Kdo by okolo tohoto domu ve slovenských Košicích šel, nejspíš by mu nevěnoval příliš mnoho pozornosti. Z ulice je totiž nenápadný, možná dokonce až minimalistický. Jenže kolemjdoucím ze sebe dává ochutnávat jen naprosté minimum – svou pravou krásu totiž schovává pod úrovní asfaltové silnice. Objevte další zajímavou architekturu v newsletteru Arch.

Jedno okno, dveře a vrata do garáže. V podstatě nic víc ze sebe takzvaný Domm do ulice neukazuje. To se ovšem mění při pohledu z opačné strany, tedy z úpatí svahu, do kterého byl zasazen. Co na první pohled vypadá jako jednopodlažní minidomek, je ve skutečnosti příjemná dvoupodlažní vilka kompaktních rozměrů navržená studiem Atrium Architekti.

Ti celý dům zahalili do betonového obkladu v hustém rastru, který odkazuje na okolní zástavbu ze sedmdesátých let. Obklad tvoří plášť prvního i druhého patra domu, který doplňuje poměrně výrazné prosklení čelní stěny. Díky tomu je v interiérech i přes zapuštění pod úroveň terénu dostatek světla. A kde světlo chybělo, tam si architekti vypomohli světlíkem.

Foto: Matej Hakár

Čelní stěna domu pracuje ve velkém se sklem

Celkem se uvnitř nachází garáž, dvě koupelny, chodba, schodiště, velký prostor s kuchyní, jídelním stolem a obývacím prostorem a také soukromé pokoje pro tři obyvatele. Dům je navíc prošpikovaný moderními technologiemi a disponuje řadou senzorů a čidel, má centrální vysavač i systém vlastní rekuperace a ochlazování.

Návrh počítal s maximální modularitou, která dokáže v budoucnu vyjít vstříc měnícím se potřebám rodiny. Obvodové stěny jsou tak tvořeny neomítnutými prefabrikovanými panely, kontrastem k jejich šedi je dřevěná skládaná podlaha, bílé příčky, které slouží i jako úložné prostory, a také některé kusy nábytku.

Cílem architektů bylo zůstat z pohledu materiálů co nejvíce v hrubé stavbě, do které jsou kontrastně vkládány další detaily. Hrubost podtrhují také vnitřní a vnější okenní rámy, které jsou ze stejného materiálu, z jakého byla zhotovena kuchyň.

Na prostor kuchyně a obýváku navazuje venkovní terasa, od které lze interiér oddělit prostřednictvím velkých prosklených stěn s posuvným mechanismem. Za terasou se následně rozkládá svažitá zahrada, která překonává výškový rozdíl šesti metrů. Tento rozdíl byl řešen vytvořením teras, jež nejsou vzájemně propojeny schody, ale zatravněnými rampami. Okolní výsadba byla volena tak, aby měla architektura dostatečný severský ráz.

Foto: Matej Hakár

Obývací prostor s kuchyní a jídelním stolem