„Na čem frčí manažeři v roce 2024? Číslem jedna nejsou ani antidepresiva, ani anxiolytika, koks už vůbec ne. Hitem číslo jedna jsou léky na hubnutí a diabetes,“ napsal na svůj účet na LinkedInu podnikatel Petr Stuchlík, který aktuálně stojí za startupem Corrency. Zatímco velmi populární lék Ozempic stát omezil, jiné značky jsou na vzestupu.

Ozempic hledalo na internetu ještě v roce 2021 jen pár zasvěcených. Od doby, kdy ho celebrity používají, aby se vešly do o číslo menších šatů, po něm ale pravidelně pátrají i Češi. Jenže zatímco za hranicemi lék slouží i k léčbě obezity, v tuzemsku je schválen jen pro diabetiky. Přesto se evidentně dostával i k pacientům, kteří tuto anamnézu nemají.

Vzhledem k tomu, že Ozempic měl na pultech výpadek, přistoupilo ministerstvo zdravotnictví k jeho omezení. Preskripce byla dovolená pouze těm, pro koho je lék určen, tedy diabetikům. „Je důvod se domnívat, že je předepisovaný i v jiných indikacích,“ uvedla tehdejší ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Pro toho, kdo si chce lék zaplatit na svoje náklady, tak recept napsat nelze.

To ale neznamená, že by o něj nebyl zájem. Ostatně proto Stuchlík svůj příspěvek na LinkedIn napsal: oslovil ho kamarád, jestli by lék neuměl sehnat. „Nemám informace o tom, že by předepisování Ozempicu a dalších léků bylo nějak masivně zneužíváno,“ říká však předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. V ordinaci má asi dva tisíce pacientů a prý se nesetkal s tím, že by ho o předepsání někdo žádal. Může to být i proto, že si lidé našli náhradu. Podobný nárůst počtu vydaných balení, který měl před lety Ozempic, dnes totiž de facto kopíruje jeho bratr.

Rybelsus je lék určený na léčbu diabetu stejně jako Ozempic, oba mají původ v dánské firmě Novo Nordisk, rozdíl je ovšem v tom, že první se podává injekčně, zatímco Rybelsus je v tabletách. Ještě v roce 2020 na českém trhu nebyl, o rok později se vydaly tři tisíce kusů. V roce 2022 to bylo o více než tři desítky tisíc víc a loni atakoval neuvěřitelnou hranici sto tisíc vydaných balení. Letos ji překonal, a to i přesto, že číslo 104 756 vydaných balení platí pouze k 15. srpnu. Státní ústav pro kontrolu léčiv přitom v číslech nerozlišuje, jestli si lék proplácí pacient sám, což by znamenalo, že nemusí mít potřebnou indikaci, nebo je nějak krytý pojišťovnou.

Rostou ale i další. Saxenda, opět lék od stejného výrobce, který se ovšem cíleně používá také na hubnutí. V roce 2020 se léku vydaly bezmála čtyři tisíce balení, o rok později to byl dvojnásobek a v roce 2022 skoro 35 tisíc kusů. Rekordu dosáhla Saxenda právě loni, kdy se jí vydalo více než sedmdesát tisíc kusů. Letos je skoro na stejném čísle už v polovině srpna. Obezita v Česku ale tímto tempem neroste.

A pak je tu slavný Ozempic. Pokud se u něj podíváme na konkrétní čísla, pak se ho v roce 2020 v Česku vydalo bezmála 67 tisíc kusů. O rok později už to bylo 122 tisíc a v roce 2022 okolo 170 tisíc. Pak ale došlo k omezení preskripce, a tak se číslo na čas ustálilo. Zato letos v pouhé polovině dubna bylo už vydáno 136 tisíc kusů.

V budoucnu by každopádně měly na pultech přistát i další léky, které by stejně jako Saxenda byly na předpis také pro léčbu obezity. „V poslední době se na trh chystá léčivý přípravek Mounjaro KwikPen, který je určen pro pacienty s diagnózou diabetes mellitus 2. typu a obezitou,“ říká Lukrécie Sophie Vojáčková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Dodává, že většina těchto přípravků podléhá centralizované registraci, takže jsou schválené ve všech členských státech Evropské unie zároveň. To ovšem neznamená, že jsou pak na všech trzích dostupné. Lék Wegovy, což je právě Ozempic ve variantě, která se užívá k léčbě obezity, na českém trhu vůbec není.

Odborníci dlouhodobě varují, aby lidé braní těchto přípravků konzultovali se svými lékaři. Často totiž mohou mít nežádoucí účinky. „Nelze říct, že by tyto léky nebylo možné k léčbě obezity používat, protože je tak používá půlka světa, ale celá řada lidí lék špatně toleruje. Má po něm zažívací potíže, nejrůznější těžkosti, pocity na zvracení a podobně,“ vysvětluje Šonka.

Ozempic i Rybelsus využívají účinnou látku semaglutid, který způsobuje, že má člověk menší hlad, respektive cítí se sytý. Je to především díky tomu, že žaludek se vlivem látky pomaleji vyprazdňuje. Kromě nevolnosti, zácpy a zvracení ale může přijít také únava a závratě. Saxenda je postavená na jiné látce, jde o liraglutid, účinky, stejně jako ty nežádoucí, jsou ale stejné.

Mnozí navíc varují před tím, že jakmile uživatel lék vysadí, přijde jojo efekt. „Nejsem specialista na léčbu obezity, ale obecně z výzkumu těchto léků vyplývá, že člověk sice zhubne, ale po jejich vysazení začne zase přibírat. Není to tedy tak, že se vyléčíte a máte klid,“ uvádí Šonka. K tomu všemu je potřeba přičíst, že pořídit si tyto léky vyjde pěkně draho. Měsíčně vyjdou zhruba na tři tisíce korun, v závislosti na dávce, kterou člověk potřebuje, se ale jejich cena může vyšplhat výš.