Z vepřína na stezku paměti. V Letech se rýsuje definitivní podoba památníku i expozice
Expozice budoucího památníku v Letech u Písku je poslední velkou zakázkou. Na jihu Čech se už staví, skončená je i architektonická soutěž.
Trvalo to neuvěřitelných osmdesát let. Většinu z nich tu stál vepřín, aniž by mnohým bylo jasné, co se na stejném místě před osmdesáti lety stalo. Politováníhodný stav někdejšího pracovního tábora v Letech u Písku se chýlí ke konci. Vzniku památníku, který má připomínat hrůzy druhé světové války, už nic nebrání.
Posledním pomyslným bodem, který bylo potřeba udělat, bylo vysoutěžení dodavatele expozice budoucího Památníku holokaustu Romů a Sintů. Dodá ji společnost Muzea Servis, která zde vytvoří vnitřní a venkovní prohlídku. Konkrétní podobu budoucí expozice zatím správce zdejšího areálu, tedy Muzeum romské kultury, neukázal. Něco málo ale přeci jen prozradil.
„Expozice uvnitř památníku bude multimediální. Bude se zaměřovat na předválečný život Romů a Sintů v Čechách, internaci v táboře a holokaust obecně. Pamatovat bude ale i na poválečnou dobu a připomínání nebo nepřipomínání válečných osudů Romů a Sintů,“ uvedla pro CzechCrunch mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Výstava by měla upomínat i na boj za to, aby se někdejší takzvaný cikánský tábor stal důstojnou připomínkou válečné nespravedlnosti. A že to byl boj skutečně dlouhý. První organizace sdružující Romy – Svaz Cikánů-Romů – se o památník snažila už v sedmdesátých letech. Tehdy tu byla obecní pastvina. Holokaust připomínal jen dřevěný kříž s trnovou korunou z ostnatého drátu, který byl vztyčen z iniciativy internované rodiny.
„Svaz byl pod tlakem vedení komunistické strany v roce 1973 zrušen a plány výstavby památníků zůstaly nerealizovány,“ uvádí Muzeum romské kultury. Komunisté chtěli na místě něco jiného, a tak tu v roce 1974 vznikl vepřín. Deset hal stálo v blízkosti někdejšího tábora a další tři haly, dostavěné na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, byly postaveny v půdorysu jihovýchodního cípu bývalého tábora.
Vepřín nakonec zůstal stát i po revoluci. Václav Havel tu sice v roce 1995 odhalil pomník, trvalo to ale až do roku 2018, než stát stále existující haly vykoupil a mohl se zde začít budovat památník.
Život v táboře, který byl předstupem k cestě do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, konkrétně do Birkenau, přiblíží expozice venkovní. „Bude se zabývat perspektivou pamětníků a jejich příběhy. Návštěvníci uvidí rodinné fotografie, záznamy vzpomínek nebo také část archeologických nálezů,“ uvedla Spielmannová.