Odrazovali mě, že škol je prý dost, říká ředitelka gymnázia, kde se učí IT i well-being

„Český stát neřeší problémy ve školství s předstihem, ale až když vzniknou,“ vysvětluje Markéta Fibigerová, spoluzakladatelka 1. IT Gymnázia.

0Zobrazit komentáře

„Měla jsem děti na základní škole a byla jsem frustrovaná při srážce se systémem. Člověk by řekl, že se od 90. let věci posunou – jak ve fungování škol, tak v přístupu k dětem. Na naší škole se snažíme o to, aby to nebyla přípravka na život, ale aby na ní studenti život skutečně žili,“ říká Markéta Fibigerová, ředitelka pražského 1. IT Gymnázia, v podcastu Crunch.

Vystudovaná pedagožka se téměř 20 let věnovala profesi programátorky v rodinné firmě, když zatoužila mít „vlastní produkt“. Inovativní střední škola, kde budou studenti připravováni hlavně na budoucnost, kde bude devět hodin týdně věnováno informatice, matematice a digitálním technologiím a kde se budou žáci intenzivně zaměřovat také na svůj well-being a pohyb na rozlehlé školní zahradě, se Markétě Fibigerové zdála jako dobrá cesta.

Soukromé gymnázium v pražských Satalicích společně s kamarádkou z dětství Markétou Tuhou otevřela před čtyřmi lety. Kromě toho, že velká část výuky je věnována digitální gramotnosti, škola také vyniká tím, že na ní učí lidé z praxe. „Čistokrevného pedagoga tam nemáme žádného – jsou to lidé z oborů, kteří se snaží do školy přitáhnout obsah, jenž je reálný a teď ve společnosti rezonuje. Také si zveme odborníky na témata, když si nejsme jistí v kramflecích, například ke kryptoměnám,“ vysvětluje Fibigerová.

Podle ředitelky IT školy je lidí z praxe, kteří by chtěli jeden den v týdnu učit a dál zůstávat pracovat ve svém oboru, hodně. Zákon o pedagogických pracovnících relativně čerstvě umožňuje vyučovat i lidem bez pedagogického vzdělání (pod podmínkou, že si do tří let doplní pedagogické minimum). „Na jiných školách ale není obvykle prostředí, prostor ani chuť lidi z praxe zvát, což je hrozná škoda,“ tvrdí pedagožka-programátorka. O tom, jak se na škole učí, jsme na CzechCrunchi popsali například zde.

V Česku se věci neřeší strukturovaně, s předstihem a na základě dat. Problémy se hasí, až když vzniknou.

I jako soukromé gymnázium musí škola v Satalicích zasadit výuku do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, které určuje ministerstvo školství. Od září budou platit nové rámce, které budou klást mnohem větší důraz právě na výuku informatiky. Fibigerová je ale překvapivě příliš kladně nehodnotí.

„Stát jde dobrým směrem, když chce tuto oblast posilovat. Na druhou stranu, když si pročtete kompetence, které mají studenti získat po jedné hodině informatiky týdně, jak to na běžných gymnáziích bývá, vyjde vám, že z nich mají být linuxáři, kyberspecialisté nebo správci databází. Pro běžné střední školy je nemožné tohle zvládnout,“ poukazuje na paradoxy v rámcových vzdělávacích programech.

marketafibigerova

Foto: CzechCrunch

Markéta Fibigerová, spoluzakladatelka a ředitelka 1. IT Gymnázia v Praze-Satalicích

Srážkám se státním systémem, například při jednotných přijímacích zkouškách organizovaných Cermatem nebo maturitách, se ředitelka věnovala mimo jiné na svém blogu, na základě kterého si ji pozval na schůzku bývalý ministr školství Vladimír Balaš (STAN). „Hrozně jsem se těšila, s čím přijde, a on mi začal vysvětlovat, jak to má těžké a že z každé skříně padá nějaký kostlivec. Od roku 1989 tu máme pomalu třicátého ministra školství, tak co se může skutečně změnit, když se tam takhle střídají?“ popisuje Fibigerová.

Když před pár lety s úředníky řešila založení své školy, v Praze platila téměř stopka na vznik nových s odůvodněním, že nejen v hlavním městě, ale i v celé České republice je vzdělávacích kapacit dostatek. „Tady se věci neřeší strukturovaně, s předstihem a na základě dat. Problémy se hasí, až když vzniknou. Demografická křivka například hovořila úplně jasně, dávali jsme ji do žádosti o akreditaci na jednu z prvních stran, a přesto nám ji zamítli,“ tvrdí Fibigerová.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

  • V čem jsou podle Fibigerové soukromé školy znevažované?
  • Proč nevychovává budoucí ajťáky?
  • Jak na 1. IT Gymnáziu vypadá vysvědčení?
  • A co se na českém školství zlepšuje?

