Začaly komunitou pro ženy, teď vidí mentoring jako pomoc firmám. Femme Palette vyrostla na milionové tržby

Iva BrejlováIva Brejlová

femmepaletteStory

Foto: Femme Palette

Klára Holíková a Lucie Neumanová, zakladatelky platformy Femme Palette

0Zobrazit komentáře

Poznaly to na vlastní kůži. Samy si v kariéře prošly výzvami a usmyslely si, že by byl dobrý nápad vytvořit pro podobně smýšlející lidi prostor – a začít ženami. Lucie Neumanová a Klára Holíková odstartovaly platformu Femme Palette jako komunitu, ale došly s ní mnohem dál – dnes je z ní silný mentoringový program, jímž si prošlo 550 lidí, a zároveň fungující projekt s milionovými tržbami. Femme Palette chce ale růst víc. Platforma si teď našla firemní zákazníky v zahraničí a nakročila ke svým globálním cílům.

Říká se mu impostor syndrome, česky se překládá jako syndrom podvodníka. Vyjadřuje přesvědčení, že ač může být člověk třeba v práci na vysoké pozici, nemá správné kompetence a svými schopnostmi si ji nezasloužil. Tedy, že si ji nezasloužila. Spíš se totiž setkáte s označením syndrom podvodnice.

„To se opravdu hodně řeší,“ přitakává Lucie Neumanová, když hovoří o tom, s čím ženy do programu vstupují. „Většina holek, které se přihlásí, nějaký ten impostor syndrom mají. A uvědomují si to. Teď se o tom hodně mluví. Tak vědí, co to je. Takže si to můžou pojmenovat. A jak si to pojmenují, můžou na tom pracovat,“ říká.

Když máte dojem, že jste správná osoba na správné pozici, líp se vám vyjednává o platu. O dalších kariérních cestách. Nebo jste vůbec ochotnější do nějaké takové změny vůbec skočit. „V pracovním prostředí se ženy prostě chovají jinak než muži. Sama jsem si to vyzkoušela, a možná kdybych udělala něco jinak, rostla bych v kariéře rychleji,“ krčí rameny Neumanová.

Femme Palette přesně na takovém přístupu pracuje. Mentoringem tu už prošlo dohromady 550 lidí. Z toho 350 jen loni, což ukazuje, jak se v posledním roce platforma rozšiřuje. Celkem 40 procent z nich je přitom ze zahraničí. Globálních klientů je hned několik, za všechny například londýnská firma Sthree. Letos posílá do programu 30 účastnic, které se budou rozvíjet v dovednostech potřebných pro vedení lidí.

lucie-neumannova1

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Lucie Neumanová, spoluzakladatelka platformy Femme Palette

Slovo účastnic je tu jedním z důležitých momentů. Se zaměřením na ženy Femme Palette začínala. A i když stále tvoří významnou část takzvaných mentees, tedy těch, kteří čerpají inspiraci a znalosti svých mentorů, je vidět, že se přidávají i muži. Muži se ostatně do velké míry účastní i z druhé strany: celkem 40 procent mentorů tvoří právě oni.

„Jejich role je v rozvoji a empowermentu žen naprosto zásadní, takže čím víc mužů budeme mít v naší komunitě, kteří rozumí a pomáhájí ženám kolem sebe, tím lépe my naplníme naše poslaní,“ popisuje Klára Holíková.

Na druhý pokus. Klidně od nuly

Tržby Femme Palette v loňském roce přesáhly čtyři miliony korun, což znamená, že vyrostla skoro o třetinu. Rozšířila se na šest pracovníků a další čtyři, kteří jí s činností pomáhají na částečný úvazek. Služby Femme Palette už si vyzkoušely firmy Mews, Showmax, Donio, Storyous, a Livesport.

