Dění kolem Twitteru je od koupě Elonem Muskem napjaté. Nevoli nad novým řádem nedávají najevo jen zaměstnanci, ale i uživatelé sítě, kteří palubu korábu s ptákem ve vlajce ve velkém opouštějí. Za týden jich z Twitteru odešlo víc než milion. Z toho se mohou těšit jiné podobné platformy. Jedna z nich se jmenuje Mastodon a působí jako mix Twitteru, Redditu nebo Discordu.

Jen během prvních čtyř dnů od Muskovy koupě zaznamenal Mastodon přes sto dvacet tisíc nových uživatelů, vzniklo také přes dvanáct set nových serverů, uvedl v příspěvku na své síti Eugen Rochko, německý programátor a zakladatel Mastodonu. V současnosti má platforma podle něj přes 1,2 milionu aktivních uživatelů.

Službu Rochko spustil v roce 2017 poté, co ho Twitter zklamal. „Možnost psát si s kamarády, ale i s lidmi po celém světě pro mě byla klíčová a nepřipadalo mi dobré, aby ta možnost byla v rukou jedné obří korporace,“ vysvětluje Rochko v rozhovoru pro magazín Time. Narozdíl od sociálních sítích jako Twitter, Facebook nebo Instagram tak Mastodon funguje jako nezisková organizace s jediným zaměstnancem, kterým je právě Rochko, a spoléhá na pomoc dobrovolníků. To je také důvod, proč na Mastodonu nenajdete reklamy.

Na první pohled se uživatelské rozhraní Mastodonu od Twitteru moc neliší. Uprostřed se pod sebou řadí příspěvky od uživatelů. Povědomé jsou i možnosti jako boostnout příspěvek, což je obdoba retweetu. Místo symbolu srdce je u akce oblíbit příspěvek hvězdička. Pokud chcete do světa vyslat zprávu, nemusíte se příliš obávat toho, že by vám nestačil jeden příspěvek. Máte totiž k dispozici pět tisíc znaků, v porovnání s 280 na Twitteru.

Základ je tedy povědomý. Nicméně rozdílů je taky dost. Tím zásadním je, že Mastodon je decentralizovaná, tzv. federovaná síť. To znamená, že sdružuje spousty různých serverů, které sice patří pod stejnou střechu, ale problémy jako nastavování pravidel chování a moderace obsahu jsou na správcích konkrétních serverů. Správcem může být jakýkoliv uživatel. V tom tak trochu připomíná platformy jako Reddit nebo Discord, které také kladou důraz na zakládání různorodých komunit.

Stejně jako na Discordu najdete i na Mastodonu určitá obecná pravidla toho, co se v jednotlivých komunitách smí a co ne. Jejich reálná vymahatelnost je však kvůli decentralizaci otázkou. „Záleží to opravdu na konkrétním serveru. Někde nejsou žádná pravidla, někde mohou být naopak velice přísná,“ říká Rochko ve zmíněném rozhovoru pro Time. „Nazvěme to demokratickým procesem,“ dodává.

Podobně jako na Redditu jsou jednotlivé servery dělené hlavně podle zájmů, lze ale vybírat i podle polohy. Výběr je nutný pro registraci nových uživatelů. Pokud si tedy chcete síť vyzkoušet, musíte si vybrat server. Rochko princip přirovnává k e-mailům. Když si zakládáte e-mailovou schránku, musíte se rozhodnout, u jaké služby to provedete – Gmail, Hotmail, Yahoo… nebo třeba Centrum.

Není to přitom tak, že člověk nemůže z Gmailu poslat zprávu někomu, kdo má adresu u Yahoo. Stejně tak mohou uživatelé všech serverů Mastodonu sledovat dění na těch ostatních. V pravé části uživatelského rozhraní si můžete zvolit, jaké příspěvky chcete vidět. Zajímají vás jen ty z vaší komunity? Není problém. Máte zájem sledovat úplně všechny? To síť umí také. Jen pozor, ať se vám z toho nezamotá hlava. Příspěvky se totiž ve druhém případě v reálném čase valí s takovou kadencí, že nemáte šanci se do nich začíst.

Když ale budete mít štěstí, můžete narazit na příspěvky některých známých osobností, které se rozhodly síť vyzkoušet. Z nich je dnes na Mastodonu aktivní třeba ekologická aktivistka Greta Thunbergová nebo režisér superhrdinských filmů od Marvelu i DC James Gunn.

Byť Rochko přiznává, že ho zvýšený zájem těší, pojí se s tím i problémy. Větší zájem znamená větší provoz na síti a Rochko má tak o programátorskou zábavu postaráno, protože je nutné častěji opravovat chyby. Otevřený princip vývoje Mastodonu je však v tomto ohledu i výhodou, podle Rochka v komunitě velmi dobře funguje zpětná vazba od uživatelů, připouští však, že možná chvíli potrvá, než se ke všem připomínkám dostane.