Z nostalgie miliardový byznys. U Berouna vyrostl největší výrobce vinylů na světě, GZ Media ale chce vyrábět dvakrát víc

Michal Štěrba

Foto: GZ Media

Michal Štěrba, ředitel GZ Media

Zaměstnanci v Loděnici u Berouna žijí Nirvanou. Už řadu měsíců a bez ohledu na svůj osobní hudební vkus. Připravují výsledný zvuk písní kapely, převádějí jej doslova do hmatatelné podoby a lisují do podoby gramodesek. To vše tady, v tuzemské firmě GZ Media, ze které se desky dostávají do celého světa. Jde o společnost, která právě sama slaví 70. výročí a která si k němu také naděluje. Rozšiřuje svoje továrny v zahraničí i v Česku.

Tady prý gramodesky vyrábějí odjakživa. Ředitel GZ Media Michal Štěrba tím myslí 70 let historie podniku. Je to doba, za kterou lidé doma přešli z gramofonových desek na kazety, CD a DVD. A pak se vrátili zase zpátky k vinylům. Původně si tu jejich výrobu nechávali spíš z nostalgie, dnes jsou díky tomu největším výrobcem vinylových desek na celém světě.

Nejdřív to bylo překvapení. Obliba gramofonových desek klesala s tím, jak rostla obliba menších disků, a v osmdesátých letech byla s pár stovkami tisíc pro Loděnici okrajovou záležitostí. V devadesátých letech se ale počet vylisovaných vinylů vrátil do milionů.

V roce 2003 jich firma familiárně označovaná Gramofonka vyrobila skoro 3,8 milionu. V roce 2010 se dostala na 5,5 milionu. O pět let později na víc než 18 milionů. A loni přes 39 801 000 kusů. Do těchto čísel patří alba od Rolling Stones, U2, Lady Gaga nebo Madonny.

deska-gz-media

Foto: GZ Media

Připraveno na vylisování gramofonové desky

Letos má být ovšem vylisovaných desek celkem 55 milionů a GZ Media si myslí, že ani tady nebude končit. „Bylo by asi bláznivé si myslet, že gramofonová deska bude růst donekonečna, že se dostane zpátky na výsluní jako nejoblíbenější nosič. Dnes se poslouchá hudba přes streamovací a digitální služby, trend a komfort je jednoznačný. Ale cílíme na aktuální vlnu a lidi, kteří mají rádi hudbu a reálný produkt v ruce,“ uvádí Štěrba.

Zřetelně je taková základna silná. Je to viditelné v Evropě i za oceánem. Aby uspokojila poptávku – a stále řešíme především vinyly – GZ Media letos proinvestuje jen v Česku asi 450 milionů korun. Výroba tady zásobuje evropský trh, jenže nestačí. Je třeba ji rovnou zdvojnásobit, taková je na starém kontinentu poptávka.

Ještě větší potřebu držet hudbu v ruce ale mají lidé na severoamerickém kontinentu. Společnost tam už v roce 2016 koupila část továren v kanadském Burlingtonu a v americkém Tennessee ve městě Memphis. Prvně jmenované už dokázala kapacitu zdvojnásobit. V Tennessee získají novou výrobní halu, díky které se zdejší výrobní kapacita ztrojnásobí.

Ale ani to nebude stačit. Česká firma potřebuje vinylů vyrábět víc. Úplně nový závod si tak staví v americkém Nashvillu. Ten se stane třetí výrobnou GZ Media v Severní Americe a dalším bodem, odkud hodlá firma na své zákazníky dosáhnout. Za oceán teď GZ Media posílá 200 až 300 milionů korun. Je to jen menší část z jejího obratu. Ten se loni dostal na 3,8 miliardy korun. Čistý zisk pak na 556 milionů.

Na hranici umění a vědy

Cestičku, po které klouže jehla gramofonu, tvoří řada miniaturních zářezů. Jehla po nich prakticky skáče z jedné na druhou, jenže něco takového lidské oko nemůže vidět – zářezy v drážce jsou tak malé, že nevnímáme ani je, ani skákání jehly. Na jeden centimetr se jich vejde až 140 a jejich hloubka a způsob provedení určují zvuk, který gramofon přehraje.

