Vypisování pokut důlním společnostem v Brazílii nezní zrovna jako dream job, Fernanda Maciel se však narodila v místě, kde se těžilo jako na běžícím páse a firmy při získávání drahých nerostů často chybně postupovaly. A protože chtěla chránit přírodu, vystudovala práva, aby proti tomu mohla nějak bojovat. Nakonec se ale rozhodla pro jinou kariérní dráhu – zamilovala si extrémní běh a své stopy nechává i na těch nejnáročnějších vrcholcích hor. Rekordní zdolání vrcholu Antarktidy je jejím dalším krásným zářezem, přes který svět informuje o uvědomělejším přístupu k planetě.

Fernanda Maciel již dříve vytvořila dámské světové rekordy – pomyslné zlaté medaile má za výběhy na nejvyšší horu Ameriky, argentinskou Aconcaguu (6 962 metrů) a nejvyšší bod afrického kontinentu, tanzanskou horu Kilimandžáro, jejíž vrchol sahá do výšky 5 895 metrů. Na Štědrý den se rozhodla, že se v rekordním čase bude snažit pokořit i další z výběžků takzvané Koruny planety, jak se souhrnně nejvyšší vrcholky jednotlivých kontinentů nazývají.

Zavítala na Antarktidu, kde si vyhlédla horu Mount Vinson, která se nachází asi 1 200 kilometrů od Jižního pólu a tyčí se do výšky 4 892 metrů. Je položena tak jižně, že prakticky nemá žádnou divokou přírodu, jen dvě hlavní období – léto, kdy slunce nikdy nezapadá, a zimu, kdy naopak slunce nevyleze. A samozřejmě řadu nebezpečných faktorů – od extrémně nízkých teplot po silný vítr. Nic pro slabé povahy.

Největší výzva života

Dvaačtyřicetiletá rodačka z brazilského státu Minas Gerais ale má pro strach uděláno. Navíc je dlouhodobě přesvědčená o tom, že se jí přes náročné výkony daří upozorňovat na klimatické problémy. Ostatně hned poté, co pověsila na hřebík kariéru právničky, se více sžila s přírodou, vycestovala do světa a začala běhat ultramaratony. Z několika svých běhů natáčela krátké tematické filmy v rámci vlastního projektu White Flow.

Běhala i na podporu vážně nemocných dětí bez domova a dětí trpících rakovinou. A když v roce 2016 pokořila vrchol zmíněné Aconcaguy, publikovala veřejnou výzvu týkající se sběru odpadů v národních parcích. Ke zvýšenému zájmu o ekologii ji mimo jiné přiměla situace v rodné Brazílií, která je podle jejích slov „plná korupce a přimět lidi, aby se znečišťováním přírody přestali, tam trvá příliš dlouho“.

Foto: Jordan Manoukian/Red Bull Content Pool

Brazilská ultraběžkyně Fernanda Maciel

Ať už šlo o ekologii, politiku nebo sport, Maciel byla na výzvy všeho druhu připravena. Proto se dokázala poprat i se svou dosud nejnáročnější výzvou – nejvyšší horou Antarktidy. „Když v 11.30 místního času spolu s horským vůdcem a běžcem Samem Hennesseyem vyrazila ze základního táboru na Vinson, bylo venku 25 stupňů pod nulou,“ píše Red Bull, výrobce energetických nápojů a jeden z jejích sponzorů.

Standardně se na Mount Vinson leze pět až sedm dní, navíc s maximálním vybavením. Maciel ovšem není horolezkyní, ale ultraběžkyní, proto si s sebou na vrchol dosahující téměř pěti tisíc metrů vzala jen to nejnutnější jídlo, vodu i oblečení a rozběhla se. „Věděla jsem, že se při běhu nemohu ani na minutu zastavit. Je to dost šílený a náročný běžecký zážitek,“ komentuje Maciel bezprecedentní horskou akci.

Nikdo v historii totiž na nejvyšší horu Antarktidy dosud nevyběhl – Maciel navíc úvodních devět kilometrů pádila v běžeckých botách. Až na desátém kilometru se přezula do horolezeckých, protože to jednoduše jinak nešlo. Zbývající trasa totiž zahrnovala dlouhé úseky na fixním laně se sklonem až 55 stupňů. Včetně úseků zařazených do kategorie lezení D+, tedy obtížné.

Na vrchol se dostala v rekordním čase 6 hodin a 40 minut, a to i přesto, že musela cestou opravit zlomenou skobu, vůlí překonat výškovou nemoc na posledním úseku a mnohdy jen doufat, že běží po správném terénu, jelikož jí vhodnou viditelnost ovlivňovala námraza na brýlích. Vyběhnout nahoru je ovšem teprve první polovina úspěchu – nějak se člověk přece musí dostat i dolů.

Při teplotách klesajících k -35 stupňům Celsia se pak musela i vrátit. Do základního tábora to zvládla za méně než polovinu času, což se rovněž kvalifikuje jako světový rekord. Dohromady jí tak obě cesty zabraly 9 hodin a 41 minut, takto rychle to dosud nikdo z mužů ani žen nedokázal. Nebo minimálně jim to nikdo neměřil.

„Prostředí Antarktidy se nese ve znamení pořádné izolace. Miluji pocit úspěchu a rozjímání, který mi mohou dát jen tak vysoké hory,“ doplňuje. Na co se brazilská právnička a environmentalistka, která aktuálně pobývá ve Španělsku, chystá dále, je zatím otázkou. Stále jí však chybí zdolat pár zbývajících vrcholků Koruny planety – a opět se na ně může dostat vytrvalým během.

Foto: Jordan Manoukian/Red Bull Content Pool

Panoramata, která změní pohled na svět