Zahradnice a keramik z Krnova obnovují starobylou metodu zavlažování, jejich nápad zaujal i Kofolu

Kofola podpořila rozvoj společnosti Zahradní Olla, která v Krnově vyrábí od roku 2020 keramické nádoby určené k šetrnému zavlažování rostlin.

olla-uvodni

Foto: Zahradní Olla

Zakladatelé Zahradní Olla Šárka Bočková a Karel Dufek

0Zobrazit komentáře

Proč vymýšlet kolo, když už to udělal někdo před námi? Šárka Bočková se společně s keramikem a výtvarníkem Karlem Dufkem ohlédli do minulosti, aby znovuobjevili metodu zavlažování, kterou využívali už zemědělci čínské dynastie Chan dvě stě let před naším letopočtem. A začali vyrábět keramické nádoby, které využívají principy distribuce vody k rostlinám díky fyzikálním zákonům. Jejich společnost Zahradní Olla nyní podpořila Kofola úvěrem v řádech statisíců korun.

V roce 2018 začala zahradnice Šárka Bočková navštěvovat kurz permakulturního designu pořádaný Akademií permakultury, která šíří povědomí o tom, jak udržitelně přistupovat k přírodě, zemědělství a životnímu prostředí. Tam se dozvěděla o starověké metodě zavlažování pomocí hliněných nádob. Její genialita spočívá v jednoduchosti, kterou nepřekonají ani ty nejvychytanější moderní technologie.

„Princip, na kterém řízené zavlažování pomocí hliněné nádoby funguje, je velmi prostý. Dochází k němu díky fyzikálním zákonitostem a vlastnostem hlíny, tedy materiálu, ze kterého je nádoba vyrobena,“ vysvětluje Šárka Bočková, která byla možnostmi hliněných nádob natolik fascinovaná, že se rozhodla v této oblasti začít podnikat.

Hliněnou nádobu stačí umístit až po hrdlo do zeminy a naplnit vodou. Voda pak začne dělat to, co je jí v tomto případě přirozené – vzlíná skrze stěny nádoby do okolní zeminy a tím ji zvlhčuje. Když se kolem nádoby vysadí rostliny, vycítí zdroj vody a jejich kořenový systém se začne kolem nádoby ovíjet.

olla-1

Foto: Zahradní Olla

Zavlažování pomocí hliněných nádob sahá hluboko do historie zemědělství

„A potom již vlásečnicovými kořínky jednoduše sají vodu přímo ze stěny nádoby. Díky tomu má rostlina tolik vody, kolik potřebuje, a přesně tehdy, kdy potřebuje,“ dodává Šárka Bočková. O tomto typu zavlažování se psalo již v čínské knize Fan Šeng-č‘ šu, která se datuje přibližně dvě stě let před naším letopočtem a která pojednávala například o smíšené výsadbě plodin, významu střídání plodin, ale právě také o různých technikách zavlažování.

Během staletí se informace o efektivním zavlažování rozšířily z Číny do světa a v 70. letech minulého století chtěl této metodě navrátit slávu australský biolog a ekolog Bill Mollison, který je považován za zakladatele permakultury, tedy systému pro navrhování trvale udržitelných zahrad, farem, ale i lidských obydlí, vodních ploch či výrobních procesů.

Po svém vlastním objevu začala Bočková rozvíjet myšlenku zavlažovací technologie s keramikem Karlem Dufkem a v roce 2020 založili v Krnově firmu Zahradní Olla. Olla je totiž španělský název pro tento typ závlahy. O dva roky později se zúčastnili startupového akceletárotu Green Light, kde získali třetí cenu a cenu publika.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Velkou předností zavlažovací nádoby totiž není jen péče o rostliny. Ale především snížení spotřeby vody nutné pro zavlažování. „Podle typu rostliny od 60 do 90 procent oproti klasické povrchové zálivce,“ vysvětluje Karel Dufek.

Mezi dalšími benefity vyjmenovává omezení výskytu plevele – malé rostliny se totiž z nádoby nedokáží kvůli nerozvinutému kořenovému systému napájet – a také snížení plísňových onemocnění rostlin, jelikož nehrozí jejich přemokření, či minimální uhlíkovou stopu, kterou za sebou taková nádoba zanechává. Projekt se tak čerstvě rozhodla podpořit společnost Kofola.

„Pro starobylou a naprosto revoluční technologii zavlažování pomocí hliněných nádob jsme se jednoduše nadchli. Nejen proto, že s ní přichází rodáci z Krnova, odkud pochází i Kofola. Ale hlavně z toho důvodu, že jde o velmi efektivní způsob distribuce vody rostlinám, který se přizpůsobuje jejich potřebám,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel Kofoly.

olla-2

Foto: Zahradní Olla

Nádobu stačí zakopat do zeminy, naplnit vodou a rostliny vysadit v její blízkosti

Zavlažovací nádoby mohou posloužit městským a komunitním zahradníkům a permakulturistům, ale také běžným zahrádkářům i drobným pěstitelům. S jejich pomocí lze ale vytvořit i samozavlažovací modulový systém pro větší plochy, čehož by Kofola ráda využila. „Ve skupině Kofola bychom tento princip efektivního nakládání s vodou rádi vyzkoušeli na bylinkových polích, která obhospodařuje náš výrobce bylinných čajů Leros,“ naznačuje plány Samaras.

