Zaplatil Ukrajincům drony za miliony. Měl jsem depku, jdu po největším efektu, říká investor Barta

„Dělostřeleckou munici za dva miliony dolarů bych asi nenakoupil, drony mají potenciálně násobný efekt,“ říká Jan Barta v podcastu Crunch.

0Zobrazit komentáře

Sám působí nenápadně, investor Jan Barta ale dělá velké věci –  nedávno přispěl dvěma miliony dolarů na drony pro ukrajinskou armádu, podporuje vzdělávání učitelů a věří, že se zotaví česká levice. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým otevřeně mluví i o psychoterapeutické pomoci, kterou před pár lety vyhledal, nebo o tom, proč shortoval rekordně rostoucí Nvidii. „Nejradši mám tyhle nečekané situace, ve kterých se musíte rychle zorientovat,“ říká podnikatel, který před lety odhadl masivní dopady covidu i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Pusťte si celý rozhovor v úvodu článku, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

„Žijeme v době, která se stále více podobá druhé polovině třicátých let minulého století. Nemohl bych žít sám se sebou s vědomím, že jsem neudělal víc pro to, abych zastavil dalšího Hitlera,“ napsal miliardář a jeden z partnerů investiční skupiny Pale Fire Capital v polovině února na sociální platformu X s tím, že za každé jedno sdílení věnuje sto dolarů na drony pro Ukrajinu v rámci sbírky Drony Nemesis. Tweet, který podle statistik nasbíral přes 2,5 milionu zobrazení a získal přes 31 tisíc repostů, rychle narazil na Bartův strop dva miliony dolarů.

„Dostal jsem se trošku do depky, když jsem viděl, že Ukrajina začíná na bojišti trochu prohrávat a Amerika je kvůli republikánům ve své pomoci zaseklá. Byl jsem tak vychovávaný, že se má pomáhat slabším, a nějak se to ve mně smíchalo. Také se snažím věci, které podporuju, dělat chytře, aby to mělo větší efekt,“ vysvětluje Jan Barta v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým.

„Viděl jsem retweety i v japonštině,“ dodává. A jeho akce měla podle všeho i další efekt – podle vyjádření skupiny Drony Nemesis v návaznosti na Bartův tweet jí stouply příspěvky z celého světa.  Nákup dronů Barta podporuje i kvůli velkému efektu, který na bojiště podle něj přináší. „Válka je finančně supervelká hra. Drony jsou nová věc, na kterou ještě není vyvinutých tolik protiopatření, směnný kurz je vlastně extrémně výhodný. Dělostřeleckou munici za dva miliony dolarů bych asi nenakoupil, drony mají potenciálně násobný efekt,“ vysvětluje.

Musel jsem se zbavit až nepřirozené empatie

„Jako investor se snažíte odhadovat vývoj na několika úrovních. Denní chleba je hledat investiční příležitosti, které jsou ‚miscpricenuté‘. Snažím se k nim přistupovat bez sentimentu,“ říká Barta. Část dětství prožil v Kalifornii, chodil na anglické školy a anglicismy jsou jeho věty protknuté.

Jako příklad uvádí akcie amerického výrobce čipů Nvidia, které se Barta na konci loňského roku rozhodl shortovat – tedy prodat je s tím, že očekávál, že je brzy bude moci koupit zpět za nižší cenu. Akcie Nvidie ale zatím od počátku letošního roku vyrostly o více než 100 procent.

„Velmi rychle jsem tři čtvrtě pozice odřízl se ztrátou přibližně 30 procent, byl jsem ochotný to z větší části pustit. Hodně investorů by mělo tendenci to vysedět, ale jsem už vyškolený roky podobných situací na to vycítit, kdy má trend sílu. Nejhorší je, že budu mít nakonec pravdu, protože Nvidia podle mě přehodnocená je,“ vysvětluje Barta, který zbohatl na prodeji srovnávače ePojištění.

Investor Jan Barta

Foto: CzechCrunch

Investor a filantrop Jan Barta

Zatímco ke svým investicím přistupuje hyperracionálně – „moje velká slabina je, že trošku spoléhám, že lidé jsou více racionální,“ říká – v osobním životě bojoval s extrémní citlivostí a smyslem pro zodpovědnost.

