Zemědělci ať platí za říhající krávy. Na Novém Zélandu zvažují emisní povolenky na dobytek

Na pět milionů lidí připadá na Novém Zélandu deset milionů krav a 26 milionů ovcí. Polovina emisí v zemi je i díky tomu ze zemědělství.

Dobytek přispívá k emisím skleníkových plynů

Za zhruba třetinou emisí metanu, které způsobuje lidská činnost, stojí hospodářská zvířata. Především produkce hovězího masa a mléka, z celkových emisí mají na svědomí čtrnáct procent. Důvodem je trávicí proces přežvýkavců a to, jak absorbují rostliny. Říháním vypouští krávy, ovce i kozy do vzduchu nechtěné emise. Nový Zéland nyní jako první země na světě plánuje zavést emisní povolenky, které by zemědělci platili za chování dobytka.

Na Novém Zélandu je říhání dobytka dokonce nejčastějším zdrojem skleníkových plynů. Na pět milionů lidí tady mají deset milionů krav a 26 milionů ovcí. Polovina emisí tak vzniká právě v zemědělství.

Návrh říká, že farmáři by měli začít platit emisní povolenky od roku 2025. Jiné ceny by přitom zemědělci platili za emise metanu, jiné za emise oxidu uhličitého. Předloha zároveň také přichází s odměnami pro ty, kdo emise omezují jinak, například tím, že se starají o lesy.

S nápadem přišli sami farmáři, kteří se obávali, že by jinak došlo k mnohem většímu postihu. Specifika zatím jasná nejsou, zemědělci ale doufají, že cena povolenek bude tak nízká, jak jen to půjde. I tak by opatření podle odhadů mohlo zajistit, že v roce 2030 by povolenky omezily emise metanu ze zemědělství o 4,5 procenta, o tři procenta v případě oxidu dusného. Prvek známý jako rajský plyn se ukazuje jako mnohem větší znečišťovatel, než se myslelo.

Zavedení povolenek má samozřejmě i své kritiky, podle kterých takové opatření nestačí. Farmáři však argumentují tím, že spolu s dalšími pravidly by díky tomu měl být Nový Zéland schopný dosáhnout svých cílů. To znamená snížit emise metanu o deset procent do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí metanu i oxidu dusného v roce 2050. Vláda chce o novém návrhu rozhodnout do konce letošního roku.

Mezivládní panel pro změnu klimatu loni přišel s tvrzením, že pouhá změna stravování a omezení konzumace masa by ušetřily na celém světě 0,7 až osm miliard tun emisí skleníkových plynů ročně. Rozpětí je ohromné proto, že počítá s menšími změnami v jídelníčku i s přechodem na veganskou stravu u celé populace. Pokud by se všichni obyvatelé světa stali vegetariány, pak by ušetřili šest miliard tun emisí ročně.

Velkou uhlíkovou stopu má hovězí maso i v Evropské unii. Stojí za třinácti procenty všech emisí. Na celém světě je to patnáct procent. V Česku data o vlivu konzumace masa na životní prostředí nejsou, celé zemědělství ale v tuzemsku produkuje zhruba osm procent emisí.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.