V egyptském Šarm aš-Šajchu začal COP27, tedy už 27. ročník celosvětové konference o změně klimatu pořádané OSN. Světoví lídři se na ní předhánějí ve slibech, jak ochrání planetu. Francouzský prezident Emmanuel Macron burcoval k přechodu od uhlí k alternativním zdrojům. Ačkoli se na Ukrajině válčí, což má dopady na ekonomiku i energetiku minimálně ve zbytku Evropy, nemáme podle něj obětovat své klimatické cíle. „Nesmí dojít na globální obnovu fosilních paliv,“ připojil se k němu německý kancléř Olaf Scholz. Problémem je už ale samotný Egypt, který konferenci hostí. A také fakt, že sponzorem velkolepé akce je celosvětový nápojářský gigant Coca-Cola, podle aktivistů jeden z vůbec největších světových producentů plastového znečištění.

Na akci, která se každý rok koná v jiné zemi, se pravidelně sjíždějí tisíce světových lídrů, politiků, aktivistů či novinářů, aby zde vyhodnotili současný stav životního prostředí Země a jednali o tom, jak předejít jeho dalšímu zhoršení vlivem rostoucích globálních teplot kvůli skleníkovým plynům v atmosféře. Aktuální konference má přitom hlavně navázat na úmluvy té loňské konané v Glasgow a přijít s praktickými implementacemi plánů, jak bojovat proti klimatickým změnám.

Přesněji řečeno – v největším skotském městě před rokem padlo zásadní rozhodnutí. A to udělat vše pro to, aby se Země neohřála o více než 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí. To je radikálnější cíl, než jaký stanovila Pařížská dohoda z roku 2016, která nepřekročení dané hranice pouze doporučila. Za klíčové navíc považovala dva stupně Celsia. Později ovšem vědci zjistili, že oteplení o dva stupně by bylo v mnoha ohledech katastrofální a v některých nevratné.

To vyžaduje také výraznou změnu dřívějších dílčích cílů jednotlivých zemí, které počínaje loňskem mají přicházet s aktualizovanými hodnotami každý rok, dokud nebudou stačit na to, aby se předešlo stanovené míře oteplení globálního klimatu.

Popsané záměry jsou pro letošní rok zvlášť velkou výzvou, jelikož dopady pandemie a ruské invaze na Ukrajinu značně zkomplikovaly energetickou situaci po celém světě. Ceny energií rostou, firmy dodávající fosilní paliva hlásí rekordní příjmy a některé země se kvůli krizi zčásti odvrací od dřívější zelené politiky. Čína a Spojené státy, dva největší producenti skleníkových plynů, přitom kvůli politickým sporům o otázkách klimatických změn přestaly komunikovat.

„Lidstvo má na výběr: spolupracovat, nebo vymřít. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevraždy,“ řekl v úvodním proslovu COP27 generální tajemník OSN António Gueterres. „Emise stále rostou, globální teploty stále rostou. A naše planeta se rychle blíží kritickým milníkům, kvůli nimž bude klimatický chaos nezvratný,“ pokračoval. Zmínil poté jak vztah USA a Číny, tak válku na Ukrajině, která podle něj skandálním způsobem odsunula boj proti klimatickým změnám do pozadí.

Jako jedno z hlavních témat identifikoval uzavření dohody mezi bohatými a chudými zeměmi pro odstoupení od fosilních paliv. Chudé ekonomiky by měly urychleně dostávat prostředky na snížení emisí a také aby se dokázaly vypořádat s dopady klimatických změn.

O důležitosti reparací pro země globálního jihu, který má relativně malý podíl na oteplování, ale nese jeho nejtěžší důsledky, se v souvislosti s COP27 mluví už déle. Podle analýzy společnosti Carbon Brief USA, Spojené království, Kanada a Austrálie v tomto ohledu ani zdaleka nesplnily svoje dřívější sliby nemajetným zemím poskytovat každoročně 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun). Nadace Billa a Melindy Gatesových včera oznámila, že malým zemědělcům v Africe i Asii pomůže na klimatické změny reagovat vyplacením celkem 1,4 miliardy dolarů v průběhu následujících čtyř let.

