Z vojny utekl budovat logistickou firmu, kterou prodal a pak ji zachraňoval. Dnes Jan Rozlivka staví miliardový podnik
Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel Mailstepu
Když vás Jan Rozlivka provádí po rozlehlém skladu v pražských Horních Počernicích, zapomene, že by měl letos slavit padesátiny. Jakmile si nasadí výstražnou vestu, pozdraví kolegyni u turniketu a zamíří mezi tisíce krabic a stovky regálů, rozzáří se mu oči jako malému klukovi a nadšeně ukazuje, jak jeho logistické impérium zvané Mailstep roste. Brzy to bude už třicet let, co svou firmu zakládal, ale pořád si dobře fungujícího byznysu váží. Jednou ho totiž prodal a firma málem zkrachovala. Teď je Mailstep opět na koni a se silným investorem v zádech se chystá dobývat Evropu, přičemž v kolonce tržeb se blíží miliardová čísla.
Na první pohled jde o normální sklad, jakých je v Horních Počernicích na východ od Prahy spousta. Zboží tu skladují největší hráči tuzemské e-commerce scény, od Alzy přes Rohlík až po Pilulku. Je to však právě Mailstep, o němž není na veřejnosti tolik slyšet, ale má tu jeden z nejvíce velkorysých prostorů. Celkových 40 tisíc metrů čtverečních mu může závidět většina firem, obzvlášť ve chvíli, kdy některé části Mailstep naplní v několika patrech až po strop. Když mě Rozlivka plnými regály provádí, při vyhýbání se ještěrce navíc naznačuje, že za jednou ze stěn už se chystá další expanze.
U kávy ve své kanceláři, v níž se místo drahých obrazů či nejmodernějších vychytávek vyjímá na poctivém vykládaném stole historický psací stroj, pak Jan Rozlivka začíná vyprávět, jak jeho logistický byznys vlastně začínal. Dnes je z Mailstepu jeden z největších hráčů v oblasti takzvaného fulfillmentu, tedy služeb pro e-shopy, kterým zajišťuje kompletní logistiku od skladování produktů až po jejich doručení zákazníkům. Na začátku 90. let ale začínal jako klasická garážová firma s posíláním balíků.
„Já tehdy navíc musel narukovat, vojna ale pro mě byla utrpení. Někdo nám pak naštěstí poradil, že když už máme firmu a nějaké zaměstnance, zprostí mě služby, tak mě manželka z vojny vyreklamovala. Vydržel jsem tam pět měsíců a osmnáct dní, to si pamatuju přesně,“ směje se Rozlivka. Od té doby už byl naplno ponořen do podnikání, z něhož se nakonec vyklubal dnešní Mailstep. Začínali jako servis pro vydavatelské domy, které někde potřebovaly uskladnit své knihy a následně je rozesílat dál.
Zaměstnanec ve vlastní firmě
Nebylo to ale pouze o přesouvání balíků. Jan Rozlivka, který se do byznysového dobrodružství od začátku vrhl se svou manželkou Radkou a jejich tým se rychle rozrůstal, si našel specializaci v kompletní přípravě různých tiskovin, katalogů či magazínů. Uměl je vytisknout, zabalit do fólie a rozeslat. V Mailstepu tehdy koupili první vysokorychlostní balicí linku a zakázky se hrnuly. „Nakopla nás hlavně spolupráce s Reader’s Digest Výběr. Dnes už neexistuje, ale tehdy to byl obrovský fenomén. Rozesílali jsme více než 20 tisíc balíků denně, to bylo neuvěřitelné,“ vzpomíná Rozlivka.
Velké partnerství Mailstep uzavřel s Knižním klubem, dnešním nakladatelstvím Euromedia, kompletoval časopisy pro většinu vydavatelských domů, například tituly Elle nebo Esquire, a začal na sebe poutat pozornost. Bylo kolem roku 2000, když se na českém trhu snažil prosadit koncern MeillerGHP. Za ním akcionářsky stály rakouská a švýcarská pošta, ale jejich plán s obsazením tuzemského trhu příliš nevycházel. A tak přišli za Janem Rozlivkou, jestli nemá zájem spolupracovat. „Nabídli, že do Mailstepu vstoupí a rychle z něj udělají v balících, listovních zásilkách a katalozích evropského lídra. Říkal jsem si proč ne,“ krčí dnes rameny zakladatel Mailstepu.
Představa, že jeho firma díky vstupu silných investorů zrychlí a několikanásobně se zvětší, byla lákavá. V roce 2012 tak své byznysové dítě zahraničním investorům kompletně odprodal a zůstal ve firmě, kterou vybudoval, jako zaměstnanec. Podle Rozlivky spolupráce zpočátku fungovala dobře, ale pak se ukázalo, že když dva konkurenti evropského ražení vlastní jednu firmu, dříve nebo později se názorově rozejdou.
„Na to období si vzpomínám velmi dobře. V jednu chvíli jsem si začal připadat jako Zdeněk Svěrák ve filmu Vratné lahve, protože jsem si uvědomil, že do Mailstepu už nechodím rád. Tak jsem ho na pár let opustil,“ vzpomíná na složité rozhodování Rozlivka. Pracovně se sice od firmy odstřihl, ale pořád po očku sledoval, jak se jeho bývalým kolegům daří. Začlenění Mailstepu do koncernu se nevedlo zcela optimálně. Rozlivka však zdůrazňuje, že to byli naprosto féroví akcionáři a podnikatelé.
Stagnaci svého dítěte nicméně jako otec-zakladatel pochopitelně nemohl zpovzdálí jen tak sledovat, a tak se koncem roku 2014 s Austrian Post domluvil, že si Mailstep koupí zpět. „Jednání vyšla, a tak jsem od roku 2015 zpátky,“ říká již s úsměvem Rozlivka. Celou firmu tehdy obrátil vzhůru nohama a díky krizovému managementu ji dokázal během jediného roku vyvést z červených čísel zpátky do zisku. Otočení z mínus osmi do plus osmi milionů korun obrazně dvakrát podtrhne. „Od chvíle, co jsem se vrátil, jsme nikdy nebyli v červených číslech. Považuji za důležité, aby firma generovala zisk,“ dodává Rozlivka.
Po svém návratu ve firmě rozjel několik záchranných procesů a položil základy pro další rozvoj. Mailstep tehdy hospodařil zhruba na šesti tisících metrech čtverečních, dnes má ve skladech více než šestinásobnou plochu a s rozpínáním nekončí. Zaměřil se na kompletaci zmíněných tiskovin všeho druhu, balíkové služby včetně logistiky začal napojovat na internetové obchody a vydal se do zahraničí. Dnes už má přímé linky do velké části Evropy, balíky doručuje prakticky do celého světa a tržby Mailstepu se v loňském roce přiblížily půl miliardě korun. To je meziroční růst zhruba o sedmdesát procent.