Denně tam zavítá 170 milionů lidí, jde o jeden z patnácti nejnavštěvovanějších webů světa, je populárnější než Netflix nebo Amazon a dlouhá léta byl – tak jako řada dalších portálů pro dospělé – obestřen tajemstvím. Teď se ale spolumajitelé a šéfové portálu Pornhub rozhodli poprvé promluvit – útoků, kritiky a výtek vůči jejich byznysu už bylo tolik, že jim prý nic jiného nezbylo.

Feras Antoon si chtěl tím domem splnit sen. Obří kýčovité sídlo s jedenácti koupelnami budoval pro sebe, svou ženu a dvě děti. Ulici, kde monumentální vila na okraji kanadského Montrealu vyrostla, se říká Mafia Row. To protože tam historicky žila spousta mafiánů včetně legendárního kmotra Vita Rizzuta. Rezidenci potkal loni v dubnu vpravdě gangsterský osud – kdosi ji do základů vypálil.

Podle všeho šlo o vzkaz jejímu majiteli, šestačtyřicetiletému Antoonovi. Jenže ten s mafiány nemá nic společného (nebo se o tom alespoň neví). Potomek syrských imigrantů má ale i bez zločineckých konexí množství nepřátel – je totiž šéfem, spoluzakladatelem a spolumajitelem slavného pornografického webu Pornhub. A ten je poslední více než rok pod palbou.

Děti, násilí, pomsta

„Chci na něj radši zapomenout,“ řekl teď v ojedinělém rozhovoru pro magazín Vanity Fair, který přinesl obsáhlý profilový článek o Pornhubu. Na mysli měl svůj dům, i když na ty poslední měsíce by možná nejraději zapomněl také. Ale popořadě. Všechno začalo v prosinci roku 2020 komentářem deníku The New York Times, jehož autor Nicholas Kristof obvinil Pornhub, že vydělává na zneužívání dětí, násilném sexu a nelegálním videu.

„Je nesmysl tvrdit, že bychom tolerovali nebo dokonce podporovali nelegální obsah. Jde to i proti logice, nedávalo by to smysl morálně a ani byznysově,“ odmítl nařčení šéf Pornhubu. Článek ve vlivném médiu nicméně rozpoutal sérii událostí, které – pravděpodobně – vygradovaly žhářským útokem na Antoonův dům loni v dubnu.

Ten byl paradoxně v době požáru na prodej, protože se jej kvůli špatnému PR a problematickým sousedům Antoon rozhodl prodat tři dny předtím, než ho kdosi zapálil. „Mělo to být místo, kterým si splním sny, jenže místo toho jsem cítil jen špatnou karmu. Tak jsem to chtěl prodat,“ svěřil se pro Vanity Fair.

Antoon i jeho kolega David Tassillo jsou sice opatrní, ale naznačují, že za žhářstvím stáli jejich zapálení kritici z řad náboženských radikálů. Policie sice oficiálně nikoho nevypátrala, určité indicie ale existují. Hodně aktivní po článku v The New York Times začala být skupina Traffickinghub, která vyvíjela veřejný tlak, aby se pornostránky nejlépe zavřely. Její zástupci mimo jiné vypovídali podobně jako Antoon s Tassillem i před kanadskými zákonodárci.

Zakladatel Traffickinghub pár dní před požárem napsal na Twitter: „Spalte je na troud!“ Někteří fandové zveřejňovali snímky domu s poznámkami typu „Kéž mu to shoří“. Nikoho se ovšem nepodařilo dopadnout. Ovšem ti, kteří v médiích a na sociálních sítích Pornhub napadali, měli blízko ke krajně pravicovým, bigotním náboženským kruhům, které mají hlavně v USA relativně silnou pozici mezi republikány.

Blízko k nim má i dnes už bývalý novinář The New York Times, který to celé rozpoutal, což mu později část kolegů vyčetla. Jak ale připomíná autor textu ve Vanity Fair Adam Gollner, k něčemu to všechno bylo. „Tak či onak, nezpochybnitelným výsledkem Kristofova článku a kampaně, která se následně spustila, je, že Pornhub zlepšil ochranné prvky a něco podobného zvažují i další podobné weby. Zpětně vzato je šokující, že průmysl, který se potýká s tak citlivým obsahem, neměl přísnější pravidla nastavená už dávno.“

Změny na poslední chvíli

Jde o to, že až do roku 2020 bylo možné na Pornhub nahrávat obsah bez důkladné registrace, teď už je k tomu potřeba ověřená totožnost. Dlouho firma také zanedbávala kontrolu a mazání problematického obsahu typu dětského porna nebo intimních záběrů, které někdo zveřejnil proti vůli jejich účastníků, typicky kvůli pomstě.

