Za půl roku utržil totéž, co Nvidia za půl dne. Přesto startup Cerebras hlásí: Jdeme jí sebrat byznys

Americký startup, který spolupracuje se skupinou G42 z Abú Dhabí, se chystá vstoupit na newyorskou burzu. A je kolem toho pozdvižení.

Luboš KrečLuboš Kreč

nvidia-cerebras-1

Foto: CzechCrunch

Nvidia versus Cerebras

0Zobrazit komentáře

Brzy to budou dva roky, co odstartovala mánie kolem umělé inteligence – OpenAI vypustilo do světa svůj nástroj ChatGPT v listopadu 2022. Od té doby je v investičním světě jasno, co je ta next big thing. Ostatně akcie výrobce čipů Nvidia za tu dobu posílily desetinásobně, zrovna ony totiž výpočetní výkon pohání. Nových firem z oboru ovšem na burzu od té doby moc nevstoupilo, proto se nyní zraky upírají na startup Cerebras, který navrhuje speciální AI procesory a neklade si menší cíl než sesadit právě Nvidii z trůnu.

Zakladatel a šéf Cerebrasu Andrew Feldman vystoupil na konci srpna před novináře, aby jim představil pár novinek včetně nástroje, jenž má startupům umožnit snazší přístup k výpočetnímu výkonu čipů jeho firmy. Ty jsou větší než populární procesory H100 od Nvidie, a proto – tvrdí Feldman a spol. – vhodnější pro činnost velkých jazykových modelů.

Když se jej reportéři zeptali, kolik vlastně chce ukousnout z tržního koláče, jemuž Nvidia s podílem 90 procent naprosto dominuje, bez váhání odpověděl: „Chci ho celý.“ A pak ještě podle listu New York Times dodal: „Nebo aspoň tolik, abych je naštval.“

Takové ambice se mohou zdát úsměvné při pohledu na výkony obou firem – zatímco Cerebras za letošní první půlrok utržil 136 milionů dolarů, pro Nvidii jsou to letos v průměru půldenní tržby. Ano, čtete správně, půldenní: od ledna do června totiž měla obrat 56 miliard dolarů…

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A ještě jedno srovnání. Cerebras letos při tržbách 136 milionů dolarů vygeneroval ztrátu 67 milionů dolarů, zatímco Nvidia vydělala v čistém 32 miliard dolarů. Na druhou stranu je třeba Cerebrasu přiznat podobně impozantní růst, neboť loni ve stejném období inkasoval necelých devět milionů dolarů.

Jenže za takto rychlým růstem (jakkoli miniaturním ve srovnání s kolosem, jehož chce připravit o byznys) je úzká spolupráce s koncernem G42 ze Spojených arabských emirátů. Dodávky čipů do Abú Dhabí představují 87 procent příjmů Cerebrasu a sama firma přiznala, že její závislost na blízkovýchodním partnerovi je potenciálním nebezpečím. A nejde jen o to, že to je obchodní závislost, ale G42 je i významný investor Cerebrasu.

Nic z toho by ale nemuselo odradit burzovní investory, kteří, jak to vypadá podle zpráv amerických médií, se na vstup Cerebrasu na burzu v New Yorku těší. Firma tento týden zveřejnila svůj prospekt – a jelikož i nadále platí, že cokoliv společného s umělou inteligencí je horké zboží, očekává se, že by společnost založená v roce 2016 mohla úpisem nasbírat až miliardu dolarů.

jensen-huang3

Přečtěte si takéNvidia letí. Za den její akcie připsaly rekordních 330 miliard dolarůNvidia letí. Za den její akcie připsaly rekordních 330 miliard dolarů, což je hodnota celého impéria LVMH

Cerebras s G42 spolupracuje už několik let, jeho čipy vyrábí tchajwanská společnost TSMC a emiráty se netají ambicí stát se klíčovým technologickým hráčem v regionu. V minulosti ale koncern čelil například vyšetřování amerických úřadů kvůli potenciálním kontaktům s čínskými státními firmami napojenými na armádu. Zároveň je ale mezi investory G42 i Microsoft.

Samotný Cerebras dosud od investorů nabral tři čtvrtě miliardy dolarů a jeho tržní valuace se pohybovala kolem čtyř miliard dolarů. Po vstupu na burzu se nepochybně zvedne, a to nejen kvůli zálibě trhů v AI – jde i o to, že nových firem na burzu vstupuje v USA na tamní poměry pořád málo, takže makléři jsou rádi za každý nový zajímavý přírůstek.

Postavit si solární panel na firemní střeše? Energetická soběstačnost láká, ale není pro každého

Banky jsou připravené poskytovat víc úvěrů na firemní investice do energií, chybí jim však silnější podpora od státu.