Pro firmy se platforma stala prostředkem, jak nechat své pracovníky růst. Z pohledu zaměstnanců je zas zajímavým firemním benefitem. „Já jsem mileniál. A hodně lidí v tom programu jsou mileniálové taky. Víme, že většina jich je mezi 25 a 35 lety. Lidé shání něco, co je bude naplňovat a bavit. Chtějí dělat něco, co bude mít pozitivní dopad na svět i na jejich psychiku,“ vysvětluje Neumanová.

Přeloženo do řeči mladších, či naopak starších: pokud se tito lidé ve své práci nebudou cítit naplněni, zkusí to prostě znovu. Klidně od nuly. Tedy ideálně si předtím o své budoucí kariéře něco zjistí. Femme Palette se jim přesně proto rozhodla nabídnout prostor, který je napojí systémem jeden na jednoho s někým, kdo už v dané oblasti zkušenosti má.

Inspirace od žen v mužském světě

Lucie Neumanová šest let působila jako marketérka a později designérka v různých amerických startupech v San Francisku. Během té doby se okolo ní točily myšlenky, které řešily rovné příležitosti pro ženy a muže, budování komunity a vzájemnou pomoc.

Až tehdy si uvědomila, že něco takového se skutečně týká i jí. A že je fajn mít komunitu, která vám s tím pomůže. Sama tehdy pracovala pro startup Springboard, kde pomáhala studentům dostat se do technických oborů, a tak obě myšlenky spojila dohromady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V San Francisku v té době studovala Klára Holíková. Měla už za sebou práci jako konzultantka ve společnosti McKinsey & Company, kde se seznámila se zakladateli startupu Bizmachine, kam se v rané fázi firmy přidala a vedla tým konzultantů. Jelikož, jak říká, většinu své pracovní kariéry strávila v consultingu a zbytek života hraním v rockové kapele, vždy se pohybovala spíše v mužském světě.

Když se tedy ve Spojených státech s Neumanovou potkaly, zrodil se nápad na Femme Palette. I Holíková chtěla čerpat inspiraci od žen a pomáhat jim v jejich kariéře tak, jak její neformální mentoři pomohli jí.

Femme Palette

Foto: Femme Palette

Tým Femme Palette

Femme Palette se otevřela světu v roce 2018. „Naše hlavní zaměření byl na začátku na networking. V komunitní platformě si lidé mohli naplánovat mezi sebou networkingové schůzky. Po čase jsme ale dostaly zpětnou vazbu, že by se lidé rádi setkávali na akcích. A tak jsme začaly organizovat různé networkingové a vzdělávací akce, kde jsme probírali témata jako nové technologické obory, leadership, udržitelnost, diverzita a mnoho dalších,“ popisuje Neumanová.

První rok šlo spíš o nadšenecký projekt. Komunitní akce spoluzakladatelky organizovaly v angličtině, čímž přilákaly spoustu expatů a ty, kdo vyhledávají multikulturní a různorodé prostředí. Paradoxně spousta členek platformy vůbec nevěděla, že jde o český projekt. Přesto se mezi nimi rozšířila natolik, že když se nedávno Neumanová vrátila do Česka, našla tu silnou komunitní síť i pro sebe.

Teď je druhým největším trhem Femme Palette Velká Británie a třetím Spojené státy. Svůj potenciál ale vidí globální. Prozatím tedy především evropský. „Myslím, že pomoc potřebují hlavně ženy v Evropě, ve Spojených státech je kromě toho pro nás relativně velká konkurence,“ popisuje Neumanová. Představou zakladatelek je vytvořit světovou platformu, která bude pomáhat lidem s kariérou pomocí osobního přístupu.

Až nás to překvapilo

Zmiňovaný impostor syndrome je jen jednou z ukázek, proč se Femme Palette zaměřila na ženy. Ovšem těch příkladů, které tu řeší, je mnohem víc. Slyšeli jste třeba o reverzním mentoringu? To je ten, kde je mentor mladší než mentee. Takže ten se může zlepšit třeba ve svých digitálních dovednostech.