„Už před článkem v The New York Times jsme ročně dávali přes deset milionů dolarů na boj s tím, co se popisuje. Byly to výdaje na software, lidi, kteří moderují obsah, právní rozbory,“ brání společnost MindGeek, která Pornhub provozuje, její další spolumajitel Tassillo. A doplňuje, že je hloupost si myslet, že by chtěl, aby lidé jeho web vnímali jako ideální místo pro zveřejnění kompromitujících videí. „To přece nedává byznysový smysl. Vždyť by si z nás potom neutahovali ani v sobotní televizní show!“

Takže ho soudní spory, které proti Pornhubu rozjeli bojovníci proti pornografii i některé oběti vyděračských videí, trápí? „Ano, jako podnikatele mě to samozřejmě zlobí, musím tomu věnovat pozornost. Ale že by to bylo něco, co nás položí? Ne, toho se fakt nebojím… Bude se nám dařit, budeme prospívat směrem k ještě větší známosti naší značky.“ A jak by značku definoval, ptá se Vanity Fair. „Nový Playboy!“

Pornhub dnes sídlí v šestipatrové budově v Montrealu, pobočky má ještě v několika dalších městech po světě a pracuje pro něj zhruba tisíc lidí, převážně programátorů, techniků a obchodníků. Společnost drtivou většinu obsahu, který je na jejím webu k nalezení, nechává na třetích stranách včetně zástupů amatérů. Jelikož je privátně držená, nezveřejňuje své ekonomické výsledky, detaily Antoon a Tassillo nerozkryli ani při aktuálním rozhovoru, nicméně uvedli, že roční obrat je zhruba půl miliardy dolarů.

More than 80 firefighters have taken three hours to battle the fire at Feras Antoon’s sprawling mansion. https://t.co/114X3gIF6b

— UNILAD (@UNILAD) April 27, 2021

Kořeny Pornhubu sahají do roku 2004, kdy jej založili absolventi z montrealské Consordia University – byli jimi Antoonův švagr Stephane Manos se svým známým Ouissam Youssefem a ještě internetovým všeumělem Mattem Keezerem. Znali se z turnajů ve stolním fotbalu. Web se původně jmenoval Brazzers (šlo o zkomoleninu slova brothers) a celkem rychle se stal hodně populární pornostránkou.

„Tahací fotbálek sehrál klíčovou roli při vzniku,“ přiznává Tassillo s tím, že on a Antoon se k týmu zakladatelů přidali záhy, protože Brazzers rostli tak rychle, že potřebovali v podstatě hned pomoct s obchodem a organizací. Z původní sestavy jsou dnes spolumajiteli jen on a Antoon, zbylí tři spoluzakladatelé už odešli, web totiž v mezičase změnil dvakrát majitele. Nejprve ho v roce 2010 získal německý podnikatel Fabian Thylmann a od něj ho po pár letech v rámci manažerského odkupu přebrali Antoon s Tassillem s pomocí rakouského magnáta Bernda Bergmaira, jemuž patří konkurenční portál Redhub.

Tajemní porno magnáti

A podobně jako Bergmair, který se vyhýbá médiím, jak jen to jde – a jak mu dovolí jeho pozornosti chtivá manželka, brazilská modelka Priscilla Bergmair –, i Antoon s Tassillem nikdy pozornost novinářů nevyhledávali. „Měli jsme za to, že za nás mluví náš byznys,“ cituje prvního z nich Vanity Fair. Zjevně už ale bylo třeba, aby promluvili i oni, protože právě kolem jejich byznysu začalo vířit příliš mnoho otazníků a nejasností. S tou mlčenlivostí ovšem nejsou sami.

Ani Pornhub, ani Redhub, jakkoli mimořádně úspěšné projekty to jsou, nejsou nejnavštěvovanějšími porno weby světa – těmi jsou v Česku usazené stránky Xvideos.com. Analytický server Similarweb u Pornhubu píše, že to je třináctý nejnavštěvovanější web planety, u pražských stránek uvádí sedmé místo. Ani majitelé Xvideos.com ale nikde nevystupují – jsou jimi francouzští sourozenci Stephane a Malore Pacaudovi.

Do Prahy je už v 90. letech přivedla zdejší velmi aktivní pornoscéna, Česko je totiž jednou z velmocí v produkci obsahu pro dospělé. Pacaudovým se také nevyhnuly starosti jako majitelům Pornhubu. Na problematický obsah (dětské porno, náznaky mučení a podobně) na Xvideos.com upozornil mimo jiné Deník N, ke globální medializaci a potřebě jeho majitelů vyjít na světlo to ovšem – alespoň prozatím – nevedlo.