Ve spojitosti s elektromobilitou se často hovoří o čistších městech. Onou čistotou je běžně myšleno méně emisí, ovšem v Brně by měly být díky elektromobilitě ulice zbavované nejen emisí, ale i skutečného odpadu v popelnicích a kontejnerech. Město tento týden nasadilo do akce vůbec první elektrický popelářský vůz v České republice, který by tichým provozem neměl při ranním sběru odpadu nikoho rušit.

Elektrifikace se dotýká nejen sektoru osobní mobility, ale ve velkém začíná promlouvat také do oblasti užitkových a nákladních automobilů. Elektrické tahače dodává na trh hned několik výrobců, přičemž někteří svou technologii koncipovali i pro potřeby technických služeb.

Příkladem takové automobilky je švédské Volvo, které v roce 2018 představilo elektrický popelářský vůz FE Electric. Stroj za dvanáct milionů korun zakoupila také odpadová společnost města Brno, firma Sako, která jej ve středu poprvé vyslala do ulic.

Podle náměstka primátorky města Petra Hladíka je sice pořizovací cena takového automobilu podstatně vyšší než cena klasického popelářského vozu poháněného konvenčním dieselovým pohonem, přesto by se městu jeho pořízení mělo vyplatit. Investice by se díky levnějšímu provozu měla navrátit do několika let.

Důvodem je zdroj energie, kterou je elektrický popelářský vůz poháněn. Ta by totiž měla pocházet z fotovoltaických panelů, kterými Sako osazuje své objekty a kterých by mělo do budoucna jen přibývat.

Baterie vozu lze nabít za dvě hodiny. Jejich plná kapacita vystačí na 200 kilometrů, při teplotách okolo -10 °C se pak dojezd smrskne přibližně na 70 kilometrů. Optikou potřeb běžných řidičů se jedná o velmi malou porci, nicméně běžná osmihodinová směna popelářského vozu je plná zastávek a popojíždění, takže by ani v zimě nemělo docházet k tomu, že baterie Volva budou vybité na půli cesty.

„Typický popelářský vůz najede měsíčně přes 2 000 kilometrů a spálí 450 litrů nafty. Elektrický vůz nevypouští žádné emise a nebude zapáchat v ulicích spálenou naftou. Nebude tak obtěžovat ani kolemjdoucí, ani obsluhu vozu,“ řekl Hladík s tím, že mezi další benefity popelářského vozu poháněného elektřinou patří jeho tichý provoz.

Vůz dokáže vyprázdnit jak klasické popelnice, tak i kontejnery, přičemž za jeden den sveze až 13 tun odpadu. Na tichý provoz si budou muset zvykat obyvatelé brněnských čtvrtí Židenice, Slatina a Černovice. Časem by se však mohly dočkat i další lokality, protože město plánuje nákupy dalších elektrických vozidel.

Mělo by se jednat jak o klasické elektromobily, tak i stroje poháněné vodíkem. Sako má totiž v úmyslu postavit zařízení pro ukládání přebytečné energie právě do vodíku. Tu společnost vyrábí spalováním odpadu, přičemž nyní vyrábí kolem 60 až 80 gigawatthodin elektřiny ročně. Výstavbou dalšího kotle by se však mělo toto množství téměř zdvojnásobit. Fotovoltaika by tuto produkci měla do pěti let doplnit přibližně 43 GWh za rok, takže provoz vozů poháněných elektřinou dává smysl.

Hladík ostatně předpokládá, že s rozvojem technologického zázemí pro výrobu energie se bude vozový park postupně měnit. Pohánět nové vozy bude buď elektřina z baterií či vodíku, nebo plyn, který bude vyrábět městská bioplynová stanice. Nad naftovými vozy ve službách Brna se tak pomalu, ale jistě začínají stahovat mračna.

Více elektřinou poháněných vozidel by mělo v budoucnu posilovat také flotilu tamní MHD. Dopravní podnik Brna již začal testoval několik elektrobusů, žádné však neměly potřebný dojezd. Kvůli dramaticky se měnící situaci na trhu s elektřinou a energiemi město začalo s podnikem řešit možnost rozvoje trolejbusové sítě s využitím výhod parciálních trolejbusů, které dokážou část cesty jezdit mimo elektrické vedení.

Důvodem rozvoje elektromobility je i dotační politika Evropské unie. Zatímco v minulých letech podporovala i nákup autobusů na plyn, v budoucích letech už bude podporovat pouze elektromobilitu.

S přispěním ČTK.