Možná jste o ní ještě neslyšeli, i tak představuje v mnoha kruzích pojem. Obec Trojanovice na úpatí Beskyd totiž dlouhá léta pracuje s moderní architekturou a dlouhodobě se stará o svůj rozvoj. A patří v tom k nejlepším v republice. Snad i proto nepřekvapí, že právě Trojanovice mají ambici stát se lokalitou, kde je velké množství příležitostí a kde mladá generace nejen zůstává bydlet, ale dokonce se sem i stěhuje. Co naopak překvapí je fakt, že v tom má sehrát důležitou roli černouhelný důl Frenštát.

Třítisícové Trojanovice s Frenštátem pod Radhoštěm sousedí, respektive ho zčásti obklopují. Byť důl dostal jméno po větším městě, ve skutečnosti stojí na území Trojanovic a obci se podařilo získat dotaci z Fondu spravedlivé transformace na proměnu lokality po hornické činnosti. Podařilo se jim to jako jediným, a to i přesto, že ve Frenštátě se reálně nikdy nedolovalo.

I tak visel nad místními otazník, zda se s těžbou začne, desítky let. Teprve nedávno padlo konečné rozhodnutí a společnost OKD, jež důl vlastnila, ho předala státnímu podniku Diamo a vloni v září se zasypal. Stavby, které vznikly na povrchu, nyní postupně Diamo bourá. Tři by ale měly zůstat – strojovna a dvě těžební věže. Okolo toho by měl vzniknout moderní areál s mixem funkcí, jak velí všechny moderní příručky urbanismu.

„Důl Frenštát je jedním z důvodů, proč jsem vůbec na obci. Dostali jsme se tam díky aktivitě proti plánované těžbě. Díky tomu jsme získali jméno a vydobyli jsme si také to, že majetek, který po dole zbyl, převede stát na obec. A to na základě projektu, který se jmenuje Cérka,“ líčí starosta Trojanovic Jiří Novotný, který obci vládne už neuvěřitelných osmnáct let. Momentálně se tedy nachází v polovině pátého volebního období. Za tu dobu, jak říká, jednal o osudu dolu s jedenácti ministry průmyslu a obchodu, kteří se na postu vystřídali.

Území původně zamýšlené pro těžbu má asi 25 hektarů, které Trojanovice budou zasíťovávat. A chystají také projektovou dokumentaci, na kterou obec dostala dotaci 75 milionů korun. Na samotnou revitalizaci by měl jít další příspěvek v hodnotě kolem osmi set milionů korun. To z Cérky dělá projekt za zhruba jednu miliardu korun. A to už je něco, o čem se bezesporu bude mluvit.

Co se zmiňovaného mixu funkcí týče, mělo by je území obsáhnout prakticky všechny. Na místě někdejšího dolu by měla vzniknout základní a mateřská škola, služby a obchody, kancelářské prostory, sportoviště a také byty. Klíčovou myšlenkou je pak zázemí pro startupy. „Chceme vytvořit místo, kde bude soubor zajímavých a konkurenceschopných rodinných firem. Nechceme brownfield zastavěný jednou firmou, poptáváme potenciál pro obec na dalších třicet až čtyřicet let,“ líčí starosta.

Firmy chce lákat na bohaté zázemí, které bude postavené na kvalitní architektuře. Školy by měly být patrně soukromé a měly by mít kapacitu pro širší okolí, protože samotné Trojanovice jsou co do mateřského a základního školství saturovány. V někdejší strojovně by pak mělo vzniknout komunitní centrum, kde budou dva sály, větší a menší, s kapacitou až 350 lidí.

K tomu by měla být přistavěná také kavárna s dalšími komunitními prostory. Vzniknout by v lokalitě mohlo edukativní ekologické centrum správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy či odnož inovačního centra Moravskoslezského kraje. K tomu všemu by měl přibýt také veřejný prostor, který by měly využívat jak podnikatelé, tak i ti, co tu budou bydlet.

Jedna těžní věž pak bude sloužit jako vyhlídka a měl by tu být zároveň prostor pro moderní umění. V druhé se má nacházet pivovar a poblíž vznikne experimentální terénní pracoviště pro studenty Ostravské univerzity, které by mělo být využíváno napříč fakultami, ať už přírodovědci či pedagogy, nebo umělci.

„Těžební věže jsou dnes opláštěné, rozhodli jsme se totiž, že je zachováme. Stáli jsme před variantou, že se snesou a zůstane to, co kryje dvě jámy, přičemž padesát metrů kolem se nesmí nikdy nic postavit. Nebo se zrekonstruují a zůstanou. Nechtěli jsme Ground Zero,“ připomíná Novotný památník vzniklý po dvou věžích Světového obchodního centra v New Yorku.

