Komentář Jiřího Svobody: Mám Twitter opravdu rád. Mezi všemi většími sociálními sítěmi si zachovával zvláštní pozici a hned po Redditu byl asi nejblíže obyčejnému fóru pro diskuze a sdílení rychlých informací. Znakový limit vytvářel tlak na tvorbu často unikátních myšlenkových pochodů. Také ale nikdy nebyl tak atraktivní pro zadavatele reklamy – a výsledkem bylo, že Twitter za svou historii byl jen výjimečně profitabilní. S tímto vším je ale po převzetí ze strany Elona Muska nejspíš konec.

Šéf společností Tesla, SpaceX či The Boring Company začal zhurta. V podstatě okamžitě po svém kompletním převzetí vyhodil generálního ředitele Paraga Agrawala i finančního ředitele Neda Segala. Avizoval, že zruší doživotní blokaci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vlastní účet na Twitteru se v posledních dnech hemží proklamacemi o objektivitě, takzvaném digitálním náměstím a svobodě slova.

A byť v prohlášení směřovaném zadavatelům reklamy ujistil, že se z Twitteru nemá stát „pekelná krajina“, kde je možné říkat cokoliv bez důsledků, šermování základními hodnotami demokratické společnosti z jeho úst nezní příliš důvěryhodně. Už totiž mnohokrát jsme se mohli přesvědčit, že je všechno, jen ne předvídatelný uchovatel starého a třeba i funkčního. Je to celebrita, která si nebere servítky, boří a následně znovu staví vše, co jí přijde do cesty – a navíc se u toho královsky baví.

Nejbohatší muž planety také ukázal, že z autorit všeho druhu si opravdu nedělá těžkou hlavu. Ty se ale doposud staraly hlavně o jeho byznys a peníze. Jestliže chce z Twitteru skutečně udělat digitální alternativu náměstí, kde bude padat plejáda názorů, vstupuje do oblasti lidskoprávní, kde jsou v sázce svoboda slova a demokracie jako taková. A pokud si i v tomto případě bude dělat z úřadů dobrý den, bude nebezpečný pro nás všechny.

Musk má díky svým byznysovým úspěchům a neotřelé komunikaci auru génia, který rozumí všemu, co se kolem něj šustne. Jenže to je naprostá mýlka. Možná ví skutečně hodně o platebních systémech, bateriích, vesmíru nebo solárních panelech, z jeho prohlášení jsem ale přesvědčený, že má jen základní znalosti o tom, jak fungují sociální sítě a mediální domy. A je otázkou, jestli skutečně do hloubky chápe podstatu svobody slova nebo objektivity.

A beautiful thing about Twitter is how it empowers citizen journalism – people are able to disseminate news without an establishment bias

— Elon Musk (@elonmusk) October 26, 2022

Uniká mu, že tyto koncepty nejde spočítat, nacpat do rovnice a na tomto základu vyrobit raketu. Jsou to v praxi důležité, ale nedokonalé, neurčité entity, ke kterým se sice můžete snažit přiblížit, ale ve skutečnosti nikdy nebudou fungovat přesně tak, jak jsou na papíře. Musk má ale zřejmě pocit, že je Twitter rozbitý a je třeba firmu, respektive tuto sociální síť, do „ideálu“ nějak dostat.

To se mu zákonitě nemůže povést. Třeba svoboda slova není nikdy absolutní. A objektivita je ideál, který je například v případě veřejnoprávních médií sice vyžadován zákonem, ale v praxi je prostě neproveditelný. Hodnoty a názory jednotlivých aktérů zpráv a členů redakcí jsou v tomto případě do procesu tvorby vnášeny, ať chcete, nebo ne. Jediné, o co se média mohou ve skutečnosti snažit (a snaží), je férovost, nikoliv objektivita. A co je a není férové, můžete rozhodnout jen na základě vlastních hodnot.

Elon Musk ale zdánlivě žádné demokratické hodnoty nemá. Nebo s nimi alespoň navenek neoperuje. Je to tvrdý pragmatik a byznysmen. Může se tak nějakou chvíli snažit na Twitteru vytvořit „objektivní“ nastavení algoritmů, ale není hloupý. Rychle uvidí, že jím kritizovaná „institucionální předpojatost“ je potřeba, aby byla síť uživatelsky použitelná. A jestliže nechce mít na triku web plný spamu, porna a násilí (to vše už tady bylo), nezbyde mu nic jiného, než do budoucí podoby Twitteru vnést filtr, který nějaký hodnotový základ samozřejmě mít bude.

Příběh jako ve Facebooku

Šéf Tesly a SpaceX sice proklamuje, že chce bojovat s předsudky a rozdělenou společností, což je jistě úctyhodné, nicméně nepředpokládám, že bude chtít Twitter dotovat, takže mu nejspíš také rychle dojde, že se peníze nejlépe vydělávají právě na sociálních bublinách. Právě v nich jsou natolik polarizované názory na tu či onu kauzu, že to uživatele přilepí k obrazovce. To není žádný kontroverzní názor, ale tvrdý fakt, díky nimž i jiné sociální sítě vyrostly do dnešní velikosti.

Že vám to celé něco připomíná? Ano, Meta, tedy mateřská společnost Facebooku, je sice stále veřejně obchodovatelná firma, nicméně přes padesát procent akcií s hlasovacími právy má taktéž jeden jediný člověk – Mark Zuckerberg. Vývoj v jeho firmě je příkladem toho, co se stane, když má tak komplexní věc jako sociální síť pod palcem jedna osoba, jejíž dosavadní kariéra se odehrávala hlavně v technických, nikoliv společenských doménách.

I Zuckerberg měl totiž jistě v určitém bodě pocit, že by Facebook mohl být objektivním zdrojem zpráv. Když ale Facebook vytvořil „objektivní“ algoritmy, vyrojila se kritika o přílišné viditelnosti dezinformačních zdrojů nebo nerelevantních příspěvků. Když se naopak pokusil vytvořit algoritmy, které potlačují dezinformace a nerelevantní příspěvky, byl kritizován za přílišnou uzavřenost a tvoření sociálních bublin.

Je to začarovaný kruh, a pokud ho chce Musk přetnout, bude muset stejně tak přetnout i přirozené tendence lidí směřovat k názorům a skupinám, které souzní s jejich pohledy na svět. A ještě u toho vydělat peníze. Nezbývá nic víc, než mu popřát hodně štěstí. Pokud se mu to podaří, bude to ve světě sociálních sítí revoluce a celá společnost bude skutečně demokratičtější. Pokud ne, alternativní řešení je jen jedno – že vznikne další mašina na peníze se všemi společenskými problémy s tím spojenými. Facebook doslova „v bledě modrém“.