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Na gymnáziu začala se špičkovou vědou, dostala se na top univerzitu. Na studium jí ale chybí miliony

Snem Terezy Przeczkové je studovat rakovinné buňky a pomoct v zápase se zákeřnou nemocí. Věnovala se tomu už na střední škole.

Luboš KrečLuboš Kreč

terStory

Foto: archiv Terezy Przeczkové

Studentka Tereza Przeczková

0Zobrazit komentáře

V nejnovějším žebříčku nejlepších vysokých škol světa se na devátém místě umístila britská University College London. A právě na ni během jara přijali devatenáctiletou maturantku opavského gymnázia Terezu Przeczkovou, která se nyní ve veřejné sbírce snaží sehnat dost peněz, aby do Británie mohla v září vyrazit. Její dosavadní přístup ke studiu, ale vlastně i k životu je inspirativním příběhem mladé studentky, která až nečekaně odhodlaně kráčí za svým cílem – být mezinárodně úspěšnou vědkyní.

Když si člověk prochází, co všechno ve svých devatenácti letech už Tereza Przeczková stihla, snadno by jej mohla stihnout trudomyslnost (a někoho možná naštvání, že to je určitě takový ten typ nesmírně ambiciózního člověka, který druhé chtě nechtě uvádí do rozpaků). Považte…

Už v 17 letech nastoupila na stáž do oddělení membránového transportu na Fyziologickém ústavu Akademie věd, kde se věnovala výzkumu, který by mohl pomoct s vývojem léků na diabetes či hypertenzi. Opakovaně se účastnila studentských vědomostních olympiád a při studiu na gymnáziu zvládla absolvovat i předmět o buněčné biologii na olomoucké univerzitě. Je držitelkou několika Mezinárodních cen vévody z Edinburghu a probojovala se do celostátního finále soutěže Středoškolák roku 2023 i 2024.

Hraje závodně volejbal, věnuje se crossfitu a je mistryní Evropy i světa v mažoretkovém sportu. Také o sobě říká, že zdolala všechny turistům přístupné tisícovky v Moravskoslezských Beskydech, odkud pochází. A relativně nově se dala na… vzpírání. Ano, čtete správně. Na londýnské univerzitě mají elitní vzpěračský tým, takže by se znalost práce s činkami mohla hodit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Londýně by se měla věnovat oboru, který je v době mohutného pokroku na poli genových terapií nesmírně perspektivní: biomedicína. „Na UCL bych se chtěla konkrétně zaměřit na výzkum rakoviny a její molekulární podstaty, právě tamní vědci jsou jím proslulí,“ píše Przeczková v úvodu své sbírky na platformě Donio. Cílem je získat prostředky aspoň na start studia v Británii, kde po vystoupení země z Evropské unie dramaticky zdražilo školné. V jejím případě jde o celkovou částku zhruba 1,5 milionu korun za jeden rok.

Žádosti o stipendia jí nevyšly a ani půjčky nejsou možné, ale jak řekla pro CzechCrunch: „Nevzdávám se a hodlám bojovat dál.“ Jejím akademickým snem je dostat se do týmu profesora Roba de Bruina, který zjistil, že rakovinné buňky si vyvinuly jedinečné mechanismy, jak se rychle dělit, a tak vyvíjí terapii, která by to uměla zastavit. „Věřím, že práce s týmy laureátů Nobelových cen mě posune na světovou úroveň,“ má jasno rodačka ze Štěpánkovic, která má v tuto chvíli vybráno něco přes 200 tisíc korun.

Její odhodlání a to, že se snaží vybrat od veřejnosti prostředky na studium, které si rodina zatím nemůže dovolit, připomíná příběh o něco starší Báry Cihlové. Ta si podobnou cestou vybojovala místo na Oxfordu – v roce 2021 její „kampaň“ oslovila Tomáše Čupra, který jí školné a náklady na život pro první rok na slovutné univerzitě zafinancoval. Dodnes jsou v kontaktu.

A kdyby to náhodou Tereze Przeczkové nevyšlo? Plán je prý jasný: „Nepodaří-li se vybrat dostatek financí tak, abych v září 2024 na UCL mohla nastoupit, budu žádat o takzvané deferred entry a ke studiu bych nastoupila za rok v září 2025. Dobu mezi tím bych využila pro získávání potřebných financí.“