Pokud chce hudební producent nebo autor vytvořit záznam svého díla na vinylové desce, musí je do fyzické podoby někdo převést. Je to práce takzvaných operátorů masteringu, z jejichž rukou pak vzniká hudební master. To je onen hmatatelný výsledek, který se pak lisuje ve strojích.

Při převodu souboru do takové podoby, aby na desce zněl co nejlépe, zdejší odborníci upravují hlasitost i zkreslení jednotlivých stop, analyzují soubor a přemýšlejí, jak by zněl na desce co nejlépe. „Mají téměř nekonečně mnoho možností,“ popisuje Štěrba.

kontrola-zvuku GZ Media

Foto: GZ Media

Kontrola výsledného zvuku u gramofonových desek

Bez přehánění jsou masteringoví inženýři spoluautory výsledného díla. Štěrba zmiňuje, že jde o tak specifickou profesi, která jinde prostě není. Z jeho pohledu vytvářejí tito pracovníci „něco na hranici umění a vědy“. A někde u této hranice jim pomáhá obráběcí stroj, který ony drážky vysoustruží. Nejprve do měděného kotouče, jakéhosi razítka pro budoucí desky. Ten stroj je obdivuhodný: přesnost mezi drážkami se tu počítá na desítky mikrometrů. Šířka jedné je kolem 40.

To jsou pro lidi velmi těžce vnímatelné rozměry. Představme si proto tloušťku běžného listu papíru. Vzdálenost, o které hovoříme, je míň než poloviční. Papír má totiž sílu asi 100 mikrometrů. K tomu jen tak mimochodem Štěrba dodává, že hodnoty, o kterých hovoříme, se tu řežou na stroji vyrobeném v osmdesátých letech. „Máme jich několik. Od osmdesátých let je upravujeme a modernizujeme. Pracujeme dlouhodobě na vývoji nové generace. Ale ještě ji nemáme dokončenou,” říká.

Zaujmeme balením

Každá čtvrtá gramofonová deska, na kterou v obchodech narazíte, pochází právě odsud. Tedy přesněji: pokud budete nakupovat v Evropě, budou desky vylisované nejspíš právě v továrně poblíž Prahy. Jinou výrobnu vinylů firma v Evropě nemá, i když ve Francii provozuje továrnu na CD a DVD.

Tuzemští zákazníci – a tím jsou myšlena hlavně hudební studia, producenti a samotní hudebníci – ale tvoří jen jednotky procent těch, které GZ Media obslouží. Obrovsky odbyt stoupá ve Severní Americe. A to je důvod, proč do oblasti tuzemská společnost investovala už stovky milionů korun, aby začala s výrobou vinylů poblíž svých zákazníků. Logistika je náročná, drahá a neekologická. A přestože firma má dlouhou historii, světových trendů se zřetelně držet dokáže.

Tak třeba do strojů se tu dávají desítky milionů korun ročně. Peníze se posílají nejen na úpravy a vývoj těch na výrobu gramodesek – jejich rozvoj už dokonce spolykal stovky milionů korun – ale i na nákup přístrojů polygrafických. Výroba gramodesek je totiž jen jednou z noh, na kterých GZ Media stojí.

gz-media-polygrafie

Foto: GZ Media

Jeden z opěrných bodů společnosti GZ Media je polygrafie

Tou druhou je polygrafický průmysl, konkrétně výroba obalů. Firma nejdřív chtěla zaujmout co nejzajímavějším balením hudebních nosičů, ale postupem času se stala poskytovatelem nejkomplexnějších polygrafických služeb v České republice.

Její stroje dnes vyrábějí obaly pro řadu dalších firem, od kosmetiky až po alkohol. A mezi zákazníky se řadí mezi jinými třeba Samsung nebo Canon. Dnes je polygrafie důvod, proč Štěrbu příliš netrápí pokles zájmu o gramodesky, ke kterému podle jeho předpokladů nejspíš jednou skutečně dojde.

Kdo by to za nás dělal?

