Proč vymýšlet kolo, když už to udělal někdo před námi? Šárka Bočková se společně s keramikem a výtvarníkem Karlem Dufkem ohlédli do minulosti, aby znovuobjevili metodu zavlažování, kterou využívali už zemědělci čínské dynastie Chan dvě stě let před naším letopočtem. A začali vyrábět keramické nádoby, které využívají principy distribuce vody k rostlinám díky fyzikálním zákonům. Jejich společnost Zahradní Olla nyní podpořila Kofola úvěrem v řádech statisíců korun.

V roce 2018 začala zahradnice Šárka Bočková navštěvovat kurz permakulturního designu pořádaný Akademií permakultury, která šíří povědomí o tom, jak udržitelně přistupovat k přírodě, zemědělství a životnímu prostředí. Tam se dozvěděla o starověké metodě zavlažování pomocí hliněných nádob. Její genialita spočívá v jednoduchosti, kterou nepřekonají ani ty nejvychytanější moderní technologie.

„Princip, na kterém řízené zavlažování pomocí hliněné nádoby funguje, je velmi prostý. Dochází k němu díky fyzikálním zákonitostem a vlastnostem hlíny, tedy materiálu, ze kterého je nádoba vyrobena,“ vysvětluje Šárka Bočková, která byla možnostmi hliněných nádob natolik fascinovaná, že se rozhodla v této oblasti začít podnikat.

Hliněnou nádobu stačí umístit až po hrdlo do zeminy a naplnit vodou. Voda pak začne dělat to, co je jí v tomto případě přirozené – vzlíná skrze stěny nádoby do okolní zeminy a tím ji zvlhčuje. Když se kolem nádoby vysadí rostliny, vycítí zdroj vody a jejich kořenový systém se začne kolem nádoby ovíjet.

Foto: Zahradní Olla

Zavlažování pomocí hliněných nádob sahá hluboko do historie zemědělství

„A potom již vlásečnicovými kořínky jednoduše sají vodu přímo ze stěny nádoby. Díky tomu má rostlina tolik vody, kolik potřebuje, a přesně tehdy, kdy potřebuje,“ dodává Šárka Bočková. O tomto typu zavlažování se psalo již v čínské knize Fan Šeng-č‘ šu, která se datuje přibližně dvě stě let před naším letopočtem a která pojednávala například o smíšené výsadbě plodin, významu střídání plodin, ale právě také o různých technikách zavlažování.

Během staletí se informace o efektivním zavlažování rozšířily z Číny do světa a v 70. letech minulého století chtěl této metodě navrátit slávu australský biolog a ekolog Bill Mollison, který je považován za zakladatele permakultury, tedy systému pro navrhování trvale udržitelných zahrad, farem, ale i lidských obydlí, vodních ploch či výrobních procesů.

Po svém vlastním objevu začala Bočková rozvíjet myšlenku zavlažovací technologie s keramikem Karlem Dufkem a v roce 2020 založili v Krnově firmu Zahradní Olla. Olla je totiž španělský název pro tento typ závlahy. O dva roky později se zúčastnili startupového akceletárotu Green Light, kde získali třetí cenu a cenu publika.

Velkou předností zavlažovací nádoby totiž není jen péče o rostliny. Ale především snížení spotřeby vody nutné pro zavlažování. „Podle typu rostliny od 60 do 90 procent oproti klasické povrchové zálivce,“ vysvětluje Karel Dufek.

Mezi dalšími benefity vyjmenovává omezení výskytu plevele – malé rostliny se totiž z nádoby nedokáží kvůli nerozvinutému kořenovému systému napájet – a také snížení plísňových onemocnění rostlin, jelikož nehrozí jejich přemokření, či minimální uhlíkovou stopu, kterou za sebou taková nádoba zanechává. Projekt se tak čerstvě rozhodla podpořit společnost Kofola.

„Pro starobylou a naprosto revoluční technologii zavlažování pomocí hliněných nádob jsme se jednoduše nadchli. Nejen proto, že s ní přichází rodáci z Krnova, odkud pochází i Kofola. Ale hlavně z toho důvodu, že jde o velmi efektivní způsob distribuce vody rostlinám, který se přizpůsobuje jejich potřebám,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel Kofoly.

Foto: Zahradní Olla

Nádobu stačí zakopat do zeminy, naplnit vodou a rostliny vysadit v její blízkosti

Zavlažovací nádoby mohou posloužit městským a komunitním zahradníkům a permakulturistům, ale také běžným zahrádkářům i drobným pěstitelům. S jejich pomocí lze ale vytvořit i samozavlažovací modulový systém pro větší plochy, čehož by Kofola ráda využila. „Ve skupině Kofola bychom tento princip efektivního nakládání s vodou rádi vyzkoušeli na bylinkových polích, která obhospodařuje náš výrobce bylinných čajů Leros,“ naznačuje plány Samaras.

Kofola poskytla krnovskému projektu úvěr v řádech statisíců korun. A aby nastartovala další rozvoj tohoto udržitelného podnikání, je připravena i na další investici v podobě odkupu podílů ve společnosti Zahradní Olla.

„Loni na jaře jsme byli frustrovaní, neboť jsme nezvládali uspokojit poptávku všech zájemců o naše produkty. Poskytnutý úvěr nám pomůže vytvořit si dostatečné zásoby na sezónu. Úplně stejnou hodnotu pro nás má know-how z různých oblastí obchodu, které díky spolupráci s Kofolou získáváme,“ doplňuje Bočková.