Když v roce 1971 neznámá společnost Intel vyrobila svůj první mikroprocesor, ještě nikdo nemohl tušit, že se právě otevírá jedna z nejvýznamnějších kapitol dějin výpočetní techniky. Procesory Intel se nakonec dostaly do většiny osobních počítačů na světě a za příběhem kalifornského technologického giganta stojí dva spoluzakladatelé. Robert Noyce svět opustil ve věku 62 let v roce 1990 a tento pátek zemřel i jeho dlouholetý kolega Gordon Moore. Průkopníkovi polovodičového průmyslu bylo 94 let. Zesnul obklopen rodinou ve svém domě na Havaji a vedle Intelu po sobě zanechal také zákon, který předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí.

Chemik Gordon Moore a fyzik Robert Noyce disponovali znalostmi z oboru polovodičů a měli chuť samostatně podnikat. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál a 18. července 1968 založili společnost NM Electronics, kterou ale velice rychle přejmenovali na Intel, což znamená Integrated Electronics. Ochrannou známku na tento název přitom měl hotelový řetězec Intelco, od něhož museli Moore s Noycem značku koupit.

Integrované obvody se staly stěžejní součástí byznysu Intelu. Ještě před jeho založením vyslovil Gordon Moore pravidlo o exponenciálním růstu výpočetního výkonu obvodů v elektronice. V článku z roku 1965 poznamenal, že díky technologickému pokroku se počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zdvojnásobí každých 18 měsíců při zachování stejné ceny. Tato předpověď se stala známou jako Mooreův zákon.

Foto: Intel

Andy Grove, Robert Noyce a Gordon Moore v roce 1978

„Integrované obvody povedou k takovým zázrakům, jako jsou domácí počítače, nebo alespoň terminály připojené k centrálnímu počítači, automatické řízení automobilů a osobní přenosná komunikační zařízení,“ napsal Moore ve svém článku dvě desetiletí před revolucí osobních počítačů a více než 40 let předtím, než Apple uvedl na trh iPhone. Přestože předpověděl nástup osobních počítačů, řekl časopisu Forbes, že si domácí počítač koupil až koncem 80. let.

Rychlost růstu počtu tranzistorů na plošných jednotkách se sice časem zpomalila a nyní se jejich množství zdvojnásobuje zhruba jednou za dva roky, ale Mooreův zákon je i nadále považován za velmi přesný odhad technologického a ekonomického vývoje. Do budoucnosti naráží zejména na limity miniaturizace dané velikostí tranzistorů, která se blíží velikosti atomů.

Na to ostatně upozorňoval sám Gordon Moore, když v roce 1995 uvedl, že bude trvat dalších deset až dvacet let, než těchto hranic dosáhneme, ale že zároveň už tou dobou budeme schopní dělat ještě větší procesory a rozpočty na jejich výrobu budou v miliardách.

Gordon Moore se narodil v San Francisku. V roce 1954 získal doktorát v oboru chemie a fyzika na Kalifornském technickém institutu. Po škole pracoval v Shockley Semiconductor Laboratory, kde se potkal s Noycem. S ním a s dalšími šesti zaměstnanci pak v roce 1957 založil divizi Fairchild Semiconductor. V roce 1968 se Moore a Noyce rozhodli firmu opustit a založili vlastní, kterou později pojmenovali Intel. Prvním zaměstnancem byl Andy Grove, jeho pozdější výkonný ředitel.

Moore se v rozhovoru pro časopis Fortune označil za „náhodného podnikatele“, který neměl spalující nutkání založit firmu, ale on, Noyce a Grove vytvořili silné partnerství. Zatímco Noyce měl teorie o tom, jak řešit problémy s konstrukcí, Moore byl tím, kdo si vyhrnul rukávy a strávil hodiny vylepšováním tranzistorů a zdokonalováním Noyceových myšlenek, což se často vyplatilo. Grove doplnil skupinu jako odborník na provoz a řízení společnosti.

Do roku 1975 byl Moore výkonným prezidentem Intelu, i když on a generální ředitel Noyce se považovali za sobě rovné. V letech 1979 až 1987 byl předsedou správní rady a generálním ředitelem a předsedou správní rady zůstal až do roku 1997. V roce 2023 časopis Forbes odhadl jeho majetek na 7,2 miliardy dolarů. V roce 2002 obdržel Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA. Moore byl ženatý, s manželkou Betty měl dvě děti. Vášnivý rybář byl rovněž významným filantropem, spolu s manželkou založili vlastní nadaci.

S přispěním ČTK