Zaujali Křetínského, pak přišla válka. Měli jsme dřív přibrzdit, říká o těžkém roce Michal Menšík z DoDo
Šéf startupu DoDo Michal Menšík v podcastu Money Maker hovoří o své byznysové kariéře, ve které se snažil využít všechny možné příležitosti.
Michala Menšíka lze označit za veterána české startupové a internetové scény, jak jsme se s úsměvem shodli při rekapitulaci jeho byznysové kariéry v podcastu Money Maker. Šéf logistické společnosti DoDo zakládal s kolegy startupy ještě v době, kdy se jim u nás ani tak neříkalo. Byl u boomu slevových portálů v Česku, stavěl velké e-shopy a pokusil se proniknout i do Ameriky. Jak se dostal k miliardové příležitosti jménem DoDo? Proč si vybral jako investora Daniela Křetínského? A jak se popasoval s těžkým rokem, který mu změnil velké plány?
Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co v podcastu Money Maker s Michalem Menšíkem, na který se můžete podívat výše a najdete ho také ve všech podcastových aplikacích, padlo.
Cenná zkušenost z Ameriky
„Zkušenost s analytickým nástrojem Mailytics, se kterým jsme chtěli uspět v Americe, byla cenná. Vůbec jsme se nedrželi toho, že uděláme MVP. Postavili jsme vyladěný produkt, do kterého jsme zainvestovali spoustu peněz. Když už jsme šli do Ameriky, tak aby to stálo za to. Jeli jsme na velkou konferenci TechCrunche a dostávali spoustu falešně pozitivního feedbacku, v Americe je to výraznější než tady. U nás ti člověk řekne: hele, to je blbý. V Americe ti každý řekne, že je to super. Najednou přijde člověk z Outlooku, že je to fakt super a musíme to napojit. To ti dodá energii, že jsi na správné cestě, ale dokud ti za to nikdo nezaplatí, tak to není úspěch.
Pamatuju si na den, kdy jsme spouštěli platební bránu, měli jsme velká očekávání, ještě jsme se navíc dostali na Producthunt. Čekáš a ono se nic neděje… Poté, co jsem si čtyřikrát s IT týmem potvrdil, že platební brána opravdu funguje a že tam není jiný problém, a registrovaných a platících zákazníků bylo opravdu minimum, tak jsme to nechali už jen chvíli běžet, ale pak jsme se rozhodli to zavřít. Je dobré se naučit dělat i taková rozhodnutí. Někdy zavřít a odepsat je mnohem zdravější než v tom utopit další miliony.“
Boom slevových portálů
„To byl Divoký západ. Vzniklo mnoho podvodných projektů. Každý si najednou usmyslel, že si musí založit slevový portál. Vznikaly prakticky denně. My jsme potkali šikovné kluky, kteří začali Slevín, tak jsme se k nim přidali, celé to naboostovali, abychom dosáhli ještě většího trafficu a začali ho pořádně monetizovat. Slevín v té době byl jedničkou na trhu agregátorů, až pak nás předběhl Skrz. Bylo to zajímavé období. V jednu chvíli jsme si uvědomili, že si musíme postavit vlastní monetizační platformu, tak jsme vytvořili vlastní PPC systém. Spojili jsme se s Ondřejem Švrčkem a pak se přidal Dušan Šenkypl ze SlevyDnes a v tomto triu jsme vytvořili Paylo. Vytvořili jsme si takový vlastní Sklik nad slevovými portály.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPříležitost jménem DoDo
„Jednoho dne za mnou přišel můj právník Jiří Matzner a říká: Hele, tady je možná nějaká příležitost, nechceš se na to kouknout? Koukli jsme se na to, DoDo tehdy prodělávalo asi půl milionu měsíčně, což není dobrý start. Ale líbil se nám tým, byla tam nějaká technologie a z debat, které jsme vedli s řadou hráčů v e-commerce, jsme vnímali, že logistika je problematická a je to pro všechny bolestivé. Viděl jsem potřebu a trend v zahraničí, Amazon šel z pěti dnů na doručení ve stejný den. Přišlo nám, že to může být velká příležitost, i když DoDo bylo strašně maličké a vlastně úplně něco jiného než dnes.“
Jdeme si pro investici
„Začali jsme vnímat, že na evropském trhu je stále víc a víc hráčů, a začal jsem se trochu bát, že nám ten vlak ujede. Byli jsme ziskoví. Dělali jsme byznys, který generoval cash flow – a už relativně zajímavé číslo. Ale chtěli jsme růst dál, do dalších zemí a expanze není levná věc. Řekli jsme si: OK, teď už je zapotřebí udělat větší investici. Měli jsme rozjetou ještě jinou, která nám padla úplně na poslední chvíli. Byla také super zajímavá. Ta byla startupová, čistě venture, byla v tom zapojená i jedna automobilka. Pak přišel covid a veškeré investice byly pozastavené… Nám covid sice na začátku v některých ohledech trochu pomohl, ale potom už rozhodně ne.