„Měl jsem pár let zpátky dost zásadní psychický breakdown, v té době jsme koupili obchodní centrum Šestka u pražského letiště. Investičně jsem to měl na starosti a můj problém byl přílišný pocit zodpovědnosti. Cítil jsem, že vůči partnerům mám zodpovědnost, že jsem tu investici vybral a realizoval. A na místě jsem zjistil, že s tím neumím moc pohnout. Začaly docela velké úzkostné stavy,“ popisuje.

Barta musel na čas přestat pracovat a nastoupil do denního stacionáře v Národním ústavu duševního zdraví, který následně navštěvoval tři měsíce. „S následnou pomocí terapeutky jsem si extrémní pocit zodpovědnosti víc přerámoval do toho, že nemusím být zodpovědný za každého, jak se cítí. Zbavil jsem se až nepřirozené empatie. Vlastně říkám, že terapie byla o tom, aby ze mě udělala trošku větší svini,“ usmívá se.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Bartovou specialitou je superforecasting. Ve svých předpovědích trefil, že pandemie covidu nebude lokálně zvládnutelná. A odhadl i začátek války na Ukrajině. Své předpovědi někdy sdílí i s politickou reprezentací, která lidem jako on střídavě ochotně naslouchá. Bartovou ambicí je vytvořit panel přibližně dvaceti „superpředpovídačů“, kteří by radili české vládě v nečekaných situacích, jakou byla právě třeba celosvětová pandemie.

Politiku Barta podporuje i jako sponzor vládní pětikoalice nebo ČSSD, osobně věří, že česká levice zase nabere vítr do plachet. Investiční skupina Pale Fire Capital, v níž je Barta partnerem, pak loni na dobročinnost a projekty s přesahem do veřejného prostoru rozdala dalších 100 milionů korun. 

„Hlavní prioritou je, aby Rusko neexpandovalo po Evropě. A zastavit tenhle autoritativní, diktátorský režim. Na druhém místě je zachování liberální demokracie, abychom se nevydali cestou Maďarska, Slovenska. A na další úrovni je důležité snažit se o dobré jednotlivé politiky, například ve vzdělávání,“ přibližuje Barta priority svých investic do české společnosti. 

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

  • Proč Barta označuje své podnikatelské začátky jako „robinhoodovské“?
  • Co je podle něj příští velká věc v investicích?
  • Proč je podle něj důležité vstupovat do politických stran?
  • A zvažoval někdy daňový útěk na Kypr nebo do Irska?

Partnerem podcastu je Elka Lounge.

Z vyhledávání Googlu zmizel přímý odkaz do map. Jde o důsledek tlaku EU na technologické obry

Klik na náhled mapy ve výsledcích hledání Googlu nás už nepřepne do Google Maps. Důvodem je nová evropská legislativa.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

google-maps
0Zobrazit komentáře

Hlavní stránka vyhledávání Googlu se před pár dny začala chovat jinak než dosud – na první pohled je vše při starém, z výsledků se ale už například nelze přímo prokliknout do Google Maps a odkaz na ně nenajdete ani pod vyhledávacím polem jako dřív. Nejde o náhodu, zvláštní rozhodnutí vývojářů ani chybu, ale o důsledek nových evropských zákonů, jejichž cílem je zajistit férovější podmínky na digitálním trhu a chránit spotřebitele.

Když jsme do vyhledávacího pole na Googlu ještě před několika dny zadali například Brno a stiskli enter, jako první jsme dostali souhrn základních informací o městě, výběr několika fotografií, aktuální počasí a náhled mapy. To vše platí i dnes. Když ovšem klikneme na mapu, místo přesměrování na Google Maps se jen zobrazí větší, zčásti interaktivní náhled. Abychom se skutečně proklikli do mapy s plnohodnotnými možnostmi, jak je známe, je třeba kliknout ještě jednou v dolním levém rohu na jedno z dvojice tlačítek Trasa a Otevřít v mapách.

Na první pohled to může působit jako snaha Googlu o logický design – jelikož hledáme město ve vyhledávači a ne přímo v mapách, dává smysl nabídnout velký náhled pro orientaci a zároveň také další informace a odkazy. Uživatelé ale na sociálních sítích začali upozorňovat, že doba nastalých změn přesně odpovídá termínu, kdy v platnost vstoupila nová evropská legislativa.