Už si tu ověřili, že mentoring může mít na kariéru obrovský vliv. Například jedna z účastnic programu se během šesti měsíců dokázala přeorientovat z pozice HR na designérku. Jindy lidé přicházejí s tím, že vědí, v čem a jak by na sobě mohli pracovat. S přesnou představou konkrétní oblasti, kterou by rádi vylepšili, mimochodem přicházejí především muži.

„Lidi se hlásí sami. Vlastně nás překvapilo, do jaké míry,“ říká Holíková. Ač totiž firmy vidí služby jako zajímavý benefit, v programech zatím firemní klienti tvoří jen 25 procent.

Najít svůj styl

Rok 2021 byl prý zlomový. Loni Femme Palette k mentoringu představila i coaching. Začala nabízet služby firmám a na podzim zorganizovala první konferenci, které se zúčastnilo přes 200 lidí. Pro příští rok ji chce o něco zvětšit.

Vedle toho platforma investovala do vývoje vlastního interního nástroje, který pomáhá s propojováním těch správných mentorů a mentees. Dosavadní práce v dokumentech Google nebyla při víc než tisícovce lidí – po pěti stech z každé strany – ani trochu udržitelná.

femme-palette-conference-2021-c-alexandra-siebenthal-8025

Foto: Femme Palette

Konference Femme Palette z roku 2021

Zaměření na ženy bude do velké míry zůstávat. Ač totiž třeba s nově nabytou manažerskou rolí můžou bojovat obě pohlaví, ženy prostě některé situace z mnoha důvodů musí řešit. „Jak budou týmem vnímány, jak si zachovat přátelský přístup ke kolegům, ale zároveň vybudovat autoritu,“ dává příklad Holíková.

„Byznys byl oblastí tak trochu vybudovanou muži pro muže, a proto si ženy stále ještě hledají svůj styl. Často mají kolem sebe vzor vedení jen mužský a je pro ně složitější zachovat svou přirozenost. Tedy nebýt ‚mužem v sukni‘ z hlediska stylu vedení, ale zachovat svou autenticitu,“ popisuje.

Říká, že se přesně o této problematice bavila se spoustou ženských manažerek a zakladatelek. „A je hodně, co okolo toho rozebírat. Obecně se ale ženy po nějakou dobu drží ‚mužského‘ stylu řízení, protože myslí, že ‚tak se to dělá‘, a následně vyhoří nebo jsou z toho unavené. Teprve když najdou svůj styl, můžou se uvolnit. A práce je najednou nevysává, ale baví,” uzavírá Holíková.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Jak se právě teď v Česku buduje byznys: Po dvou letech práce jsme zpět na začátku, říká zakladatel obchodu Správnej krám

Iva BrejlováIva Brejlová

fotoobchod-3_regularStory

Foto: Správnej krám

Mirek Lauš a Jana Laušová, kteří se společníky stojí za projektem Správnej krám

0Zobrazit komentáře

Kdyby se měl Mirek Lauš s dnešními znalostmi strefit do data, které je vůbec nejhorší možné k otevření úplně nového obchodu, nemohl by si vybrat lépe. Před zhruba dvěma a půl roky uvedl se svou manželkou a společníky do praxe nápad na otevření krámku s přírodní kosmetikou, s příběhem, lokálností, poradenstvím a vším, co by si k tomu dnešní zákazník mohl přát. O jednu pandemii, několik lockdownů a nespočet těžkých nocí později je zase zhruba tam, kde byl. „Nepočítejte s tím, že vás zachrání internet,“ říká dnes.

Rozhodli jsme se k mnoha příběhům úspěchů ukázat také jeden, který, jak zakladatelé projektu věří, možná úspěchem skončí – zatím je to ale spíš boj. Mirek Lauš právě proplácí poslední dlužné faktury. Jsou to ty, které od svých dodavatelů dostal v roce 2020. Je prosinec 2021, sedíme spolu nedaleko jeho práce, kde je vedle svého podnikání zaměstnaný na plný úvazek. Taková možnost – přestože zdůrazňuje, že ho práce baví – se ukázala jako jediná cesta, jak postupně umazávat dluhy.

