to možná může zdát z bubliny herních vývojářů. Stále si spousta lidí myslí, že hry jsou okrajová záležitost a nepatří po bok filmů coby kulturních nosičů. To je první věc. Ta druhá je to, že díky podpoře může vzniknout spousta riskantních projektů, do kterých se velká studia prostě nepustí. Ale právě takové riziko může v dlouhodobém horizontu vést k dalšímu růstu herního průmyslu v Česku.

Co se obav kritiků týče, tak strach ze zneužití můžeme pomoci zažehnat tím, že my coby zástupci herního průmyslu budeme aktivní při nastavování fungování fondu. Je na nás, jak aktivní budeme a jak fond nastavíme. Zároveň i kritici zmiňují, že by byli hloupí, kdyby dotace nevyužili. Třeba Bohemia Interactive dotace aktivně využívá. I proto si myslím, že kritika byla zaměřená na možné zneužití nebo deformaci trhu. Jenže i ty hlasy proti připomínají, že když je ta podpora jinde v Evropě, tak jejím zavedením podmínky spíš narovnáme, než pokřivíme.

Hynek Stehlík: Já státní podporu vnímám jako něco, co přinese širší diverzifikaci nabídky her, aby český průmysl ve výsledku zesílil i v mezinárodní konkurenci. To je ve výsledku pro herní průmysl pozitivní. Sám jinak hry považuji jako zajímavé z pohledu uplatnění ve vzdělávání, už jejich princip spočívá v učení herních mechanismů. Proto vidím obrovský potenciál v jejich uplatnění v tomto ohledu – a to je věc, kterou by fond mohl podporovat.

Vladimír Geršl: Já nikoho nechci přesvědčovat, že je to dobrá věc. Ale když se podíváme na situaci v Evropě, tak jsme třeba ve srovnání s Polskem byli patnáct let zpátky na stejné lajně. A teď jsou oni úplně jinde. Pokud v tomhle byznysu – a je to primárně byznys, i když mám rád hry, co mají přesah – chceme udržet krok, musíme nastavit podmínky tak, abychom byli konkurenceschopní.

Nechci ani říct, že jsme dohnali vlak, ale aspoň ho teď už máme trochu na dohled. A vzhledem k tomu, že ještě v roce 2018 jsem při jednání s politiky a investory musel řešit, že si pletli gaming a gambling, tenhle krok beru jako důležitou věc pro legitimizaci herního průmyslu.

Pavel Barák: Není to tak dlouho, co jsme ještě stále slyšeli, že hry kazí mládež a kdovíco. Z dlouhodobého hlediska si ale myslíme, že by český herní průmysl měl stát na plnohodnotné úrovni vedle dalších kreativních odvětví, a pokud poroste, tak klidně vedle velkých a etablovaných průmyslů jako obor, který je seriózní, který generuje obrat a pracovní místa.

Často slýcháme kritiku, že dotace jsou špatně, že křiví trh. To je pravda, s tím se nedá argumentovat. Ale současně je to realita, ve které žijeme. Herní trh už je jimi dávno ovlivněný, minimálně na evropské úrovni se hry běžně podporují. Teď se konečně podpoří i v Česku.