Řeč je konkrétně o aktu o digitálních trzích (anglicky Digital Markets Act, zkráceně DMA). Ten byl schválen Radou Evropské unie už v první polovině roku 2022 a od loňského května začala platit část jeho pravidel. Plné znění ale musí velké internetové firmy, na které se zaměřuje, dodržovat od letošního 6. března.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle oficiálního znění má akt o digitálních trzích „zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi digitálními platformami bez ohledu na jejich velikost, rozšířit nabídku pro spotřebitele a podpořit vytváření nových příležitostí pro malé podniky“. V praxi to má znamenat, že internetoví giganti jako Google (resp. jeho mateřská firma Alphabet), Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Apple nebo Amazon nebudou moci zneužívat svoje dominantní pozice na trhu a upřednostňovat vlastní produkty na úkor jiných.

Konkrétně akt hovoří o tzv. gatekeepers, tedy velkých firmách vyvíjejících digitální produkty, které mají v Evropské unii obrat přes 7,4 miliardy eur, alespoň 45 milionů uživatelů měsíčně a další podobné charakteristiky. Z definice mají dominantní postavení na trhu a z něj vycházející velkou moc, kterou mnohdy zneužívají – jako zmíněný Google, když upřednostňuje vlastní mapy, nabídku produktů nebo si nechává platit za vyšší umístění webů ve výsledcích vyhledávání. Evropská rada identifikovala šest gatekeeperů: Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance (to je TikTok), Meta a Microsoft.

Nová pravidla mají těmto firmám zamezit v tom, aby zvýhodňovaly vlastní produkty, bránily vývojářům používat platební platformy třetích stran, bez souhlasu využívat údaje o uživatelích pro cílenou reklamu a podobně. V případě nedodržení přitom hrozí pokuta do výše deseti procent globálního obratu dané společnosti. Menší či větší porušení zmíněných bodů lze v minulosti nalézt u všech vymezených firem, ať už jde o App Store od Applu, nekalé praktiky na eliminaci konkurence u Amazonu, předinstalovaný software u Microsoftu nebo nakládání s uživatelskými daty u Mety či ByteDance.

google-maps-1

Foto: Google

Kliknutí na náhled mapy ve vyhledávání Googlu nás nově nepřepně do Google Maps

Paralelně s aktem o digitálních trzích Evropská rada připravila také akt o digitálních službách (anglicky Digital Services Act, zkráceně DSA), který se zaměřuje specificky na uživatelská data, bezpečnost a soukromí uživatelů na internetu. Pravidla DSA platí pro veškeré společnosti zprostředkovávající obsah nebo produkty online, tedy internetové obchody, sociální sítě, platformy pro cestování a ubytování a platformy pro sdílení obsahu. Zákonodárci přitom vytyčili sedmnáct největších platforem, pro než platí přísnější pravidla.

Aby společnosti DSA dodržely, musí například bojovat proti prodeji nelegálních výrobků a služeb, potírat a rychle reagovat na nezákonný obsah jako fake news, nenávistné projevy či zneužívání, používat nástroje pro moderaci obsahu nebo poskytnout uživatelům větší transparentnost o tom, jaká data o nich sbírají a k čemu je používají.

Dokumenty přitom uvádí, že nároky na firmy jsou úměrné jejich velikosti a vlivu, a „velmi malé platformy“ většinu pravidel nutně dodržovat nemusí. Největší platformy naopak musí přijít s konkrétními plány na zmírňování popsaných rizik, sdílet data s výzkumnými pracovníky a dát uživatelům možnost zakázat používání jejich dat k personalizovaným doporučením či reklamě.

charanzova-musk-jourova

Přečtěte si takéMuskovy twitterové sny narazí na práci dvou českých političekMuskovy twitterové sny narazí na práci dvou českých političek. Evropa se chystá na tech giganty

Mezi cíle DSA patří zlepšení soukromí a bezpečnosti lidí na internetu, zvýšená transparentnost operací firem, ochrana nezletilých nebo boj proti dezinformacím. Akt o digitálních službách pro menší firmy platil už od loňského srpna, pro všechny pak od poloviny letošního února.

Když se vrátíme k příkladu Googlu, firma na svém blogu nedávno zveřejnila částečný výčet změn, zahrnující chování vyhledávače, prohlížečů i online služeb. Vedle změny v náhledu map například z výsledků vyhledávání zmizelo Google Flights pro přímé vyhledávání letů, v prohlížeči Chrome zase má být snadnější použít alternativní vyhledávač. Uživatelé si také na webu myaccount.google.com mohou více do detailu prohlédnout a nastavit, jak firma nakládá s jejich daty.