„Jistě, seděli jsme s manželkou a bavili se o tom. Varianta rozprodat to a ukončit je strašně jednoduchá. Ale je tu vnitřní pocit, že jste nezkusili všechny možnosti to udržet. Chtěli jsme to vybudovat. A vybudovali. Neseděli jsme na zadku a rozhodli se něco pro to udělat,“ říká Lauš.

Neignorovali jsme data

Bavíme se v jednu z relativně mála chvil, kterou si vyhradil pro zařizování okolo projektu Správnej krám. Dohodli jsme se, že si budeme otevřeně povídat o přesném opaku příběhů, které se obvykle píší a kterých by se sám rád účastnil. A o financích, které vyžaduje rozjetí nového projektu v Česku. A to když se nestrefíte do té správné doby a když zákazníci nechodí podle vašich představ.

Lauš se splácením dlužných částek finančně dostává přesně do doby před dvěma roky. Je to bod, kdy je na nule a s čistým štítem, jak říká. Ve skutečnosti ona nula znamená zhruba jeden a půl milionu korun, které s manželkou a společníky vložili do otevření dvou obchodů s očekáváním, že teď začnou vydělávat.

„Nemám dojem, že jsme něco přehlédli. Neignorovali jsme data. Měli jsme čísla: jaká je cílovka, kolik lidí chodí kolem a jakou kdysi měly návštěvnost a tržby konkurenční projekty. Ukázalo se, že jsme absolutně mimo,“ popisuje.

správnej krám

Foto: Správnej krám

Správnej krám volí záměrně co nejlokálnější sortiment

Původním zdrojem toho, proč odhady nevyšly, je covid. Ale důvod dalších trýznivých měsíců, ve kterých vyjma vánoční sezóny doteď projekt přetrvával, je nové nákupní chování Čechů. To přišlo s pandemií, ale i přes téměř všudypřítomné opouštění jakýchkoliv pravidel s ní spojených stále neodchází.

Mirek Lauš si nestěžuje – věří, že jeho byznysový příběh bude mít dobrý konec. „Každý dnes ale otevírá e-shopy a slýchám to ze všech stran: nefunguje to tak, jak si myslíte,“ dodává však.

Dny s čistou nulou 

V prvním patře obchodního centra na okraji Prahy, v jednom z nejmenších zdejších prostor, je obchod, kde nenajdete zboží, které by nepocházelo od lokálních producentů z Česka nebo Slovenska. Ručně vyrobené mýdlo Hvězdný prach od Almara Soap. Čokolády Herůfkových nebo značky Steiner & Kovařík. Káva The Miners a řada dalších.

Jmenuje se Správnej krám. Má vyjadřovat mimo jiné to, že zboží tady je z přírodních surovin, s co největším podílem ruční práce, s ekologickým přístupem a ještě k tomu důrazem na design. Kdyby nákupní chování Čechů fungovalo podle předpokladů, přilákal by každý den alespoň tři desítky lidí, kteří by v něm utratili něco mezi 300 a 400 korunami. „Pak bychom se dostali na nulu. To bychom byli spokojeni,“ říká Lauš.

Krátce před Vánoci je jeho obrat i vysoko přes 150 tisíc korun. Jenže proti těm předchozím taková částka značně vystupuje. Jiné měsíce to bylo třeba 30 nebo 40 tisíc korun. A jsou dny, kdy tržby dosahovaly čisté nuly. Hovoříme přitom o tržbách, tedy o penězích, které zrovna proudí do pokladny obchodu. Náklady jako nájem, práce lidí, nebo i platby za objednávky zboží, přitom samy od sebe neklesnou.