Do té doby ale probíhá rozvoj. Společnost dnes zaměstnává skoro 2 300 lidí. „Řekněte profesi a my ji máme,“ usmívá se Michal Štěrba, když se ptám na to, kdo vlastně ve firmě pracuje.

Samozřejmě, velká část lidí tu pracuje u strojů, na vyrábění samotných desek nebo obalů. Uplatní se tu logistika, personalistika i třeba účetnictví – přece jen obstarat právě řečené množství pracovníků zasluhuje větší administrativní zázemí.

Pak je třeba pracovat na obchodu. Zdejší oddělení čítá 150 lidí, kteří mluví řadou světových jazyků. Další se tu zabývají výrobou nástrojů, tedy těch velkých zařízení, která jsou potřeba třeba ke specializovanému lisování desek.

cutting-head-gz-media

Jeden ze strojů, který uvnitř GZ Media přesně vyrývá drážky gramofonových desek

Založit si oddělení, kde stroje vymýšlejí, konstruují a upravují, je vlastně jediná možnost, jak se držet s dobou. „Kdo by to za nás udělal? Není to velký obor. Chceme-li do výroby zakomponovat jakékoliv technologické vylepšení, musíme ho taky vymyslet,“ říká Štěrba.

I proto sem chodí pracovat také řada IT specialistů mnoha odborností. I ti, kteří jsou se stroji pevně spjatí. A pokud tu hovoříme o strojích nově koupených, v pořizovací ceně stojí vysoké desítky milionů korun. „Člověk, který je obsluhuje, musí být zdatný programátor,“ dodává Štěrba.

Světová supertovárna

Neobvyklý mix lidí i zaměření vyvolává zájem po celém světě. National Geographic o firmě natočil jeden z dílů seriálu Secrets of the Super Factories, objevila se na titulní stránce The Wall Street Journal a opakovaně se objevuje v reportážích německého Die Welt nebo britské BBC.

GZ Media vyrábí v Loděnici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Firma přesně ví, co každou z těch hodin do konce letoška bude dělat: zákazníci její čas už vykoupili. Další smlouvy se tak uzavírají dlouho dopředu, třeba i na příští tři roky.

granulat-na-vyrobu-vinylu-gz-media

Foto: GZ Media

Granulát na výrobu vinylových desek

„Je to nový trend. Sice už s některými zákazníky spolupracujeme desítky let, ale nikdy jsme s nimi kontrakty neměli. Je znát, že se bojí, aby měli dost kapacit na další období. To nám snižuje riziko investice,“ popisuje Štěrba s odkazem na nové výrobní haly. Počítají zde tedy s tím, že je možné, že obliba vinylových desek citelně opadne. Nejméně příští tři roky to ale nebude.

K výročí 70 let od vylisování první desky v Loděnici si GZ Media nadělila knihu pojmenovanou – jak jinak – Gramofonka. Poskládala ji z archivů a dalších historických zdrojů, z rozhovorů s lidmi z továren v Loděnici, Soběslavi, příbramské tiskárny PBtisk, americké lisovny Memphis Record Pressing i kanadské Precision Record Pressing a také z francouzské továrny na CD a DVD, SNA GZ.

Všechny tyto firmy dnes tvoří skupinu GZ, které se daří nejlépe v její historii. Dlouhá historie je protkaná zajímavými mikropříběhy, které ovlivnily dění okolo Gramofonky v Česku i po celém světě. Rozhodli jsme se proto přinést ukázku jednoho z nich.

***

Gramofonové desky přežily hlavně díky lidem mimo hlavní proudy, jako jsou tvrdí rockeři, dýdžejové, metaloví či punkoví muzikanti, včetně garážových kapel. Vinyly jim nabízely nejen kvalitní zvuk, ale také pro ně důležitou možnost se odlišit. Díky nim kult gramofonové desky nikdy neumřel a dostal druhou šanci.

