Záloha na PET lahve. Online supermarket Košík.cz prodává vratné plastové lahve Mattoni, aby se z nich mohly vyrobit nové
Zaveďme zálohy na plastové lahve. Právě takové řešení často padá v debatě, jak zamezit nadměrné spotřebě plastových obalů, které huntují planetu, a společnost to začíná stále více řešit. Plošné zálohování PET lahví v Česku sice zavedeno není, ale to nezastavilo online supermarket Košík a výrobce minerálních vod Mattoni, aby právě vratné a zálohované lahve vyzkoušeli.
Na Košík.cz tak mohou zákazníci nově nakoupit zálohované PET lahve určené k opakované recyklaci, což znamená, že je při příštím příjezdu kurýra vrátí, podobně jako to nyní mohou činit s papírovými taškami. Košík a Mattoni chtějí při své pilotní spolupráci uzavřít tzv. cirkulární smyčku PET lahve, na jejímž konci bude recyklace a výroba nové PET lahve s vysokým přídavkem recyklátu.
„V rámci našeho projektu Budoucnost bez obalu hledáme nové typy udržitelných obalů pro všechny druhy zboží. V případě nápojů se však ukazuje jako nejlepší cesta změna způsobu nakládání se současnými obaly, aby se minimalizoval jejich dopad na životní prostředí,“ popisuje motivaci Tomáš Jeřábek, generální ředitel Košík.cz, který u online prodeje vidí výhodu právě v pohodlném zpětném odběru obalů přímo z domácností.
Tři koruny za lahev
Jelikož v České republice nejsou zálohované PET lahve běžné, chce si nejprve Košík s Mattoni celý proces vyzkoušet a ověřit si, zda o něj budou mít zákazníci skutečně takový zájem, jak naznačují průzkumy. Součástí projektu je i speciální edice lahví, které Mattoni připravila – jsou z 80% recyklovaného PETu, mají světle zelenou barvu a záloha na ně bude činit tři koruny.
„Nápojový průmysl má unikátní možnost stát se plně udržitelným, plně cirkulárním, a my ji chceme využít. Plastové lahve vnímáme jako cennou surovinu, kterou lze mnohonásobně opakovaně recyklovat,“ říká Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.
Šéf největšího distributora nealkoholických nápojů ve střední Evropě je zastáncem centrálně řízeného systému vratných záloh, který funguje například v Německu, Chorvatsku nebo Finsku. Právě ten podle Pasqualeho dokáže zajistit kompletní recyklaci lahví, jež nyní často končí na skládkách nebo přírodě. Podle Mattoni jde o případ každé třetí PET lahve.
„Chtěli bychom, aby se nám v rámci pilotu vrátilo přes 90 % lahví,“ uvedl při představení nového systému Tomáš Jeřábek. Také v Košíku jsou přesvědčeni, že v centrálně řízeném systému vratných záloh je budoucnost – i proto, že zavedení vratných lahví jen jednou firmou na trhu nedává dlouhodobý smysl. Pilotním programem s Mattoni si chce Košík ověřit, jak by mohl systém fungovat i pro další produkty včetně plechovek.
V praxi bude vše fungovat poměrně jednoduše, a to jak u zákazníka, tak u výrobce, respektive prodejce. Zákazník, který si na Košík.cz zakoupí zálohovanou PET lahev Mattoni (světle zelenou barvu bude mít i ikonická orlice na etiketě, kde bude i logo Košík.cz), ji bude moci při dalším závozu kurýrovi odevzdat. Bude muset být prázdná, nezmačkaná a s víčkem, přičemž na oplátku získá svou zálohu, tedy tři koruny, zpět ve formě kreditů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsKošík pak vrácené PET lahve odveze ve speciálním boxu zpět k dodavateli, který zajistí recyklaci. „Systém zpětného odběru v současnosti využíváme také u jednodruhových papírových sáčků při nákupu potravin a ekodrogerie,“ doplňuje Jeřábek, podle něhož si o vratné zálohy na plně recyklovatelné PET lahve řekli sami zákazníci. Ti si oblíbili i právě jednodruhové papírové sáčky, do kterých loni začal Košík odsypávat vážené potraviny a také drogistické zboží.
Největším paradoxem je podle Košíku i Mattoni aktuálně u recyklovaných a znovuvyužívaných PET lahvích skutečnost, že recyklát je stále dražší než čistý PET. „Recyklát je zatím stále bohužel dražší než nový PET, což je absurdita dnešní doby. Ale věřím, že je to jen aktuální stav, který se bude postupně měnit,“ vysvětluje Andrea Brožová, tisková mluvčí Mattoni 1873.
Podle Tomáše Jeřábka z Košíku je aktuálně recyklovaný PET dražší o 30 až 50 procent, což je „něco, co nedává logiku, a chceme to změnit“. Jeřábek tento stav přirovnal k situaci, kdy by například ojeté vozidlo stálo více než nové. Stejně jako Mattoni nicméně věří, že se to bude postupně měnit.
V Mattoni jsou obecně přesvědčeni, že zmíněný zálohový systém dříve nebo později přijde i do České republiky, byť návrh nové odpadové legislativy, kterou nyní začne projednávat parlament, se zavedením centrálně řízeného systému vratných záloh prozatím nepočítá. Mattoni s odvoláním na studii iniciativy Zálohujme.cz, jíž je spoluzakladatelem a dalšími členy jsou například VŠCHT nebo Institut cirkulární ekonomiky, tvrdí, že zavedení takového systému by snížilo dopad na životní prostředí o 28 procent.
„Například by to znamenalo, že by se neuváděl na trh nový PET, zálohované lahve by se nepohazovaly v přírodě a celý systém by byl samofinancovatelný. Zavádět zálohový systém jednou firmou nedává smysl, ale chceme si v tomto pilotním projektu s Košíkem ověřit, zda o to lidé mají zájem,“ dodává Andrea Brožová.
Z recyklátu znovu vyráběné plastového lahve však nejsou jediným řešením. Například v Německu vedle toho fungují i znovuplnitelné lahve z odolnějšího plastu, které jsou rovněž zálohované, ale v nich Mattoni budoucnost nevidí. „Aby se ten plast dal znovu vymýt, musí v něm být až čtyřikrát více PETu,“ popisuje Andrea Brožová.
Místo 30 gramů PETu v jedné lahvi je tak potřeba dát 120 gramů, což znamená, že je výroba na plast náročnější. Navíc pak tento systém podle Brožové nefunguje ani v tom ohledu, že by bylo potřeba, aby se dala odolnější znovuplnitelná PET lahev otočit v desítkách. „Jenže to nefunguje. Po třech čtyřech otočeních se lahev obouchá a poničí a musí se stejně sešrotovat,“ dodává Brožová s tím, že i v Německu využívání těchto lahví v posledních letech klesá.
„Znovuplnitelné lahve se ukazují stále jaké více ekonomicky a ekologicky neudržitelné. Zároveň je u nich problém v hygieně. Potenciální problém představuje jakákoliv miktrohlinka, navíc když zákazník lahev použije na cokoliv jiného, například na mléko, je už pak znovu pro vodu nepoužitelná,“ dodává Brožová.