V 70. letech minulého století vydávaly ženy na americkém trhu v průměru asi 20 procent knih, zbytek zaplňovaly knihy vydané mužskými autory. Ale podle nové studie Minnesotské univerzity, jejímž autorem je ekonom Joel Waldfogel, se poměr v průběhu předchozích dekád postupně překlápěl a už v roce 2020 ženy poprvé v historii vydaly více knih než muži. Podle něj se tak na knižním trhu udála poměrně nenápadná ženská revoluce.

„Data, se kterými jsem pracoval, byla tvořena 8,9 miliony titulů prodávanými ve Spojených státech na Amazonu od roku 2018 do roku 2021. Ta jsem doplnil o 200 milionů hodnocení celkem 1,8 milionu knih na recenzním portálu Goodreads,“ popisuje Waldfogel. Zaměřil se ale také na analýzu autorských práv – v národní knihovně Spojených států zkoumal, jak se v čase proměňovala autorská práva ženských autorek.

Právě díky této části průzkumu si uvědomil, k jak radikální změně v průběhu posledních několika dekád došlo. O zásadní posun jde zejména také v kontextu toho, že v jiných kreativních odvětvích mají stále velkou převahu muži. Například co se týče režírování filmů, v Evropě toto řemeslo pokrývají ženy jen z 23 procent, ve Spojených Státech z 22 procent. Muži také dlouhodobě převažují v oblasti nových vynálezů – ženy totiž světově stojí jen asi za 13 procenty patentů.

Na trhu knih přitom dlouho panovala podobná nerovnováha. Každý alespoň trochu literatury znalý člověk si jistě vybaví spoustu věhlasných autorek, jako je Jane Austenová, Mary Shelleyová, Emily Dickinsonová, Agatha Christie, Zora Neale Hurstonová, na české půdě pak Božena Němcová, Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Ale mezi roky 1800 a 1900 se podle Waldfogela ženy na vydávání knih podílely zhruba z 10 procent.

Situace se začala měnit až ve 20. století, k největšímu rozmachu ale došlo až po 70. letech. A o 50 let později, tedy v roce 2020, už ženy stály za většinou knih vydaných na americkém trhu. Nejde přitom jen o otázku tvůrčí plodnosti, ale také o to, jak moc jsou ženy v tomto odvětví v porovnání se svými mužskými protějšky úspěšnější. Při analýze dat z Amazonu, Goodreads či národní knihovny ekonom zjistil, že se knihy od autorek v průměru lépe prodávají a více se čtou.

Důvodem rozmachu spisovatelek v 70. letech minulého století může být feministické hnutí, se kterým souvisely širší změny na pracovním trhu. Společnost začala také ve větší míře využívat technologie, které šetří čas, jako jsou pračky, myčky nádobí, vysavače či mikrovlnné trouby. Dnešní optikou se nám to může zdát jako malichernost, ale právě tyto výdobytky výrazně proměnily ekonomickou dynamiku domácností, tudíž i celé populace západního světa.

Ženy se tak ve větší míře mohly zaměřit na svůj kariérní růst. Waldfogel navíc zdůrazňuje, že v 70. letech začalo také mnohem větší procento žen ve Spojených státech chodit na vysoké školy. V Česku na začátku 70. let studovalo na vysokých školách asi 20 tisíc žen, na začátku 90. let to bylo o polovinu více – k rozmachu tak došlo i u nás a v posledních letech tvoří ženy nadpoloviční většinu studentek na vysokých školách (56 procent) i jejich absolventek (60 procent).

Co se ale údajů souvisejících s poměrem spisovatelek a spisovatelů týče, data u nás nejsou známá. Marcela Turečková, ředitelka Svazu českých knihkupců a nakladatelů, vysvětluje, že Národní knihovna tento údaj v případě autorek a autorů neeviduje, neexistuje u nás tak jednoduchá metrika, pomocí které by se dalo přesné procento zjistit. Stavět se tak dá spíše na hrubých odhadech.

Například podle Františka Maly, CEO vydavatelství Euromedia Group, sice skupina ani vydavatelství analýzy podle pohlaví autorů nedělají, nicméně i tak si jsou celkem jistí, že v Česku vydává už několik let více autorek než autorů. A stejně tak je podle něj i ve čtenářské obci daleko větší poměr žen než mužů. S tím se shodují i data Českého statistického úřadu – ta poslední související s trhem knih hovoří o tom, že v roce 2016 vůbec nečetlo 39 procent mužů, mezi ženami se našlo pouze 15 procent nečtenářek.