Obecně se COP27 označuje jako ročník, v němž bude zásadní jednat o implementacích kroků pro předejití dalšímu zhoršování klimatické krize. Klíčové přitom je, aby všechny země tento proces urychlily a byly ochotné podstupovat radikální kroky, kterým se dosud ve značné míře vyhýbaly. Například premiér Petr Fiala řekl, že Česko chce přistoupit k závazku do roku 2030 snížit nejméně o 30 procent emise metanu oproti roku 2020. Metan atmosféru otepluje několikanásobně rychleji než oxid uhličitý.

Aby bylo možné se vyhnout oteplení planety o 1,5 °C, svět musí do poloviny tohoto století dosáhnout uhlíkové neutrality – tedy stavu, kdy do atmosféry nepřidává žádné další skleníkové plyny. Už do konce této dekády je ale nutné emise snížit o polovinu oproti roku 2010.

Řada aspektů poněkud rozporuje serióznost těchto záměrů. Už začátkem října se z mnoha stran objevila kritika sponzorů letošní akce. Patří mezi ně totiž Coca-Cola, několik let po sobě vyhodnocená jako největší plastový znečišťovatel na světě.

„Coca-Cola sponzorující COP27 je čistý greenwashing,“ řekla Emma Priestland, koordinátorka nevládní instituce Break Free From Plastic, sdružující téměř dva tisíce organizací monitorujících odpad. U jednoho z největších světových výrobců nápojů samozřejmě nejde jen o samotný plastový odpad, ale také o masivní využívání fosilních paliv pro produkci obalů. Spolupráce klimatické konference s korporacemi, které mají problematickou environmentální politiku, je dlouhodobým problémem.

Letošní setkání má ještě jeden zásadní problém: místo konání. Zatímco na jedné straně Egypt hostí desetitisíce světových lídrů, ministrů, vyslanců, aktivistů, novinářů a dalších, na druhé stále drží podle odhadů americké neziskové organizace DAWN na šedesát tisíc politických vězňů. Severoafrická země, jíž vládne diktátor Abd al-Fattáh as-Sísí, podle informací Human Rights Watch také různými způsoby utlačuje mimovládní environmentální skupiny. 

Jak detailně popisuje článek serveru The Guardian, totéž platí pro všechny obyvatele Egypta, kteří by se pokusili zpochybnit politiku či environmentální status a přidružené aktivity země. U klimatických konferencí v minulých letech bylo prý standardem organizovat alternativní akce, které přímo zprostředkovávaly zkušenost chudých, nejvíce zasažených klimatickými změnami.

Kvůli cenzuře přitom téměř není možné se o situaci informovat v akademických či jiných studiích neschválených režimem. Mezi neakceptovaná témata podle reportu Human Rights Watch patří například průmyslové znečištění, nedostatek vody, poškozování životního prostředí spojené se stavbou, turismem nebo zemědělstvím a v neposlední řadě environmentální dopady vojenství. Na seznamu samozřejmě nechybí ani plastové znečištění či nadměrná spotřeba vody ze strany Coca-Coly. Vláda naopak dovoluje mluvit například o sběru odpadu, třídění nebo recyklaci.

V tomto kontextu se letošní konference rozhodla nezúčastnit například jedna z nejznámějších klimatických aktivistek Greta Thunbergová, která už v minulosti projevy politiků označila za plané řeči. Teď podle citace serveru The Guardian řekla: „COP se využívají hlavně jako příležitost pro světové lídry a mocné získat pozornost skrze mnoho různých typů greenwashingu.“ Minulý týden spolu s organizacemi Amnesty International či Climate Action Network podepsala petici žádající Egypt o propuštění politických vězňů.

Současný britský premiér Rishi Sunak podle informací agentury Reuters řekl, že se chce se Sísím setkat a projednat s ním propuštění známého aktivisty Alaa Abd al-Fattáha. Ten byl v roce 2019 už poněkolikáté uvězněn a delší dobu protestuje hladovkou, kvůli níž je v posledních dnech ve velice špatném zdravotním stavu, aktuálně přestal přijímat i vodu.

Přes tyto problémy je nicméně klimatická konference stále zásadní každoroční událostí, v rámci níž probíhají diskuze o mnoha tématech kolem stavu a záchrany životního prostředí. Mnoho z nich se také dostane do médií a oživí povědomí po celém světě. Ačkoliv Thunbergová stávající COP silně kritizuje, dodává: „Konference tak docela nefungují, pokud je ovšem nevyužijeme jako příležitost se mobilizovat.“

S přispěním ČTK.