Jak připravit manažery na řízení firmy v době nejistoty, rychlých změn a tlaku investorů? V Hasbru, tradiční společnosti, která stojí za deskovými hrami a hračkami známými po celém světě, na to nejdou přes další prezentace ani teoretické kurzy. Místo toho si pro budoucí lídry vytvořili vlastní strategickou hru, ve které si na jeden den vyzkouší roli generálního ředitele. A zjistí, jaké to je, když se i dobře promyšlený plán může během chvíle úplně rozpadnout.

Hasbro je firma, kterou si většina lidí spojuje s konkrétními hračkami a hrami, ať už jde o Monopoly, Play-Doh, Nerf nebo Scrabble. Stejně jako mnoho dalších velkých firem dnes řeší otázku, jak připravit novou generaci manažerů na svět, ve kterém se trhy mění rychleji než kdy dřív a kde jedno špatné rozhodnutí může mít velmi drahé následky.

Jedním z nástrojů, který Hasbro v posledních letech používá, je podle Wall Street Journal interní hra s názvem Toy Tycoon. Není určená zákazníkům a nikdy se nedostane do obchodů. Slouží výhradně uvnitř firmy jako simulace toho, co znamená řídit velký byznys. Vybraní talentovaní manažeři v ní na jeden den převezmou roli generálního ředitele fiktivní hračkářské společnosti a musí činit rozhodnutí, která se v reálném světě řeší až na úrovni nejvyššího vedení.

Hra je postavená tak, aby nebyla abstraktní ani jakkoliv edukativní. Každé kolo představuje jeden rok fungování firmy a s postupem času přicházejí situace, které mají blízko ke skutečné realitě: prudký růst nákladů, klesající poptávka po zavedených produktech nebo nutnost rychle vstoupit do nové kategorie. Manažeři řeší, kolik vyrobit, kam investovat, zda se vyplatí drahá licence známé značky nebo přivést do týmu klíčového člověka. Současně musí myslet na to, co slíbí investorům a zda jsou schopni tyto sliby skutečně naplnit.

Toy Tycoon funguje jako kombinace klasické deskové hry a digitální simulace. Účastníci sedí u herního plánu rozděleného podle jednotlivých segmentů trhu, například panenek, akčních figurek nebo plyšových hraček. Každý tým má k dispozici karty, omezený rozpočet a mobilní zařízení, na kterém sleduje vývoj své firmy. Hra je řízená takzvaným game masterem a její průběh se vyhodnocuje po každém kole. Klíčovým ukazatelem úspěchu je hodnota firmy z pohledu trhu, která se odvíjí od všech předchozích rozhodnutí.

Nejde tak jen o to vyhrát jedno kolo, ale pochopit, jak jednotlivé kroky ovlivňují dlouhodobý obraz firmy. Pokud se hráči rozhodnou špatně, mohou během jediného herního roku přijít o celý tržní podíl v daném segmentu. Zároveň ale platí, že dobře načasovaná investice nebo správná sázka na nový směr dokáže firmu znovu nastartovat.

Za vznikem hry stojí generální ředitel Hasbra Chris Cocks. „Práce šéfa firmy je vlastně velmi podobná dobré strategické hře,“ uvedl. Podle něj má řízení firmy blíž k dlouhodobému plánování, práci s omezenými zdroji a neustálému přehodnocování rizik než k mechanickému sledování tabulek. Inspiraci si prý přinesl z dřívějšího působení v Microsoftu, kde se s podobnými simulačními modely setkal.

Než se manažeři ke hře vůbec dostanou, absolvují intenzivní úvod do fungování byznysu Hasbra i celého hračkářského trhu. Tento rychlokurz vedou přímo členové nejvyššího vedení a cílem je, aby všichni vstupovali do hry se stejným základním porozuměním tomu, kde firma vydělává peníze a kde naopak nese největší rizika.

Jednou z manažerek, které si Toy Tycoon vyzkoušely, byla Kate Fakonas, seniorní ředitelka produktového designu pro značky Play-Doh a Nerf. Spolupracovala s jednou další kolegyní. „Okamžitě mě okouzlilo, jak rychle vás to vtáhne do sebe a jak realisticky to působí,“ popsala Fakonas svou zkušenost. Podle ní hra zároveň funguje jako zrcadlo vlastního manažerského stylu. Ukazuje, jaký má člověk vztah k riziku nebo jak reaguje ve chvíli, kdy se věci nevyvíjejí podle plánu. V případě Hasbra dává dokonalý smysl, že firma, která celý život vyrábí hry, si jednu vytvořila i pro sebe. Ne pro zákazníky, ale pro lidi, kteří mají jednou rozhodovat o její budoucnosti.