Kofola poskytla krnovskému projektu úvěr v řádech statisíců korun. A aby nastartovala další rozvoj tohoto udržitelného podnikání, je připravena i na další investici v podobě odkupu podílů ve společnosti Zahradní Olla.

„Loni na jaře jsme byli frustrovaní, neboť jsme nezvládali uspokojit poptávku všech zájemců o naše produkty. Poskytnutý úvěr nám pomůže vytvořit si dostatečné zásoby na sezónu. Úplně stejnou hodnotu pro nás má know-how z různých oblastí obchodu, které díky spolupráci s Kofolou získáváme,“ doplňuje Bočková.

Švédsko objevilo vzácné zeminy stěžejní pro výrobu elektroaut i mobilů. Sníží tím závislost na Číně

Zásoby oxidů kovů, kterým se říká vzácné zeminy, má především Čína. Pro Evropu je nově nalezené ložisko příležitost.

Eliška NováEliška Nová

Volkswagen

Foto: volkswagen-newsroom.com

Vzácné zeminy se používají i při výrobě elektromobilů

0Zobrazit komentáře

Využívá je už skoro každý, málokdo o nich ale slyšel. Vzácné zeminy se uplatňují v různých odvětvích moderních technologií. Bez těchto prvků by neměl displej televize takový obraz a telefon by nevibroval. I proto je velmi dobrá zpráva, že Švédsko našlo jejich významné naleziště. Evropa by se díky tomu mohla osvobodit od závislosti na jiných zemích.

Mezi vzácné zeminy patří sedmnáct prvků z periodické tabulky jako yttrium, lanthan, cer, europium, terbium nebo erbium. Je po nich čím dál větší poptávka právě proto, že se používají v hi-tech odvětvích. Jde o optiku, elektroniku či automobilový průmysl, především pak v souvislosti s přechodem k elektromobilům. Své místo mají ale také v energetice, například při výrobě větrných turbín, i ve vojenském průmyslu.

Ložisko nyní objevila švédská státní těžařská společnost LKAB u města Kiruna na severu země. Dohromady se tady nalézá víc než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin. A to je poměrně dost. „V přírodě se většinou vyskytují v malých koncentracích, které jsou nevýhodné pro těžbu, jež je navíc vzhledem k používané technologii loužení spojena se značnou zátěží pro životní prostředí,“ uvedla pro CzechCrunch Světlana Kováčiková z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Vzácné zeminy se těží hlavně v Číně, v části nazývané Vnitřní Mongolsko. Významná naleziště mají v USA, v Jihoafrické republice, Brazílii a Indii. V Evropě se podle Kováčikové těžily jen v Rusku. Švédské naleziště má být největším evropským ložiskem. „S avizovanými zásobami, které jsou samozřejmě ve formě oxidů na nalezišti Per Geijer, by to pro Evropu byla výjimečná příležitost získat surovinovou nezávislost na těchto zemích,“ líčí vědkyně.

Nové ložisko vzácných zemin

Foto: LKAB

Nové ložisko vzácných zemin ve Švédsku

Milion tun je tedy sice dost, ve srovnání s ostatními jde ale pořád o ložisko menší. Pro představu – podle Geologické služby USA platí, že Čína má zásoby okolo 44 milionů tun, Vietnam 22, Brazílie 21, Indie bezmála sedm, Rusko 12, Austrálie okolo čtyř a USA a Grónsko jeden a půl milionu tun vzácných zemin. Další země pak pod milion.

Přesto nemusí být všem dnům konec a LKAB už zkoumá, kde by mohla být další naleziště. „Společnost se zmiňuje také o slibných výsledcích v okolí Gallivare, což je jižně od Kiruny, a proto má značný význam i další průzkum ostatních perspektivních lokalit na Baltském štítě,“ uvádí Kováčiková.

Podle ní by v Evropě mohla být ekonomicky zajímavá naleziště ve Finsku, Norsku, případně také v Grónsku, což jsou oblasti, které mají stejnou geologickou stavbu. Sloučeniny vzácných zemin jsou ale také ve Velké Británii, Irsku, Španělsku nebo Portugalsku, nejde ovšem o takové množství, aby měla jejich těžba finanční přínos.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a pro ovzduší,“ komentoval nález generální ředitel firmy Jan Moström. Co se vztahu k životnímu prostředí týče, jde především o to, pro které výrobky jsou kovy potřeba. S některými se totiž počítá při přechodu na obnovitelné zdroje.

Samotný proces těžby vzácných zemin podle odbornice Akademie věd ale zas tak šetrný není. „Produkuje se při něm toxický odpad, vždy je tak třeba vážit pro a proti. LKAB se zabývá primárně těžbou železné rudy a avizuje těžbu vzácných zemin jako vedlejší produkt. Plánují také stavbu nového průmyslového parku a slibují výzkum nových a šetrnějších technologií,“ uvádí Kováčiková.

Vzácné zeminy coby součásti permanentních magnetů z neodymu, železa a boru najdete v reproduktorech i motorech elektroaut. Pomocí oxidů ceru jsou leštěna čelní skla, zrcátka i čočky, využití mají i u hybridních vozů, kde jsou součástí baterie. Svou roli mají i při výrobě laserů. I proto se očekává, že po těchto kovech v příštích letech stoupne poptávka několikanásobně. Do roku 2030 by mohla být podle odhadů dokonce pětinásobná. Podle Kováčikové má perspektivu intenzivnější využití stávajících nalezišť, zapojení nových technologií a také recyklace.