Až za nějaký čas jsme začali řešit finální investici – se stejným cílem: nesmíme si nechat ujet vlak. Ne každý v mém týmu s tím úplně souhlasil, že možná můžeme mít pohodovější životy, když půjdeme standardním růstem, který nebude tak překotný, ale porosteme organicky a zdravě. Ale já cítil, že je to teď, nebo nikdy. Potkali jsme spoustu VC fondů, měli jsme rozjednanou řadu možností, dostali jsme spoustu zajímavých term sheetů. Investice od jedné z největších firem v potravinách padla na úplné blbosti. Měli jsme také jednoho velkého zájemce z logistiky, kde to všechno vypadalo na spadnutí, a tam třeba umřel CEO. I takové někdy strašné věci se občas v životě dějí.“
Jednání s Danem Křetínským
„Dostal jsem možnost potkat se s Danem. Přesvědčilo mě, že cesta s EPH pro nás bude lepší, a pořád si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Jediný problém celého dealu byl, že vznikal před válkou. Celé namyšlení, business case vznikal před těmito událostmi, kdy jsme plánovali jít plnou parou vpřed. Tehdy, obzvlášť po covidu, nebyl takový problém růst. I s tímto vědomím jsme si postavili velmi ambiciózní plán. Pořád si myslím, že už jen německý trh to nabízí, nevycucali jsme si to z prstu, ale ti velcí hráči tomu musí jít naproti – a to se dramaticky, ale opravdu dramaticky změnilo. Mám na mysli všechny velké retailové hráče, kteří tehdy vnímali, že covid je vystrašil, a najednou museli začít řešit online. V Německu online není zdaleka tak rozšířený jako u nás. Covid to prorazil, ale válka tomu zase dala stopku.“
Těžký loňský rok
„Jestli si něco vyčítám, a to jde určitě za mnou, tak to, že jsme měli jsme mnohem dřív šlápnout na brzdu. Po bitvě je každý generál, ale když teď vnímám, jak se válka pořád natahuje a natahuje… První měsíce vůbec nevíš, jak to dopadne a jaké to bude mít důsledky. Pořád jsem si říkal, že na ně uvalí sankce a Rusko končí, ale vidíme, že to tak není. Dál jsme najímali, jeli jsme podle plánu, ale velmi brzy jsme už nejeli podle revenue plánu. To byl kámen úrazu. Viděli jsme, že náš primární problém přišel s tím, že obchodní cyklus s hráči, se kterými jsme jednali, se dramaticky prodloužil. Na trhu v potravinách, který je pro nás nejzásadnější, nejsou stovky hráčů. Není to tak, že ti jeden řekne ne a jdeš dál. Je tam pár velkých hráčů a s nimi probíhá kontinuální debata, zda je to teď dobrý timing, nebo ne.“
Miliardový tlak
„Kdykoliv si od někoho vezmeš peníze, tak je to velký závazek. Ať už si bereš 100 tisíc korun, nebo 1,5 miliardy. Nikdy jsem to nebral na lehkou váhu. Pro mě v tomto příběhu bylo těžké, že šest let overperformuješ, máš trojciferný růst, klidně i ve velkých číslech, a když už zaujmeš někoho, jako je Dan Křetínský a celé EPH, a chceš v tom příběhu pokračovat, tak přijde válka… Určitě jsme udělali po cestě spoustu chyb, spoustu špatných rozhodnutí, mohli jsme některé věci dělat lépe a jinak, ale jdeš do něčeho s nějakým vědomím světa a ten svět je pak jiný, tak je to nepříjemné. Nic to nemění na tom, že fundamentálně se na našem byznysu nic nezměnilo. Od začátku DoDa jsme měli vždy pozitivní ekonomiku na každé objednávce a v tom jsme nikdy neuhnuli.“
DODO