Zameťte svou uhlíkovou stopu. S projektem Zasaď život můžete sázet stromy z pohodlí domova

Znáte svou uhlíkovou stopu? A víte, kolik stromků musíte měsíčně vysadit, abyste ji po sobě zametli?

zasad-zivot4

Foto: Zasaď život

Olga Pexídrová a Martin Šimáček, zakladatelé projektu Zasaď život

0Zobrazit komentáře

Znáte svou uhlíkovou stopu? A víte vlastně, co to je? Před pár lety nebyla uhlíková stopa příliš ožehavým téma, se sílícím apelem na uvědomění si problému klimatických změn se o ni ovšem začali zajímat i obyčejní lidé a také největší koncerny. Zabývá se tím i český projekt Zasaď život, který jde na téma uhlíkové stopy od lesa. A to doslova. Každému totiž nabízí možnost alespoň část své uhlíkové stopy zamést vysazováním stromů.

Projekt Zasaď život začal v roce 2019, i když z důvodu pandemie se podle slov Martina Šimáčka a Olgy Pexídrové, kteří za ním stojí, naplno rozjel až loni v lednu. Když ještě studovali, rozhodli se vytvořit projekt, jenž bude nejen sázet stromy, ale také vzdělávat veřejnost v problematice uhlíkové stopy a odlesňování.

Pod pojmem uhlíková stopa se ukrývá množství skleníkových plynů udávaných v ekvivalentech oxidu uhličitého, které jsou do ovzduší vypouštěny jedinci, firmami i celými průmyslovými odvětvími. Nejen, že si dnes každý může svou vlastní uhlíkovou stoupu s pomocí nástrojů vypočítat, ale také ji lze i náležitě kompenzovat. K tomu může sloužit například sázení stromů.

Stromy mají totiž schopnost měnit oxid uhličitý na kyslík a další látky – a jejím sázením tak lze uhlíkovou stopu vyrovnávat. „Když jsme s projektem začínali, byli jsme jediní svého druhu. Existovalo tu již několik projektů, které se ale soustředily spíš na sázení alejí, tedy vzrostlých stromů, kde je možnost dopadu omezená. Žádný projekt se ale nesoustředil na plošné zalesňování kůrovcem postižených lesů, na které jsme se soustředili my, když byly kalamity nejhorší,“ uvádí Šimáček.

Vysazování nových lesních porostů je jedním z důležitých kroků v boji proti změně klimatu

Dnes už podle něj projektů jako Zasaď život existuje více, i přesto se tato iniciativa ale stále snaží vymykat. Místo pár desítek stromů jich vysazuje na několik tisíc, ale především si pečlivě vybírá, kde přesně k výsadbě dochází.

„Spolupracujeme jen s veřejnými vlastníky lesů, jako jsou například městské nebo obecní lesy. Máme spolupráce s chráněnými krajinnými oblastmi a národní přírodními rezervacemi, kde je jistější pozitivní dopad našich aktivit, proto nepodporujeme soukromníky,“ vysvětluje Pexídrová s tím, že se snaží vysazovat převážně biologicky významné stromy, které jsou chráněné před těžbou, takže je reálná šance, že tu budou i za sto let.

Vypočítejte si svou stopu

Koho by zajímalo, jaká je jeho vlastní uhlíková stopa, může zavítat na stránky projektu, kde najde speciální kalkulačku. V ní se rychle dostane k údaji, kolik kilogramů CO2 měsíčně vyprodukuje, kolik planet by bylo zapotřebí k udržení životního stylu, pokud by každý žil jako respondent, a v neposlední řadě i počet stromů, které je nutné vysadit pro vyrovnání dané uhlíkové stopy.

V ten moment lze rovnou projektu zaslat peníze odpovídající kompenzaci, respektive počtu vysazených stromů. Pro příklad – podle projektu Zasaď život vyprodukuje průměrný Čech za rok přibližně 10,5 tuny oxidu uhličitého, což se rovná dvěma stromkům měsíčně, tedy měsíčnímu nákladu pod 240 korun.

„Strom začne kompenzovat uhlíkovou stopu hned, jak se spustí proces fotosyntézy, ale jedná se o minimální množství. My máme křivku, která bere průměr kompenzace stromů, co sázíme, a počítá, že kolem padesáti let od zasazení je strom dostatečné vyspělý, aby kompenzoval průměrné množství oxidu uhličitého, tedy okolo dvaceti tří kilogramů ročně,“ vysvětluje Šimáček.

Tímto způsobem mohou svou uhlíkovou stopu kompenzovat nejen jednotlivci, ale i rodiny, firmy, spolky, školy či celá města. „Firmám a školám nabízíme služby více na míru. Velice oblíbené je využití naší microsite, přes kterou si daná skupina vypočítá svou uhlíkovou stopu. Na základě toho zorganizujeme workshop a vysvětlíme, jak vypadá jejich spotřeba,“ vysvětluje Pexídrová s tím, že nakonec se skupiny účastní teambuildingu, během kterého vyrazí do přírody a společně stromy sází.

Samotnou lokalitu vždy vybírá lesník, který ji rozumí nejlépe a zaručuje, že sázení podpoří místní biodiverzitu, ne naopak. Mezi vysazované stromy patří nejčastěji dub, buk, smrk či borovice. Po vysazení je pořízen snímek stromku, o jehož stavu je prostřednictvím fotek kupující informován také v následujících letech. Zároveň dostává informace o dalších projektech, které byly v dané lokalitě podpořeny finančním obnosem, jenž zaplatil.

zasad-zivot1

Foto: Zasaď život

Stromky vysazují dobrovolníci, ale třeba i zaměstnanci v rámci teambuildingů

Investor se tak může těšit nejen z toho, že zametl svou uhlíkovou stopu, ale také pomohl s obnovou lokalit poškozených kůrovcem i dalšími vlivy. „Nejhorší odlesňování v důsledku přírodních kalamit je aktuálně na Moravě, kde musely být kvůli kůrovci vykáceny tisíce hektarů. Právě na tyto lokality se nejvíce soustředíme,“ dodává Šimáček.

Jedním dechem však připomíná, že na mnoha místech je situace natolik komplikovaná, že pouze výsadba nových stromů nestačí. „V první řadě je potřeba snižovat spotřebu uhlíku a využívat alternativní zdroje energie. Stromy nám v boji pomáhají, ale nejsou univerzální všemocnou zbraní, byť je zalesňování klíčovým krokem k uskutečnění změn,“ říká.

Přesto se podle tvůrců projektu díky podobným iniciativám především mladší generace více zajímá například o původ výrobků nebo se snaží žít o něco udržitelněji, v souladu s přírodou. I to je důvod, proč projekt ve spolupráci se Shoptetem vyvíjí plug-in pro e-shopy, kde budou lidé moci přímo v objednávce zasadit strom nebo kompenzovat uhlíkovou stopu dané objednávky.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym