Kde stát sežene chybějící peníze, aby vyrovnal svůj děravý rozpočet, který skončil v září ve schodku přes 180 miliard korun? To je v posledních měsících velké téma nejen pro politiky, ale také pro celou společnost. Všichni netrpělivě očekávají, koho se takzvaný konsolidační balíček dotkne. Jeho součástí původně mělo být i významné zdanění podnikatelů, kteří prodají své firmy za více než 40 milionů korun. Nakonec ale dostanou ještě minimálně rok navíc.

Ve svém textu pro CzechCrunch to odhaluje Monika Marečková, řídicí partnerka poradenské společnosti RSM, která spolu se svým týmem daňařů objevila nenápadnou zmínku na 295. stránce návrhu úpravy konsolidačního balíku. Co přesně znamená a jak to ovlivní prodeje firem v Česku?

***

Na webu ministerstva financí byl na konci srpna vyvěšen dokument Paragrafové znění konsolidačního balíčku s tím, že se „koalice shodla na návrzích úprav a doplnění konsolidačního balíčku, které byly předloženy jako společný pozměňovací návrh všech koaličních stran“. Součástí zprávy je i přehled změn schválených koaličními partnery. Na jednu – minimálně pro majitele firem zcela zásadní – si ale musíte celý dokument otevřít a nalistovat až na úplný konec, na stranu 295.

Na jejím konci stojí následující:

V praxi to znamená, že podnikatelé chystající se na prodej společnosti zřejmě dostanou klíčových dvanáct měsíců navíc. Účinnost kritizovaného zrušení osvobození zdanění při prodeji společností nad 40 milionů korun nedostala na květnové tiskové konferenci k představení balíčku konsolidace veřejných financí žádný prostor a vláda jakoby se ji snažila ututlat.

Později byla doplněna alespoň o možnost využít přecenění nabývací hodnoty podílů a cenných papírů. A nyní se v tichosti posunula o rok. Celý balíček je aktuálně v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení.

O co se hraje?

V případě majitelů firem – fyzických osob – představovalo případné omezení osvobození prodeje společnosti od daně z příjmů riziko ztráty až 23 procent rozdílu mezi prodejní a nabývací cenou jejich společnosti. Na osvobození od daně z příjmů při prodeji cenných papírů v jeho současné podobě jsme zvyklí už dlouho. Už od roku 2014 – tedy po poslední zásadnější úpravě – platí, že pokud v kalendářním roce prodáte akcie v celkové hodnotě do sta tisíc korun nebo akcie vlastníte déle než tři roky, z tohoto prodeje daň nezaplatíte – jedná se o příjem od daně osvobozený.

Obdobně to platí i u převodu podílu například u společnosti s ručením omezeným anebo družstva, kde je jen místo tříletého pětiletý osvobozovací časový test. Navržený zákon přitom umožňoval uplatnit tržní hodnotu podílu zjištěnou znalcem k 31. 12. 2023 jako výdaj a prodejní cenu o něj následně pokrátit. Datum platnosti úpravy je tedy klíčové pro ohodnocení podniku, a to ať už jej v budoucnu prodáte kdykoliv. A firmy teď díky návrhu úpravy zákona dostávají celý rok příprav navíc.

Vlastníky navíc čeká i snížení hranice základu daně, která je v otázce daňové sazby rozhodující. Pokud tedy základ daně nově přesáhne 1,4 milionu, čeká je skok od 15procentní daně až k té 23procentní. Daňová pravidla možná snadná nejsou, výsledek je ale jednoduchý. Pokud se rozhodnete akcie vlastní firmy prodat, téměř čtvrtinu její hodnoty odvedete státu, pokud nemáte vysokou nabývací cenu.

Problematika se přitom dotýká už i menších a středně velkých podniků, jejichž majitelé prodej zvažují. Čtyřicetimilionové hranici se nevyhnou například majitelé malých stavebních společností, středně velkých e-shopů nebo třeba vzdělávacích či kulturních projektů. Startupy jsou typickým příkladem, kde se na hranici hodnoty 40 milionů dostanete poměrně snadno.

Pro nás jako poradce pak potíže s návrhem spočívaly především v neúměrně krátkém termínu pro připomínkování a nejednoznačných parametrech novely. Proto tu koneckonců stát odborné asociace a komory má a bylo by dobré, aby spolupráci s nimi právě v těchto klíčových případech využil. Komora daňových poradců ČR si například stěžuje na fakt, že z navrhované úpravy není jednoznačně zřejmé, zda při zohledňování poměrné části výdajů budou vzaty i výdaje, které v jednotlivých konkrétních případech převýší příjem z prodeje cenného papíru či obchodního podílu.

V tuto chvíli se zdá, že vláda na kritiku termínu reagovala. Zajímavý je však způsob – návrh na posun se totiž odehrál v úplné tichosti a málokdo si ho zatím všiml. Zároveň je otázkou, zda bude reagovat i na další připomínky formulované Komorou daňových poradců. Jde například o možnost zisk z prodeje započítávat oproti případné ztrátě v rámci jednotlivého druhu příjmu.

Další zajímavou otázkou také je, jaký přístup stát zvolí v případě těch, kdo firmu prodají před vstupem nové podmínky v účinnost, ale inkasovat například ve splátkách budou až poté. Nacházíme se tedy v podobné situaci jako rodiče, kteří řeší otázku výše rodičovské, která se láme s kalendářním rokem. V případě prodejů firem jsou ale částky, o kterých se jedná, o několik řádů vyšší.