Tři dny sám v obchodě

Mirek Lauš pracoval 15 let jako ředitel produkce v eventové agentuře. Po dlouhé době práce pro jednu firmu pro sebe hledal nový směr. V tu dobu už jeho žena Jana dva roky podnikala se svým kosmetickým studiem, a tak jim přišlo rozumné svoje síly spojit.

Jejich prvním projektem se stal Jannami, kombinující kosmetické ošetření (a zároveň v názvu jména členů rodiny) s místními zajímavými kosmetickými značkami. Koncept jim přišel jako dobrý nápad v době, kdy se lidé stále víc zajímají o původ, přírodní složky i ekologii. Jana Laušová navíc už svou klientelu měla.

Jannami umístili do pražských Vršovic. Jeho příprava, nájem, vybavení a nákup zboží vyšly na víc než tři čtvrtě milionu korun. Dalších asi 400 tisíc měli zakladatelé připravené jako rezervu, než na sebe začne vydělávat.

správnej krám

Foto: Správnej krám

Představy o fungování projektu Správnej krám se nestřetly s realitou

Obchod se rozjížděl zhruba podle představ – což odpovídá tržbám ve výši někde mezi 20 a 40 tisíci korunami měsíčně, postupně rostoucím až k 60 tisícům. Ale stále nebyly tak vysoké, aby pokryly náklady. „S tím jsme samozřejmě počítali,“ říká Lauš. Navíc dodává, každý správný byznysový příběh s úspěšným koncem vlastně začíná přesně takhle.

Jenže ne ty z druhé poloviny roku 2019. Dál už to zní dost podobně jako řada dalších: neočekávaný lockdown, nutnost zavřít salon a kupodivu možnost nechat otevřený obchod se sortimentem kosmetiky a drogerie. Ovšem pokud nechodí zákazníci, je jedno, jestli zůstává obchod otevřený. „Seděl jsem tři dny v obchodě. Nepřišla tam ani noha. Praha byla úplně vylidněná,“ vzpomíná Lauš.

Následující měsíce byly jako na houpačce. Nulovou návštěvnost střídala ta opatrná, prázdninové rozvolnění, když lidé jezdili méně do zahraničí, přineslo znatelnou úlevu a měsíční tržby kolem 100 tisíc korun. Obecně ale celý koncept fungoval jen málo. „Kosmetika je o tom, že ženy o sebe pečují. Když byly zavřené doma, ta potřeba zmizela. A my ještě trefili ten sortiment, který ženy prostě nutně nepotřebovaly,“ popisuje Lauš.

Drahá, ale zkušenost

Na začátku roku 2021 tak spoluzakladatelé přenesli koncept na e-shop. Jenže ani tady se začínající značce nezadařilo. „Všude si přečtete, jak e-shopy jedou. Jak se vše přesouvá do onlinu a vydělávají. Chytla nás naděje, že se zavřeným obchodem to zkusíme online a budeme šťastní. Ale realita je jinde. Nikdo vám už neřekne, že ta čísla, o kterých všude slyšíme, dělají jen ti největší, s největšími rozpočty, statisícovými částkami, které měsíčně na reklamu na internetu utrácejí,“ popisuje.

Data mu dávají za pravdu: podle čísel Asociace pro elektronickou komerci mělo ještě v necovidovém roce 2019 přesně 15 největších obchodů tržby ve výši 54 miliard korun. Tedy 70krát víc, než 22 tisíc těch nejmenších měřených dohromady. „Jedno procento největších e-shopů je aktuálně zodpovědné za více než 90 procent obratu celého trhu,“ potvrzuje Matěj Kapošváry, provozní ředitel společnosti Shopsys, jenž vyvíjí e-shopová řešení a e-commerce platformu .

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nepomohla ani profesionální agentura a s internetem se tak každý měsíc přichystaný finanční polštář tenčil o dvacet až třicet tisíc korun rychleji. „Situace roku 2020 nás stála 600 tisíc korun,“ vypočítává Lauš. V červenci peníze došly.

