Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve vězeňském táboře, uvedla v pátek světová média s odvoláním na vězeňskou službu, podle které se příčina smrti zjišťuje. Kritik Kremlu, kterému bylo 47 let, zemřel krátce před březnovými prezidentskými volbami, ve kterých se Vladimir Putin uchází o další šestiletý mandát v čele státu.

Navalnému se po procházce udělalo špatně a ztratil vědomí. Lékaři podnikli vše, aby jej oživili, ale bezvýsledně, konstatovali pak jeho smrt, citoval list Kommersant na svém webu z vyjádření vězeňské služby. Opoziční server Meduza napsal, že podle zdroje prokremelské televize RT byla příčinou smrti krevní sraženina. Připomněl také, že před dvěma dny Navalného mluvčí Kira Jarmyšová oznámila, že opozičník byl opět poslán za trest na samotku, a to už po sedmadvacáté.

Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu ruského prezidenta Putina, kterého obviňoval, že dal svého času rozkaz jej otrávit. Hned po návratu do vlasti z Německa, kde jej z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Postupně dostal za různé delikty tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze ruského režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. „On i jeho rodina museli počítat s možností, že přijde o život, když se rozhodl, že se vrátí do Ruska,“ říká k tomu pro CzechCrunch politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Před Vánoci jej vězeňská stráž přepravila do trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde jej hned po odchodu z karantény zavřeli na samotku. „Chladněji než 32 stupňů pod nulou tu ještě nebylo. Ale i při takovém mrazu je možné se více než půl hodiny procházet, jen pokud se podaří nechat znovu vyrůst nos, uši a prsty. Máloco tak povzbudí jako procházka na Jamalu v 6:30 ráno,“ sarkasticky vylíčil minulý měsíc v příspěvku na sociálních sítích.

Trestanecká kolonie Poljarnyj volk, ležící asi 60 kilometrů za polárním kruhem, je pokládána za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku. Většina vězňů, kteří si tu odpykávají trest, byla odsouzena za vážné zločiny, podotkla tehdy agentura Reuters.

Michael Romancov říká, že zatím ale nevíme, co přesně se stalo. „Je možné, že to Navalnyj udělal Putinovi ‚naschvál‘ před nadcházejícími volbami,“ uvedl. Prezidentské volby se budou v Rusku konat v polovině letošního března. Neočekává se však, že by zvítězil kdokoliv jiný než Vladimir Putin. Romancov zároveň říká, že smrt Navalného nebude v Rusku oficiálně tématem. „Vladimir Putin o Alexeji Navalném nemluví. Pro něj ten člověk neexistuje.“ Zároveň ale nevylučuje i možnost, že byl Navalnyj zavražděn na objednávku režimu.

Navalnému šlo o život už v srpnu 2020, kdy kvůli náhlému zhoršení jeho zdravotního stavu muselo nouzově přistát letadlo v Omsku. Podle jeho mluvčí byl tehdy otráven, lékaři mu v Omské nemocnici zachránili život podáním atropinu. Poté byl letecky převezen do Německa, kde se z otravy jedem zotavil. Na začátku roku 2021 se opět vrátil do Moskvy, při přistání na letišti Šeremetěvo byl ale ihned zatčen a od té doby byl držen ve vězení.

V červnu 2023 byl převezen do věznice s přísným režimem ve Vladimirské oblasti asi 200 kilometrů východně od Moskvy. Následně byl přesunut do vězeňské kolonie v obci Charp v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu na Sibiři. Jde o jednu z nejsevernějších a nejodlehlejších trestaneckých kolonií, která leží dva tisíce kilometrů od Moskvy, v zóně trvale zmrzlé půdy. Je velmi obtížné se tam dostat a není tam žádný systém zasílání dopisů. Odtud také přišla zpráva, že zemřel.

1/17 Exactly three years ago, I came back to Russia after treatment following my poisoning. I was arrested at the airport. And for three years, I’ve been in prison.

And for three years, I’ve been answering the same question.

— Alexey Navalny (@navalny) January 17, 2024

Po zveřejnění zprávy o úmrtí Navalného přicházejí ze světa kritické reakce na adresu ruského režimu. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné uvedl, že jeho smrt v trestanecké kolonii ukazuje realitu Putinova restriktivního režimu. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs označil jeho skon za brutální vraždu vykonanou Kremlem.

„Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice. Proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti,“ uvedl český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Připomněl pak také násilnou smrt opozičního politika Borise Němcova. Politický geograf Romancov zase zmiňuje zastřelení novinářky Anny Politkovské, časté kritičky Vladimira Putina.

S přispěním ČTK.