Z vepřína na stezku paměti. V Letech se rýsuje definitivní podoba památníku i expozice
Expozice budoucího památníku v Letech u Písku je poslední velkou zakázkou. Na jihu Čech se už staví, skončená je i architektonická soutěž.
Trvalo to neuvěřitelných osmdesát let. Většinu z nich tu stál vepřín, aniž by mnohým bylo jasné, co se na stejném místě před osmdesáti lety stalo. Politováníhodný stav někdejšího pracovního tábora v Letech u Písku se chýlí ke konci. Vzniku památníku, který má připomínat hrůzy druhé světové války, už nic nebrání.
Posledním pomyslným bodem, který bylo potřeba udělat, bylo vysoutěžení dodavatele expozice budoucího Památníku holokaustu Romů a Sintů. Dodá ji společnost Muzea Servis, která zde vytvoří vnitřní a venkovní prohlídku. Konkrétní podobu budoucí expozice zatím správce zdejšího areálu, tedy Muzeum romské kultury, neukázal. Něco málo ale přeci jen prozradil.
„Expozice uvnitř památníku bude multimediální. Bude se zaměřovat na předválečný život Romů a Sintů v Čechách, internaci v táboře a holokaust obecně. Pamatovat bude ale i na poválečnou dobu a připomínání nebo nepřipomínání válečných osudů Romů a Sintů,“ uvedla pro CzechCrunch mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Výstava by měla upomínat i na boj za to, aby se někdejší takzvaný cikánský tábor stal důstojnou připomínkou válečné nespravedlnosti. A že to byl boj skutečně dlouhý. První organizace sdružující Romy – Svaz Cikánů-Romů – se o památník snažila už v sedmdesátých letech. Tehdy tu byla obecní pastvina. Holokaust připomínal jen dřevěný kříž s trnovou korunou z ostnatého drátu, který byl vztyčen z iniciativy internované rodiny.
„Svaz byl pod tlakem vedení komunistické strany v roce 1973 zrušen a plány výstavby památníků zůstaly nerealizovány,“ uvádí Muzeum romské kultury. Komunisté chtěli na místě něco jiného, a tak tu v roce 1974 vznikl vepřín. Deset hal stálo v blízkosti někdejšího tábora a další tři haly, dostavěné na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, byly postaveny v půdorysu jihovýchodního cípu bývalého tábora.
Vepřín nakonec zůstal stát i po revoluci. Václav Havel tu sice v roce 1995 odhalil pomník, trvalo to ale až do roku 2018, než stát stále existující haly vykoupil a mohl se zde začít budovat památník.
Život v táboře, který byl předstupem k cestě do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, konkrétně do Birkenau, přiblíží expozice venkovní. „Bude se zabývat perspektivou pamětníků a jejich příběhy. Návštěvníci uvidí rodinné fotografie, záznamy vzpomínek nebo také část archeologických nálezů,“ uvedla Spielmannová.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsOsud zdejšího místa připomenou ale také dvě torza, konkrétně haly číslo osm. I ty mají upozornit na to, jak nesnadné bylo z prostoru někdejšího romského pracovního tábora udělat důstojnou připomínku.
I přesto, že v památníku nyní probíhá stavba, v květnu se tu tradičně uskuteční setkání k uctění památky obětí. Táborem prošlo od srpna 1942 do srpna 1943 třináct set mužů, žen a dětí. Zemřelo tady přitom 326 osob, přičemž většinu obětí tvořily děti.
Návrh postavený na symbolice
Vysoutěžení expozice je poslední velkou zakázkou, která je podle muzea nutná k úspěšnému vybudování celého památníku. Společnost Muzea Servis dva výstavní projekty dodá za deset a půl milionu korun. Muzeum už na konci března podepsalo smlouvu o finanční podpoře s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. To dříve přislíbilo 2,6 milionu. Jinak je památník financován z fondů Norska a fondů EHP.
V Letech už skončila také demolice, a to v polovině letošního ledna. Areál byl tak předán právě Muzeu romské kultury. Vysoutěžená už je také stavba, tu dodá firma Protom Strakonice za bezmála sto milionů. Práce by měly trvat rok, to znamená, že památník by mohl být hotový příští rok v únoru. Budovány jsou nyní základy návštěvnického centra, ve kterém bude vnitřní expozice. V další fázi budou probíhat také terénní úpravy místa, kde má být expozice venkovní.
Předloni byly také vyhlášeny výsledky otevřené projektové krajinářsko-architektnické soutěže. Vyhrálo ji studio Terra Florida. To navrhlo do někdejšího prostoru tábora louku s květinami, podél které povede cesta. Tady si návštěvníci budou moci přečíst jména obětí. Měla by zde být také stezka paměti s hlasovými záznamy.
„Celý návrh je postavený na symbolice. Naším základním kompozičním prvkem je les, jeho vnitřní prostor, jeho hrana a volný prostor, který díky ní utváří,“ uvedl Jana Sulzera z ateliéru Terra Florida. Les má být také metaforou společenství Romů. Jeho nepřítomnost má vyjádřit nepřítomnost těch, kdo holokaust nepřežili. Zmíněné torzo někdejšího vepřína mají stromy postupně pohltit.
„Projekt získal vysoké hodnocení díky citlivému přístupu k tématu samotnému, ale i k okolní krajině, do níž bude památník zasazen. Jsme velice rádi, že se podařilo vybrat návrh, na kterém se porota jednoznačně shodla,“ uvedl ředitelka muzea Jana Horváthová. V čele komise byl architekt Josef Pleskot.