Pro mnohaleté zaměstnance GZ, kteří byli zvyklí na jiné melodie, byla drsná hudba nejdřív trochu šok. Podobně na ně působili i její fanoušci, ale rychle je začali mít rádi, obzvlášť jednoho. „Když to s vinylem ještě vypadalo špatně, přijel sem Eric Mueller ze San Francisca. Byl to pankáč s velkým fialovým čírem, na první pohled hodně nezvyklý. Měl svou garážovou firmu Pirates Press a začal objednávat desky. Naprosto šílený metal, který v Americe v té době frčel. Společně s ním jsme vstávali z mrtvých. Začínali jsme lisovat barevné desky, pořád docela amatérské, ale tehdy to byl základ, díky kterému se nám dařilo i později,“ vybavuje si Jiří Čermák z GZ první setkání a rozjezd spolupráce s důležitým obchodním partnerem.

Američan původem z Bostonu, později vyrůstající v kalifornském San Diegu, byl dítě osmdesátých let a svou oblíbenou hudbu poslouchal od mládí z desek. Nejblíž měl k americké punkové scéně. Hned po skončení školy v roce 2003 si našel práci pro společnost Record Pressing, která prodávala muziku na cédéčkách i vinylech. Nesouhlasil ale s některými kroky vedení, a tak se rozhodl odejít, zariskovat a založit si vlastní firmu, kde mohl vše přímo ovlivňovat sám.

Právě ze své první práce znal lidi z GZ a přišel se jich zeptat, jestli by pro něj nelisovali elpíčka. Byl z vinylu nadšený i v době, kdy v jeho budoucnost skoro nikdo nevěřil. Se svou firmou vsadil právě na prodej a distribuci gramofonových desek. V loděnické továrně si je začal objednávat v roce 2004, když mu bylo 23 let. Jako první nechal v GZ vylisovat vinyl pro skupinu Birdmonster, což jsou jeho přátelé, které zná od svých osmi. Eric byl v sortimentu GZ průkopníkem vícebarevných desek, speciálních a limitovaných edicí. Přicházel s nápady a vnesl do výroby i prodeje americký marketingový přístup. Nechal například lisovat tu samou nahrávku v odlišných barvách speciálně pro koncerty nebo pro členy fanklubů.

Přestože šlo ze začátku jen o malé edice v řádu stovek kusů, trávil v loděnické fabrice spoustu času, aby na vše dohlížel a mohl ovlivnit výrobu desek během celého procesu. „Eric Mueller nás hnal do vymýšlení různých ‚ptákovin‘ a neuvěřitelných věcí, které vzbudily ohromný zájem. Díky svým nápadům a energii nalil živou vodu do umírajícího rybníka,“ vzpomíná na začátek klíčové spolupráce Michal Štěrba.

Eric Mueller rozjížděl svou firmu jako one man show, pak postupně nabíral další lidi. Pendloval mezi Kalifornií, kde měl hlavní sídlo, a evropskou pobočkou své společnosti v Berouně, kousek od Loděnice. Michal Štěrba o něm mluví nadšeně a z jeho povídání je znát, že Američan sehrál důležitou roli v návratu vinylu. Přispěl k tomu, že i lidé z GZ sami začali pohřbívané desce víc věřit.

Dodnes hudbou žije a v české továrně je stále VIP zákazníkem. Také Eric Mueller si váží spolupráce s českou firmou. Přestože je jeho rodným jazykem angličtina, zdobí ho tetování v češtině. Na levém rameni má velkými písmeny napsáno „Modrý z nebe“ a hned vedle je symbolický obrázek kousku modrého nebe. „Nechal jsem si to vytetovat v roce 2004, hned poté, co jsem rozjel Pirates Press, jako symbol mé lásky a loajality k lidem v GZ. Dali mi sebevědomí, touhu jít vlastní cestou a vytvořit něco, co by mohlo mít dopad. Bez nich by nic z toho nebylo možné, a tak jsem pro GZ doslova zkusil přinést ‚modrý z nebe‘,“ říká sympatický Američan, který byl hlavně díky této spolupráci v České republice v posledních patnácti letech více než sedmdesátkrát. Dohromady zde strávil už přes rok života. Během něj si oblíbil nejen místní lidi a spoustu míst, ale také guláš, svíčkovou a slivovici.

***

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.