Marta PlecitáMarta Plecitá

„Strčíte drát do zásuvky a energie teče. Krize nám ale ukázala, že tomu tak nemusí být,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB. Podle něj firmy čím dál častěji uvažují o investici do energetické soběstačnosti, řeší u toho ale logický trojúhelník. Na jednom jeho vrcholu je cena energií, o které přemýšlely vždy. Před lety přibyl fenomén udržitelnosti. Tím třetím, který se stává evidentním až poslední dva roky, je bezpečnost dodávek a dostupnost zdrojů. Právě ta motivuje české firmy k intenzivnějšímu přemýšlení o tom, jak svou spotřebu energie dlouhodobě pokrýt, případně jak výrobu energie využít jako investiční příležitost.

Petr Manda byl společně s Markem Langem, místopředsedou Svazu moderní energetiky, hostem nového dílu podcastu BrandStories, který vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných společností a který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts, YouTube nebo v přehrávači výše

Pokud chce firma postavit fotovoltaickou elektrárnu pro vlastní užití, má podle Mandy cestu k úvěru poměrně snadnou. „Ekonomika projektu tam většinou dobře vychází a můžeme se opřít o to, že bude podpořena samotným podnikáním žadatele,“ vysvětluje vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.

U projektů postavených na záměru dodávat elektřinu pro volný trh už je posuzování složitější. Roli hraje řada proměnných – potenciál prodat elektřinu na volném trhu, cash flow firmy a také další zdroje pro uživení projektu a splácení úvěru. Hlavní otazník tvoří cena energie, která je těžko predikovatelná.

V energetice zažíváme komplexní změnu, největší za posledních sto let.

„Je složité dívat se do budoucnosti a vsadit na to, že projekt bude životaschopný. Tady by velice pomohla podpora z veřejných zdrojů nebo ze strany vlády. Budování obnovitelných zdrojů energie je v národním zájmu. V rámci Green Dealu jsme se zavázali k tomu, mít poměrně značný podíl obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu. A tomu je potřeba jít naproti,“ doplňuje Manda.

Nemá přitom na mysli jen fotovoltaiku, která převažuje, ale také například větrné elektrárny. Energie generovatelná z větru má svá specifika – vychází výhodněji z pohledu křivky výroby a spotřeby, složité jsou však povolovací procesy, a proto investice tímto směrem neplynou tak rychle, jak by podle jeho slov Česká republika potřebovala. 

Jeho názor podporuje i Marek Lang. „V energetice zažíváme komplexní změnu, největší za posledních sto let. Celý obor se proměňuje a je potřeba dělat to promyšleně, zejména ze strany státu. Pro fotovoltaické parky dnes neexistuje státní podpora, která by bankám snižovala rizika dlouhodobého financování. Hrozí tudíž, že se řada velkých projektů, se kterými stát teoreticky počítá, nakonec nezrealizuje,“ tvrdí. 

openai

Přečtěte si takéFOMO efekt v praxi: cena OpenAI se zdvojnásobilaFOMO efekt v praxi: hodnota OpenAI se za půl roku zdvojnásobila, z 90 miliard dolarů je 157 miliard

Oba hosté také hovoří o ESG kritériích v hospodaření firem – tedy o udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Shodují se na tom, že obojí z mnoha důvodů roste ve firmách na významu. „Začínají si uvědomovat, že pokud chtějí podnikat v dlouhodobém horizontu, musí své podnikání vést cestou udržitelnosti,“ zmiňuje Petra Manda z ČSOB.

Podle něj v dnešní době firmy ani nemají na výběr. „V momentě, kdy nebudou uvažovat udržitelně a snižovat svoji uhlíkovou stopu, mohou se ocitnout mimo hrací pole a stát se nekonkurenceschopnými,“ dodává. Banky v tom podle Mandy tvoří přirozené síto, stejně jako dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Aspekty spojené s ESG tak čím dál více pronikají do bankovních úvah při posuzování úvěruschopnosti konkrétních společností. Ty, které ESG kritéria ignorují, si přístup k úvěrům ztěžují, a dá se očekávat, že tzv. „zelené úvěry“ budou výhledově kapitálově zvýhodňovány. 

Co dalšího se dozvíte v novém díle podcastu BrandStories, který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts nebo na YouTube

  • Jakou roli hraje v dlouhodobém horizontu v energetice klimatická změna?
  • Jak je na tom v obnovitelných zdrojích Evropa v porovnání se Severní Amerikou nebo Čínou?
  • Proč je důležité se v dalším vývoji zaměřit na skladovatelnost elektřiny?
CC Native

Partnerem článku je ČSOB

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb