Když Anna Benešová vyhlásila se svou značkou Monsterance crowdfundingovou sbírku, nasbírala několik set tisíc korun. Díky tomu si letos v dubnu otevřela prodejnu v Myslíkově ulici vedle pražského Karlova náměstí. Právě tento ateliér nyní slouží jako centrum jejích aktivit zahrnujících výrobu a prodej šperků i kurzy jejich tvorby. Jak vypadají? Jako drátky. Jde totiž o techniku drátování, kde díky jemné motorice vznikají ozdobné předměty nejen na nošení, ale třeba i do domácnosti. A cíle má Benešová doslova globální.

„Oživuju českou a slovenskou tradici drátování, kterou přinášíme do moderní podoby. Díky tomu ji udržujeme naživu,“ přibližuje Benešová během rozhovoru pro CzechCrunch. Vychází přitom z lidového řemesla a ve tvorbě tak využívá plástve či šité krajky. Jde o byznys, který stojí zejména na silné komunitě čítající (zatím) tisícovky členů nejen v Česku, ale také po světě od Spojených států po Japonsko.

V drtivé většině jde o zástupkyně a tvůrkyně, pro které je drátování relaxací. „Celý den sedí v práci u počítačů a cítí touhu něco dělat rukama. Tvoření je hluboký meditativní stav, kdy se soustředíte na maličkosti a zapomenete na všechno ostatní. Pozitivní vliv arteterapie na psychohygienu byl již dokázán,“ popisuje Benešová, která doplňuje, že trénování jemné motoriky dokáže pomoct také při roztroušené skleróze nebo dětem s ADHD.

Dnes jednatřicetiletá Benešová se kreativním koníčkům věnovala už od mala. „Například keramika byla takový ventil od školy,“ usmívá se. O to víc jí časem učarovaly barevné drátky, které ji přivedly k řemeslu drátování. „Tehdy se drátky vůbec nedaly sehnat, a když už ano, tak jen zelené nebo červené,“ pokračuje. Toto omezení ale nezabránilo tomu, aby se z koníčku stala vášeň i malá „brigádka“, když své výtvory jako například šperky prodávala kamarádkám.

Tehdy ve svých dvanácti letech Benešová nevěděla, že se z vášně jednou stane také byznys, i když k podnikání měla blízko díky svému otci. Ten je jedním ze zakladatelů školního systému Bakaláři.cz, který se loni spojil s projektem Twigsee a vznikla tak nová vzdělávací skupina Educleus. „Neměla jsem ale růžové brýle. Viděla jsem, že podnikání je tvrdá dřina a musíte mu obětovat hodně, mimo jiné i z času, který byste jinak mohli trávit s rodinou,“ vzpomíná.

Vášeň pro drátování Benešovou neopustila ani během puberty. „Doslova mě to pohltilo,“ vypráví a dokazuje to také tím, že v den, kdy oslavovala své osmnáctiny, místo toho, aby šla poprvé legálně na pivo – jako to dělali ostatní v okolí –, zamířila na živnostenský úřad.

„Paní na úřadě na mě koukala velmi divně a vlastně nevěděla, zda mi může živnost vystavit již od téhož dne, anebo musím přijít až další den,“ směje se Benešová, které ale následně už nic nestálo v cestě, aby se oficiálně stala podnikatelkou. Své šperky a další výtvory tak začala prodávat například v lokální čajovně v Chrudimi, kde také vedla první kurzy drátování, nebo na jarmarcích.

Po skončení střední školy příběh Benešové nabral trochu jiný spád. Na univerzitě v německém Marburgu studovala obor zaměřený na umění, hudbu a média. Jako svůj malý boční projekt začala drátování šperků učit, reálné živobytí ale našla, když si udělala makléřskou licenci. Ve firmě, která se stará o nemovitosti, se pak vypracovala z pozice uklízečky přes řešení administrativy až k péči o klienty, kdy do její agendy spadalo šestnáct bytů.

V Německu nakonec strávila devět let, Česko ji ale lákalo zpátky. Ze svého podnikání si sice v zemi koupila byt na hypotéku, který ale po pár letech prodala, aby se mohla přestěhovat do Prahy, začít drátovat na plný úvazek a už se opravdu naplno pustit do své vášně.

Poslední tři roky tak z Prahy funguje ve vlastní firmě pod značkou Monsterance. Za poměrně nevšedním názvem se skrývá další složitý příběh – Benešová hledala název, který by fungoval všude po světě, měl volné domény a profily na sociálních sítích, ale i volnou ochrannou známku (vlastní ji pro celou Evropu). Při vymýšlení samotného jména si nakreslila myšlenkové mapy s bublinkami.

Jedna z nich byla slovo „monster“ spojené s fantasy světem, který má jednak Benešová ráda, zároveň takový vibe mají i samotné drátované šperky. Druhá polovina názvu pak odkazuje na její jméno, Anče. Jejich spojením vzniklo Monsterance, jež je navíc podobné slovu monstrance, liturgickému předmětu používanému na oltářích katolických chrámů. „Toto pojmenování vychází z latinského monstrare, volně přeložené jako předvádět, ukazovat, vyzdvihovat. A přesně to mají za úkol i moje šperky: vyzdvihnout svoji nositelku. Třeba s drátovaným dračím okem kolem krku,“ doplňuje Benešová.

Byznys Monsterance nicméně stojí na několika nohách. První je prodej originálních a ručně dělaných šperků na zakázku či třeba prodej minimalistické kolekce na každodenní nošení. Druhou a zároveň hlavní nohou je pak učení drátování. „Teď už registrujeme tisíce absolventek kurzů po celém světě,“ říká Benešová, která zároveň buduje i celé komunity – na sociálních sítích má v Česku asi šest tisíc členů, v anglické verzi pak asi 8,5 tisíc od Spojených států po Japonsko. Německou mutaci aktuálně rozbíhá. V tuzemsku navíc založila i Český spolek dráteníků.

Členům a členkám těchto komunit Benešová zároveň nabízí kurzy, kdy kombinuje videa a návody zdarma, na které navazují pokročilejší a placené lekce. Na jejím e-shopu je možné koupit si například sady drátků a dalších okrasných prvků, po načtení QR kódu je pak k dispozici fotonávod na sestavení. Samotný online obchod je onou třetí nohou byznysu, kde díky napojení na relevantní výrobce prodává všechno související zboží včetně speciálních kleští a podobně.

„Vytvářím kurzy, které z druhé strany zásobuji materiálem. Je to sice malá tržní nika, ale mám ji pokrytou ze všech stran,“ přibližuje Benešová, která se k tomuto modelu fungování dostala v podstatě v krizi, když během pandemie covidu nebylo možné se setkávat fyzicky. „Do té doby nebylo zvykem dělat takové věci online, ale já jednoduše zapnula kameru a začala učit. Mnoha ženám naše kurzy sloužily jako záchrana duševního zdraví, aby se doma ‚nezbláznily‘.“

Co je teď největší výzvou? Zatím je Monsterance relativně malý byznys s tržbami v řádu jednotek milionů korun ročně, Benešové ale velké ambice nechybí: „Chci vybudovat největší komunitu na globálním trhu. Na to potřebuju dohromady 140 tisíc uživatelů, takže zatím jsme opravdu na začátku.“

Aby se do tohoto stadia dopracovala, musela se zároveň naučit práci delegovat, jinak by neměla klid na kreativní práci. „To se nedá nutit. Zároveň s růstem byznysu se chtějí ve větší míře setkávat i lidi, což vyžaduje čas a energii,“ popisuje Benešová, které hodně kontaktů přineslo i ocenění Živnostník roku hl. města Prahy 2023, další získala díky účasti na akceleraci Startup Academy od CzechCrunche.

Exekutivu, péči o komunitu či provoz kamenné pobočky postupně předává dalším. Na cestě v dobytí globálního trhu jí ale pomáhají i investoři. Nedávno získala svoji první andělskou investici od bývalého ředitele velké nadnárodní korporace z oblasti energetiky, který žije v Mnichově.

„Pomáhá mi právě s expanzí, ve škálování vidí potenciál. Upřímně řečeno byl první, kdo bral moji firmu vážně,“ komentuje Benešová, jež na závěr dodává i menší apel: „Pořád jsem ale otevřená jednáním s dalšími – zejména s těmi, kdo chtějí pomáhat šířit české umění do celého světa. Postupně se tam dostaneme.“