Zamilovali si víno, a tak si koupili vinici ve Francii, aneb český příběh o čirém nadšení pro hrozny
Bar Lot of Wine je ukázkou toho, jak se může laické nadšení překlopit v životní směr.
Manželé Donáthovi a manželé Červenkovi
To takhle s manželkou objevujete krásy jihozápadní Francie, když tu narazíte na deset hektarů vinice na prodej. A jelikož dlouhou dobu tíhnete k vínu a láká vás do jeho tajů proniknout trochu hlouběji, rozhodnete se vinici koupit. I tak prostá může cesta k vlastnímu vinařství být. Alespoň v podání Daniela Donatha, kterého můžete znát z pražského vinného baru Lot of Wine.
S usměvavým podnikatelem se ale nesetkáváme v obklopení donekonečna se táhnoucích lánů révy, ale právě v jeho vinném baru, který na sklonku roku 2021 otevřel společně se svou manželkou Barborou a manželi Červenkovými. „Se Svetlanou a Peterem jsem se seznámil v době, kdy provozovali vyhlášenou restauraci Oliva u pražské Výtoně. Chodil jsem tam tenkrát asi tak třikrát denně,“ vzpomíná s úsměvem Daniel Donath a Svetlana nadšeně přikyvuje. Právě její kuchařský um ho prý utvrdil v tom, že spolu musí začít spolupracovat.
Cestě k vlastnímu vinnému baru v centru Prahy však ale předcházela cesta o něco složitější – za vlastním vinařstvím. I když podle slov Daniela Donatha se zdá, že nejde o žádnou vědu. „Pracuji v Londýně v ekonomickém poradenství. A jelikož jsem se z toho nechtěl zbláznit a víno na mě dlouhodobě působí jako skvělá terapie, během cestování po vinařstvích jihozápadní Francie jsme se s manželkou rozhodli, že jedno koupíme,“ popisuje Donath začátky vinařství Domaine de Bonaguil, které vlastní společně se svou ženou.
Konkrétně šlo o vinařství, které v roce 1989 založil nedaleko hradu Château de Bonaguil majitel jedné z nejslavnějších značek koňaků Meukow. Rozhodl se, že v oblasti, která je známá především pro skvělý Malbec, zasadí trochu netypické odrůdy bílých vín. „Po smrti původního majitele vinařství koupil jeho blízký přítel, zároveň tehdejší největší sběratel Lamborghini v Evropě. Na vinici přilétal zásadně helikoptérou a v jedné ruce vždy třímal whiskey, zatímco ve druhé ženu. Zemřel, když mu bylo 51 let,“ vypráví Donath o historii vinařství, nad kterou by si mnul ruce nejeden scénárista.
Dalším majitelem se stal architekt, který byl dle Donathových slov poněkud excentrický. Nicméně právě tento povahový rys vedl k tomu, že vinnou révu začal obhospodařovat v bio režimu. „Jenže to dělal tak trochu po svém a po vinicích běhal s postřikovačem naplněným octem,“ směje se současný vlastník vinařství, který po koupi v roce 2017 navázal spolu s manželkou na architektem svérázně nastavené obhospodařování vinařství a posunul je až do sklepa, tedy k výrobě vína. Kromě bio certifikace na samotnou vinici tak získal i certifikaci na víno jako takové.
Přes počáteční peripetie k významnému ocenění
Bezprostředně po koupi byla ale vinice ve velmi špatném stavu. Manželé Donathovi navíc vlastnictví nabyli v době, kdy byla sklizeň na spadnutí. „Příliš pozdě jsme přišli na to, že jsme vinařství koupili v ten nejhorší možný čas, protože příroda nečeká. A když člověk nemá s vinohradničením a sklizní žádné zkušenosti, je to samozřejmě hodně složitý začátek,“ vzpomíná Donath.
Krušné chvíle přesto popisuje s úsměvem. První rok sklidili z šesti hektarů odrůd Sauvignon a Chardonnay pouhé dva sudy. A jelikož nevěděli, co mají s tak malým množstvím dělat, rozhodli se, že oba druhy smíchají. „Lidem tohle cuvée moc chutnalo, takže jsme ho začali dělat každý rok, i když jde o netradiční kombinaci. Nakonec se z pokusu stalo víno, podle kterého nás každý zná,“ říká Donath. Na veletrhu Millésime Bio, který se specializuje právě na bio vína a v této oblasti je největší událostí na světě, za ně v roce 2021 získali dokonce stříbrnou medaili.