Přesně tento druh záběrů se vám vryje do paměti. Ve speciální míse, vyplněné měkkou hmotou, je srdce napojené na hadičky. Nedá se říct, že leží. Naopak, silně poskakuje. Laikovi se až vnucuje pocit, že stačí jeden silnější pohyb a možná ze svého místa vyskočí. Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek ukazuje jedno z mnoha technologických řešení, která tam zachraňují životy.

„Tohle je schopné zachránit srdce, které by jinak nešlo použít. Tohle rovná se jeden zachráněný člověk. Je to naprostý unikát,“ popisuje s nadšením. Hovoří o srdci napojeném na takzvané perfusory. Ty orgán pročišťují a vyživují a jsou schopné prodloužit na dvojnásobek dobu, kdy je schopen být mimo tělo.

Co se týče technologií zaměřených na tento důležitý orgán, má jich zařízení v nabídce víc. Třeba biologicky kompatibilní srdce, což je zcela umělé zařízení vytvořené tak, aby jej tělo neodmítalo. „Je to mimochodem vedlejší projekt zbrojního výzkumu,“ dodává Michal Stiborek.

IKEM má i řadu dalších vymožeností, které ho řadí k technologické špičce v oboru. 3D zobrazení a tisk orgánů, který pomáhá s přípravou na operace. Brýle na virtuální realitu určené k témuž. Nebo také řadu obyčejně znějících aplikací, které zachraňují neméně lidských životů. Tady má IT oddělení velké jméno.

Funguje v něm 56 zaměstnanců s různorodým zaměřením. Od těch, kteří mají na starosti provoz systémů, podporu koncových uživatelů a vývoj, až po pracovníky, kteří řeší podporu vědeckých projektů. O tom, jak je IT důležité k chodu superspecializovaného pracoviště v Česku a největšího transplantačního centra v Evropě, přišli jeho zástupci vyprávět na akci Innovation Heroes.

***

Innovation Heroes je událost představující technologie, které už teď zlepšují životy. Další její vydání se uskuteční 23. listopadu v Kampusu Hybernská od 16 hodin a řeč bude o smart cities a hlavním městě.

Jak se inovuje v Praze? Jak umělá inteligence podporuje přirozený tep metropole? Jak se díky datům budeme v budoucnu v Praze pohybovat? Jak vznikají a jak se realizují nápady, které posouvají metropoli do budoucna? A jaké novinky můžeme čekat a jak se do inovačního procesu lze zapojit?

Odpovědi přinese právě další akce Innovation Heroes. Mezi jinými vystoupí Lenka Kučerová z prg.ai, Bob Kartous z Pražského inovačního institutu nebo Jaromír Beránek, předseda Výboru pro IT a Smart City ze zastupitelstva Prahy. Více informací najdete na facebookových stránkách události, vstup je zdarma.

Videozáznam z události Innovation Heroes o IKEMu najdete na konci článku. Podívejte se na srdce bijící mimo tělo v čase 1:15:40.

***

Co s těmi brýlemi?

Když kdysi přinesl na jednání s ředitelem IKEMu šéf zdejšího IT Petr Raška brýle na virtuální realitu, jeho nadřízený nechápal jejich smysl. „Ptal jsem se ho, co budeme střílet,“ říká s úsměvem Stiborek. Jenže místo střílení ve videohře ředitel instituce objevil, jak je ve virtuálním prostředí na základě dat možné zobrazit celý orgán.

To znamená, že se chirurg před zákrokem může podívat do míst, která by bez zařízení jen odhadoval. „Vidí, jak je orgán zásoben krví. Umí si spočítat, jakou část z něj tvoří nádor. Takže třeba v případě jater může dopočítat, jaká část jich musí zůstat,“ vysvětluje Stiborek.

Metoda 3D zobrazování je tu od té doby oblíbená. Nejde přitom jen o virtuální prostory. Zároveň je jejím vedlejším efektem skutečnost, že lidé, kteří sem přijdou darovat vlastní ledvinu, s ní také odcházejí – ovšem coby se suvenýrem vytištěným 3D tiskem v náručí.

„Lékař se ve třech dimenzích seznamuje s konkrétní ledvinou a je schopen provést operaci výrazně šetrněji k dárci,“ vysvětluje Stiborek. S 3D tiskem tu začali v roce 2018. Pilotní projekt zahrnoval konkrétní ledviny dárců, teď už ale tisknou i další orgány. Ledvin se tu vyrobí asi pět měsíčně, všechny si dárci odnášejí po operaci domů.

A tohle, tohle umí fotit

Základem technologií v péči o pacienty tu ale vlastně jsou daleko prozaičtější projekty. IKEM se pyšní několika aplikacemi, které poskytuje úctyhodnému množství lidí. Aktuálně má v péči přes pět tisíc pacientů, kteří žijí s funkčním transplantovaným orgánem. Mnoho z nich jsou podle Stiborka mladší lidé, kteří rozumí chytrým aplikacím, a toho ústav využívá.

Jedna z aplikací tak pacientům po transplantaci připomíná nutnost pravidelného braní léků a učí je hlídat si laboratorní parametry. Další funguje jako elektronická distribuce čekací listiny pro transplantační týmy, která umožňuje vybrat ideálního příjemce orgánu, ale přitom neprozrazovat citlivé informace. A pak je tu aplikace zScanner, jejíž největší benefit je podle šéfa IT IKEMu Petra Rašky skutečnost, že umí fotit.

Sestry tak vlastním telefonem můžou vyfotit například rány ošetřovaných osob a přenášet jejich snímky bezpečně do informačního systému ke kartě pacienta. Aplikace je vydaná jako open-source a je k dispozici i pro ostatní zdravotnická zařízení.

Další aplikace zCase pak vylepšuje komunikaci mezi záchrannou službou a nemocnicí, takže jsou doktoři na pacienta lépe připraveni. A právě tento nástroj je ukázkou toho, jak se IT zaměření IKEMu dostává daleko za zdi zdejších budov.

„Prokázalo se, že výsledky zákroků jsou lepší. Lékaři si je sdílí. A když viděli z jiných zdravotnických zařízení, jaké výsledky projekt má, chtěli jej taky. Stal se z toho standard,“ doplňuje Stiborek. Podle něj se zCase používá v rámci Prahy i v mnoha dalších městech České republiky.

IT firma jménem IKEM

Stejný směr prokázala místní cennost, kterou je informační systém. „Udržuje strukturované informace o pacientech v takové podobě, která umožňuje s nimi dále pracovat,“ vysvětluje Raška. Zde se systému říká Zlatokop a jeho zárodek vznikl už okolo roku 2003.

„To už bylo jasné, že počítačové systémy IKEMu hromadí data a nikdo v nich nemůže nic najít,“ vysvětluje David Hačkajlo, vedoucí Oddělení datového centra nemocnice. Tehdy za IT odborníky přišla jedna z doktorek s tím, že potřebuje najít dvacet lidí z celkem dvou tisíc pacientů. „Tenkrát jsme vykopali ten zlatý poklad z hromady dat a mnoha zpráv,“ dodává Hačkajlo.

Dnes je systém základem pro každodenní práci specialistů v IKEMu. Ačkoliv jej vyvinuli IT odborníci zdravotnického zařízení, začíná fungovat jako produkt technologické firmy. Zájem o něj mají mimo jiné v Liberci, v pražské Nemocnici Na Homolce nebo ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí taktéž v Praze.

„To, co je na tom ovšem asi nejzajímavější – a to ještě úplně neumíme využít – je skutečnost, že systémy shromažďují pacientská data. Jsme poměrně úzce zaměření. A kdybychom uměli správně data digitalizovat zpětně před rokem 2003, byli bychom schopni dělat spoustu prediktivní činnosti,“ dodává Stiborek.

Tedy z pohledu konkrétního příkladu: u každého pacienta jsou tu schované cenné informace o tom, jak se jeho zdravotní stav vyvíjel po každém zákroku i lékařském postupu po libovolné době, kdy se tu o něj starali. Pokud by měl počítač dostatečné množství takových dat, mohl by předvídat, jak se bude nemoc u dalších lidí vyvíjet podle jejich současného stavu, případně navrhovat další postup. „A to je další poklad,“ shrnuje Stiborek.

***

Další nápady sbírá IKEM také na největším zdravotním hackathonu ve střední Evropě s názvem European Healthcare Hackathon, který se koná v listopadu.