Věže tady v Trojanovicích by měly dostat organické tvary, které mají ukázat budoucnost areálu. Ten má být zajímavý, pestrý a s vysoce kvalitní architekturou, kterou v obci rozvíjí starosta s architektem Karlem Mrvou. Podle něj je Cérka příležitost, jak do budoucna rozšiřovat obec a dodat jí nový život pro celé generace.

„Chceme, aby tady lidé našli příležitost, a tudíž odsud neodcházeli. Aby tady mohli žít, tvořit, pracovat a bavit se. Prostě žít 24 hodin denně,“ popisuje Mrva. To vše má být obklopené loukami, lesy a kopci, které tu jsou všude kolem. I díky tomu má vzniknout unikát – moderní infrastruktura na pozadí malé obce. Koncept si z obou bere výhody: proč jezdit do Prahy, když moderní hub máme i tady, a proč hledat bydlení za Prahou v zeleni, když právě zeleň je tu všudypřítomná.

Trojanovice mají ale s lokalitou po někdejším dole mnohem větší ambice. Už teď se na budoucím projektu podílí také vědecká centra a univerzity, ať už jde o Vysokou školu báňskou–Technickou univerzitu v Ostravě, brněnskou Mendelovu univerzitu, Ostravskou univerzitu, nebo zlínskou Univerzitu Tomáše Bati.

Nebyl by to ale moderní areál, kdyby tu nějak nefigurovala alternativní energetika. Prim by v ní měly hrát obnovitelné zdroje, tedy fotovoltaika, tepelná čerpadla a větrná energie v kombinaci se zelenými střechami a fasádami či zachytáváním a použitím dešťové vody.

Cesta ale vede až ke komunitní energetice, areál se nyní projektuje jako lokální distribuční síť, kterou si budou Trojanovice provozovat samy. „Máme trafa na úrovni vysokého napětí a distribuci na úrovni toho nízkého zvládneme potom sami,“ dodává starosta. Energii by měl v budoucnu využívat nejen areál, ale celá obec. Cílem je zvýšit odolnost Trojanovic vůči vnějším vstupům, podobně jako se to stalo například nyní s energetickou krizí. Kromě toho mají být v areálu rovněž chytré budovy nebo vysokorychlostní internet.

Trojanovice se pro svůj nápad jezdí inspirovat do Finska, Dánska, Německa či Rakouska. Nechtějí přitom kopírovat, ale vytvořit něco, co přijmou místní lidé. Komunitní centrum by tak částečně mělo pokrýt nejen místní a občanské aktivity, ale i ty folklorní.

Čerpat by pak z Cérky měly nejen Trojanovice, ale také okolí, potažmo celé Podbeskydí, tedy i zmíněný Frenštát pod Radhoštěm, Rožnov pod Radhoštěm, Kopřivnice, Štramberk nebo Příbor. Ulevit by se mělo i tradičním cílům, které bývají přelidněné, ať už jde o Javorník, nebo Pustevny. S největšími městy by pak Trojanovice okolo Cérky měly propojit také cyklostezky.

Cílem je nejen vytvořit odolnější a svobodnější region, ale vrátit se také do časů, kdy místo představovalo lokalitu, kam se sjížděla inteligence z celé republiky. Slavné bylo období Pohorské jednoty Radhošť, což byl první český turistický spolek ještě v dobách Rakouska-Uherska.

S jeho počátky je spojené jméno Eduarda Parmy, který s Dušanem Jurkovičem stál za celým projektem Pusteven. Nebo se jménem sochaře Albína Poláška, který je autorem známé sochy Radegasta či sochy Thomase Woodrowa Wilsona na pražském hlavním nádraží.

Emigrant do Spojených států má dodnes v místní komunitě poměrně velké jméno. „Kultivovali celé území pomocí architektury, sportovních akcí a kultury. Na Frenštátsko tehdy proudilo velké množství umělců. Pohorská jednota nejen že rozhodla, že budeme turistickou oblastí, ale celou oblast pozvedla i myšlenkově. A to nás inspiruje,“ říká Novotný.

Zpět ale k Cérce, jak se v místním nářečí řekne dívka nebo dcera. Ta je totiž životu mnohem blíž, než by se čekalo. Zatímco letos a příští rok by měla probíhat projektová dokumentace, v roce 2025 by měly zmizet poslední stavby, které území uvolní pro další výstavbu. Vize, která je rozhodně větší než Trojanovice samotné, by se pak měla začít uskutečňovat na přelomu let 2026 až 2027. Proč ne, v minulosti třítisícová obec ukázala, že myšlení dopředu jí opravdu jde.