Prozatímním řešením se staly úvěry, půjčky od rodiny a známých – a přemýšlení, jak změnit koncept. Volba padla na daleko širší sortiment a otevření krámku v nákupním centru. Tak vznikl Správnej krám s nabídkou vína a místních delikates. A to byla dle slov Lauše „drahá, ale přeci jen zkušenost“.

správnej krám

Foto: Správnej krám

Rozšíření sortimentu pomohlo jen částečně

Změnilo se toho víc. Lauš si našel zmíněnou práci na plný úvazek, do obchodů místo něj šli najatí brigádníci a firma se snažila stále dál objednávat zboží u dodavatelů, aby obchody nezely prázdnotou, protože to nápadně odrazuje kupující. Tady pomohly dobré vztahy a skutečnost, že i čeští a slovenští výrobci zboží situaci sami moc dobře znali.

„Reálně jsem ztrátu ve Vršovicích vynahradil platem, který mám v práci na plný úvazek. Jinak jsem mohl sedět, žít s pocitem, že dlužím půl milionu dodavatelům, a modlit se, že mi pošlou příští měsíc zboží na příslib, že jim pošlu třetinu z dlužných faktur,“ popisuje Lauš.

Jenže i tady šly počty mimo. „Mysleli jsme si, že přece není možné, aby tam lidi nechodili. Že pokud ve Vršovicích projde kolem výlohy dvacet lidí denně a deset nakoupí, v obchodním centru projdou kolem stovky lidí. A není tedy možné, abychom z nich třicet nepřesvědčili k nákupu,“ popisuje Lauš.

Víc přemýšlet, méně snít

Nepřesvědčili. Od výpočtů se totiž podle něj nakupující lidé chovají znatelně jinak. Kolem obchůdku jich obvykle projde kolem 30 a nakoupí asi osm. Jednoduše tu totiž netráví tolik času jako dřív.

Pokud nepočítá Vánoce, tak ve chvíli, když už podle Lauše lidé do obchodního centra jdou, směřují výhradně tam, kam potřebují. A pak zas pryč. „Trpí obchod. Lidi se sem už nechodí koukat a neberou to jako zábavu na odpoledne, když je škaredé počasí. Tohle je realita a byznys plán neplníme,“ shrnuje.

Bylo to ztracené období. Byli jsme skoro dva roky marketingově mrtví.

Vánoční špička pro Správnej krám začala v polovině prosince. Tržby vytlačila na úroveň, kdy i obchod sám dokázal umazávat dluhy. Je to další naděje, ale jak bude pokračovat dál, teď nikdo nedokáže říct. Lauš se společníky plánuje, že jednou nabídnou vlastní řadu potravin – třeba Správnej čaj, Správnou paštiku nebo Správné víno. A opět tak rozšíří sortiment, což se naposledy vyplatilo.

Mirek Lauš má při vyprávění klidný hlas, všechna čísla v hlavě, plány na měsíce dopředu. I když ty z předchozích měsíců nevyšly, věří, že teď to bude jiné. Změny budou třeba. Víc přemýšlet. Méně snít. A dávat víc peněz do reklamy. To umožní ale jeho práce mimo podnikání, ze které vše teprve může financovat.

Ztráta z obchodů, která každý měsíc o desítky tisíc narůstala, je teď téměř na nule. Lauš tak s novým rokem říká, že začíná znova – tam, kde byl na začátku. Se zatím nevrácenými výdaji do otevření samotných obchodů ve výši zhruba jednoho a půl milionu.

„Bylo to ztracené období. Jsme otevřeni dva a půl roku a stále k nám chodí lidi, kteří o nás nevěděli. Obchod, který nedělá reklamu, je mrtvý. Byli jsme skoro dva roky marketingově mrtví. A to se stále ukazuje. My ale ještě žijeme,“ uzavírá.